Aktivní reprosoustavy nejsou - bůhví proč, vzhledem k teoretickému minimu nevýhod - mezi audiofilskou komunitou zrovna šlágrem, ačkoliv poslední léta, snad i díky celkovému rozmachu techniky a čím dál větší touze nejen po kvalitě, ale i po komfortu, přichází "aktiv" tak trošku ke slovu. Svou vizi toho, jak by takové reprosoustavy měly vypadat, nedávno představil také ELAC ve své sérii Navis (což latinsky znamená "loď" a zapadá to do nového firemního trendu pojmenovávat série v duchu námořnictví).

Základem série je kompaktní regálový model ARB-51, který je ale přes svou skladnou velikost pojatý jako poctivě třípásmový. Pro někoho překvapující může být elegantní a netechnicistní pojetí ozvučnic - snad jen relativně výrazný pás směrem dozadu se zvyšující základny naznačuje, že nejde o klasickou pasivní reprosoustavu. To pak potvrzuje i nenápadné, vespod přední hrany ukryté světlo, indikující provozní stav reprosoustav.

Celá ozvučnice váží nějakých 16 kg při výšce 34,5 cm, šířce 18,9 cm a hloubce 24 cm. Čelní stěna kabinetů z MDF profilů je osazena "osmičkou" obrub, které fungují i jako mírný zvukovod pro dva ze tří měničů. Nahoře je pro ELAC dnes běžný koncentrický středo-výškový reproduktor, dole pak membrána dedikovaná basům.

Kabinety se směrem dozadu maličko zužují, takže uvnitř je minimum paralelních povrchů, kde by mohlo vznikat nežádoucí stojaté vlnění. Pohled na úzkou zadní stranu odhalí nahoře umístění úzký výdech bassreflexu s výrazným rádiusem výstupního otvoru. Pod ním je kovový plát se vstupními konektory, jsou tu jak symetrický XLR, tak nesymetrický cinch; celá konektivita je čistě analogová, u konektorů je dvoupolohové šoupátko, kterým lze volit dva stupně zisku.

O kousek výš je pak rovnou šestice dalších šoupátek; všechna jsou třípolohová, až na jediné, kterým definujete roli konkrétního kusu (pravý nebo levý). Poté je tu možnost volit korekci pro každé ze tří pásem v rozsahu +/- 1 dB, jen u basů lze ubrat 4 dB. Další volič nastavuje chování filtru horní propusti buď na 80 Hz, 60 Hz nebo jej v základní poloze vyřadíte. Poslední přepínač volí aktivní vstup. Buď cinch nebo XLR, ale ve třetí poloze je tu WL, neboli Wireless, protože stačí přidat do sestavy zařízení Discovery Connect a rázem máte z Navis ARB-51 bezdrátové řešení. Ačkoliv na něm není co nastavit (zapnete, zvolíte pravý / levý kanál a stisknete tlačítko Pair), podařilo se nám systém adekvátně spojit až na několikátý pokus. V základně pak je ještě spínací zásuvka a kolébkový vypínač.

Osazení reprosoustavy pochází přímo z dílen ELAC - o basy se stará hliníková membrána o průměru 13,3 cm, usazená na měkkém velkém závěsu, středům je vyhrazená taktéž hliníková membrána o průměru 10,2 cm a v jejím středu za úhlednou krycí mřížkou pracuje měkká látková kalota s běžným průměrem 2,5 cm.

Uvnitř je řádně dimenzovaná amplifikace - pro každý z měničů je uvnitř vlastní zesilovač. U tweeteru je to 40 Wattový zesilovač pracující ve třídě A/B, u středů a basů pracuje 100, respektive 160 Wattový zesilovač typu BASH. Technologii BASH lze v jednoduchosti představit tak, že ačkoliv je výstupní výkon dodáván ve třídě A/B a zesilovač je plně analogový, k jeho napájení je místo běžného zdroje použit další zesilovač, tentokrát pracující ve třídě D a tím velmi výrazně zvyšující účinnost celého systému, takže ani celkových 300 Wattů se ani v kompaktní ozvučnici nepřiměřeně nepřehřívá.

ELAC udává pracovní frekvenční rozsah 44 - 28 000 Hz a přechodové frekvence na úrovních 260 a 2 200 Hz. To jsou také všechny parametry, které stojí u aktivních reprosoustav za zmínku.

Navis ARB-51 jsme poslouchali jak v "kabelové", tak bezdrátové podobě s preferencí té vedoucí signál vodičem a ne vzduchem. Zdrojem signálu bylo jak OPPO UDP-205 (řídící také hlasitost), tak Cambridge CXC přes ASUS Xonar Essence One MUSES MKII nebo Teac NT-503 buď samostatně nebo přes Emotiva XSP-1. Porovnávali jsme třeba a Acoustic Energy AE-1 ve stejných sestavách, ale i s pasivními redakčními systémy - o nich, napájení, kabelech a dalším příslušenství se dozvíte více v pravém sloupci -->.

Na to, že jsou ARB-51 vlastně poměrně dost kompaktní, mají skvěle odvážné podání basového spektra, jak ukázala razantní baskytara Marcuse Millera v "Power" ("M2" | 2001 | Telarc | CD-83534). Snad jako kdyby Navis ARB-51 trochu (ač ne nepřiměřeně) akcentovaly vyšší část basového spektra. Samozřejmě, že se vzhledem k plochám měničům a objemu ