Málokterá firma se může pyšnit tak dlouholetou hudební tradicí, jako výrobce nyní recenzovaných unikátních reproduktorových soustav La Sphère, představujících současnou absolutní špičku nejvyšší kategorie high-end. Rodina jménem Cabasse se již od osmnáctého století úspěšně věnovala výrobě smyčcových hudebních nástrojů. Tenkrát byl obzvlášť ceněný zvuk jejích viol. Do reprosoustav La Sphère se však kromě ušlechtilého zvuku mistrovské violy takzvaně vejde kompletní symfonický orchestr od obrovského „subbasového“ bubnu až po ve výškách jiskřící triangl a ještě zbude dost prostoru pro elektrifikovanou rockovou skupinu, tvrdou metalovou kapelu, jemné akustické jazzové uskupení, meditativního sólistu, folkovou zpěvačku, operní divu, vokální sbor, popový ansámbl, soubor tvůrců alternativní hudby, anebo třeba elektronický nářez s velkolepě hlubokými a hypnoticky bytelnými basy, nesmlouvavými středy a laserově přímými výškami, před kterými se nikam neschováte, protože La Sphère si vás vždy najdou.
Jak napovídá název aktivního čtyřpásmového sférického top-modelu, ozvučnice má tvar koule. Ten sice u Cabasse není novinkou – připomenu například slavný kulový třípásmový modul TC22 o průměru 28 cm, tvořící jádro relativně nedávných vrcholných Adriatis II a dalších firemních reprosoustav, avšak u La Sphère je monumentálním sférickým objektem, jehož průměr činí 70 cm. A především jde o nekompromisní kompaktní konstrukci, která již není dělena na kulovou ozvučnici s koaxiálním třípásmovým reproduktorem a samostatnou subbasovou jednotku. Nyní jsou koaxiálně uspořádána všechna čtyři kmitočtová pásma. Dodám, že výška celé 100 kg vážící soustavy, měřená s podlahovým podstavcem, je 140 cm. Vnější elegantně tvarovaná část podstavce, vycházející z firemního loga, připomíná složitější variantu nekonečné Möbiovy pásky.
Recenzovaný model představuje vyvrcholení firemní technologie Spatially Coherent Source. Systém SCS se nejen blíží ideálnímu bodovému zdroji akustického signálu, ale díky kulovému tvaru ozvučnice je zároveň optimálně akusticky přizpůsoben okolnímu plynnému (vzduchovému) prostředí.
Mimořádně robustní a k rezonancím prakticky dokonale netečná ozvučnice, vyztužená množstvím vnitřních obloukových vzpěr, evokujících poledníky na velkém globusu planety Uran, který má rotační osu nezvykle směrovánu zhruba do roviny své oběžné dráhy kolem Slunce, je odlita z vícevrstvého kompozitu. Přestože to tak na fotografiích nepůsobí, „betonově“ pevná ozvučnice je osazena monumentálním subbasovým reproduktorem, jehož průměr činí 55 centimetrů! Nejde však o klasický velký „papírák“ z ozvučovacích PA boxů, ale o sofistikovaný hi-tech měnič s extrémně pevnou voštinovou membránou tvaru konkávní kaloty. Nákladná konstrukce membrány zaručuje její přesný pístový pohyb nejen u středu, ale i na její rozměrné okrajové části. Vnější strana velkoplošného inverzního vrchlíku je z akustických důvodů pokryta flokem, připomínajícím černý plyš či samet (to však rozhodně neznamená, že konstrukčním cílem je dosažení sametových basů).
Před subbasovou membránou se nachází velká stacionární absorpční kalota (měkká a akusticky pohltivá hmota), zakrývající zadní část čelního třípásmového segmentu koaxiálního systému. Pro lepší představu lze říci, že prostor mezi konkávní hlubokotónovou membránou a třípásmovým koaxiálním systémem vpředu je při řezu z bokorysu vymezen průnikem dvou pomyslných vnějších soustředných kružnic do kružnice ozvučnice.
Zmiňovaný subbasový reproduktor, vyzařující v pásmu 20 - 150 Hz, má citlivost 96 dB (2.83V/1m), a je konstruován pro příkon až 1000 W. Mimořádně velká zatížitelnost v kombinaci s nadprůměrně velkou citlivostí a faktem, že k výkonovému zesilovači je připojen „natvrdo“, čili bez jinak obvyklé zátěže (a přítěže) v podobě pasivní kmitočtové výhybky, z tohoto hlubokotónového měniče dělá cosi jako účinný „asanačně-demoliční“ prostředek, schopný hlasitě ozvučit i velký sál. Výkon však není všechno. Ještě více u tohoto unikátu hodnotím jeho extrémní přesnost reprodukce.
Nyní ale ještě na chvíli zpět ke stručnému popisu „vesmírné“ soustavy. Jak již bylo naznačeno v úvodu, na společné ose jsou také veškeré další reproduktory aktivního čtyřpásmového systému. Prstencová membrána středobasového reproduktoru, plynule navazujícího na subbasové pásmo a vyzařujícího v pásmu 150 – 800 Hz, má průměr 21 cm. Materiálem bílé membrány, charakterizující již při pohledu z dálky soustavy Cabasse, je Duocell. Popisovaný materiál, jehož vnitřní porézní struktura připomíná strukturu lidské kosti, je lehký a zároveň pevný. A navíc perfektně vzdoruje rezonancím. Střední tóny ve frekvenční oblasti 800 Hz - 4 kHz vyzařují z deseticentimetrového prstence P2C. Uprostřed koaxiálního „terče“ sedí ve svém krátkém exponenciálním zvukovodu vysokotónový měnič s 28milimetrovou kalotovou membránou. Ten reprodukuje v pásmu 4 -25 kHz. Čili celkový kmitočtový rozsah soustavy ve výrobcem uvedeném tolerančním pásmu +/- 3 dB je 20 Hz – 25 kHz.
Důležitou součást systému tvoří aktivní čtyřpásmová výhybka (procesor) SHARC od americké společnosti Analog Devices, jejíž oddělovací kmitočty jsou nastaveny na 150 Hz, 800 Hz a 4 kHz. Popisovaný sofistikovaný komponent je vybaven rozhraním USB. Při pořízení soustav La Sphère přijede (či přiletí) k zákazníkovi technik firmy Cabasse, proměří akustické vlastnosti konkrétního prostoru, aktivní výhybku připojí ke svému počítači a zvuk reprosoustav naladí přesně podle vlastností poslechové místnosti. Navíc na přání klienta lze charakter zvuku upravit podle specifických požadavků. Strmost kmitočtových filtrů laditelné aktivní výhybky se pohybuje v rozmezí 24 až 70 (!) dB/okt. Takovou výhybku vnímám jako fantastický nástroj, pomocí kterého lze vytvářet téměř akustické zázraky.
Sestavu doplňuje celkem osm (4 pro každý z obou zvukových kanálů) výkonových monobloků, vyrobených firmou Bel Canto. Jde o totálně špičkové zesilovače, pracující ve třídě D. Hantýrkou se jim říká digitální zesilovače, ale správnější označení je pulzní zesilovač. Popisované monobloky jsou skladné a zároveň vysoce účinné. Nabízí extrémní výkon a především křišťálově čistý zvuk. Výkon monobloků u konkrétní zkoumané verze je 1000 W (slovy jeden tisíc wattů) pro každý subbasový a středobasový reproduktor a 300 W pro středotónový a vysokotónový měnič.
Hudba sfér
Velmi hmotné a rozměrné reprosoustavy La Sphère je obtížné převážet a stěhovat. Navíc jejich kmitočtová výhybka musí být naladěna technikem Cabasse pro konkrétní poslechovou místnost. Z nastíněného důvodu jsem tedy La Sphère poslouchal během dvou návštěv přímo v pražských prostorách dovozce Media Control CZ (zdrojem signálu byl SACD přehrávač Marantz SA-KI Pearl a předzesilovač Marantz SC-11S1). Reprosoustavy byly umístěny ve velké místnosti či spíše sále s poměrně dlouhým dozvukem. Po přístavbě oddělující příčky, která snížila dobu dozvuku místnosti v hlubokých tónech téměř o polovinu, jsem se k poslechu dostavil znovu. Zkrácení doby dozvuku jednoznačně vítám, protože tím kvality Cabasse vyniknou mnohem lépe. Nyní se sice ještě pracuje na dalších akustických úpravách poslechového prostoru Media Control CZ, avšak to, co jsem zatím ve zmiňovaném prostoru slyšel, již tak bylo ohromující.
Zvuk La Sphère je jedním slovem monumentální. Přirozeně se nabízející slovní hříčka „La Sphère je hudbou sfér“ pravděpodobně není až tak daleko od pravdy. Je sice pravda, že jsem neměl možnost přímého porovnání s „vlajkovými loděmi“ jiných výrobců, ale po opakovaném poslechu bylo jasné, že srovnatelně realisticky znějící reprosoustavy budu hledat jen obtížně. Nechci jednoznačně tvrdit, že La Sphère jsou nejlepší na této planetě, ale jsou natolik dobré, že po jejich poslechu nemám důvod hledat jiné. Prostě jde o finální výrobek.
Kromě jiných zvukových vlastností se stručně zmíním o skvělé zvukové koherenci. Pokud mne někde jinde vadí dělení zvuku na více pásem, tak zde rozhodně nikoliv. V pocitovém smyslu jde o širokopásmovou soustavu s neděleným spektrem. Vynikající akustická kompaktnost není pouze důsledkem koaxiálního uspořádání reproduktorů ve sférické ozvučnici, ale zcela jistě do značné míry také možnostmi laditelné aktivní kmitočtové výhybky. Obzvlášť při druhém poslechu v místnosti s již kratším dozvukem také vynikla transparentnost zobrazení prostorové scény a celková čistota přednesu včetně brilantně a detailně reprodukovaných výšek.
Mezi impozantní zážitky patřil poslech živého alba Mari Boine – Eallin. Ve druhé skladbě zmiňovaného alba se objevují údery na velký buben, které vyzněly doopravdy monumentálně. Údery byly pevné a zároveň majestátně hluboké. Výkonová rezerva i v energeticky náročném pásmu nejhlubších basů je fascinující.
Chválím také oblast vyšších basů. Kontrabas a baskytara jsou prezentovány velice dynamicky, jasně, pevně a přesně. Úder na blánu malého bubnu (virblu) je skutečně dynamická rána (mj. jde důsledek velké citlivosti reproduktorů a gigantické výkonové rezervy zesilovačů). Například na začátku Stingova alba Mercury Falling hraje virtuóz Vinnie Colaiuta na ráfek virblu. Tyto údery o ráfek byly reprodukovány až překvapivě realisticky. A když později Colaiuta udeří paličkou vysloveně do blány virblu, tak se ozve realistický úder, který přináší hudbě gradaci. Z reprosoustav, které jsem měl v minulosti možnost již poslouchat, vyzněla tato hudební gradace či bubenická pikantnost z La Sphère zatím nejlépe. Vinnie Colaiuta se sice na jmenovaném Stingově albu příliš neprojevuje a hraje velmi úsporně a téměř podle „pravítka“ (řekl bych, že zde hraje „rovně“, jakoby na míru podle vkusu popových posluchačů – jako když akrobatický pilot musí řídit „vzdušný autobus“ v podobě dopravního letadla a letět tzv. rovně), ale to „málo“, co zde mistr Colaiuta téměř nenápadně předhodí bubenickým a jazzovým mlsounům, zde vyzní naplno. Zkrátka po poslechu La Sphère ještě více oceňuji mistrovství Vinnie Colaiuty, a to jsem k poslechu ještě ani nestihl donést jazzové nahrávky a některá starší alba Franka Zappy, na kterých získal Colaiuta výuční list. Takže se musím k poslechu La Sphère ještě rozhodně vrátit. Mezi tím se ještě lépe doladí akustické podmínky v poslechové místnosti Media Control CZ, takže je rozhodně se na co těšit.
Vážení čtenáři, prosím berte tento text s omluvou. Původně jsem chtěl napsat ještě několik odstavců o tom, jak La Sphère umí reprodukovat symfonické skladby a další hudební žánry. Mám v poznámkách mnoho zajímavostí, ale už je není kam dát. Navíc dnes píšu se zpožděním a šéfredaktor Daniel Březina se na mne jistě už hněvá a v duchu si říká, tak kdepak je ten zpozdilý vlk s tím svým slíbeným úterním textem?!
Věřte tomu, že Cabasse La Sphère zní fantasticky. Fantasticky dobře! Snad je i zbytečné se rozepisovat o detailech. Pokud máte v úmyslu pořídit si nejrealističtěji znějící reprosoustavy na této planetě, tak se zřejmě příliš nespletete, když si pořídíte právě recenzovaný produkt.
Jak to slyší Daniel Březina?
Byl jsem s Lubomírem Vlkem na poslechu „Koulí“ jen jedinkrát, přesto na mne stihly zapůsobit nebývalou silou. V zásadě nemám nic jiného než možnost udělit společně s autorem naše nejvyšší vyznamenání – platinovou notičku. Za patrně nejvíce peněz dostanete patrně nejvíce reprosoustav, abych tak řekl. Arogantně dokonalý přednes, nehledě na poslouchaný žánr či poslechovou hlasitost nemá mnoho obdob a pokud si můžete dovolit tyto reprosoustavy koupit a můžete je umístit do adekvátního prostoru s adekvátní akustikou, nebudete litovat. Lépe hraje hudba už jen živě… A s trochou nadsázky se můžeme sami sebe ptát, zda to je doopravdy tak :-)
Cena: Kč 3 900 000,-
--- --- --- --- ---
KLADY
+ Pravděpodobně nejrealističtěji reprodukující reprosoustavy na této planetě.
+ Vzorná zvuková koherence. Na přesně prezentované nejnižší tóny plynule navazuje brilantní přednes vyšších basů, středů a výšek.
+ V kmitočtovém spektru nic nechybí. Přítomny jsou také zcela nehlubší subbasové tóny, reprodukované impozantním způsobem. Ty zní nejen majestátně hluboce, ale zároveň senzačně pevně.
+ Nedostižná dynamičnost, expresivita a živost reprodukce. Ohromující výkonová rezerva.
+ Aktivní kmitočtová výhybka (procesor), kterou technik firmy Cabasse nastaví přesně podle akustických podmínek konkrétního poslechového prostoru.
+ Set současně obsahuje osm vysoce účinných výkonových monobloků.
ZÁPORY
- Pokud preferuje diplomaticky měkký, medový či sametový charakter přednesu, který taktně zastírá realitu hudebních nahrávek, tak na La Sphère raději zapomeňte.
- Mezi audiofilskými nadšenci se kromě věčného tématu propojovacích kabelů vedou nekonečné spory také o tom, zda jsou lepší aktivní anebo pasivní kmitočtové výhybky. Z takového pohledu lze říci, že La Sphère nejsou určeny vyznavačům nekomplikovaných obvodů kmitočtových filtrů s výhradním použitím pasivních diskrétních součástek.
- Snad až příliš nepřehlédnutelný design. La Sphère trochu připomínají masky v podobě velké bulvy kultovní kapely The Residents (tentokrát však bez černých cylindrů) anebo oko obra, které se na vás dívá a kontroluje, zda posloucháte doopravdy pozorně, což nemusí být vždy úplně příjemné.
- Nesnadná manipulace se 100 kg vážícími reprosoustavami.
--- --- --- --- ---
VIZITKA PRODEJCE
Media Control CZ, s.r.o.
+420 272 660 283
+420 272 660 284
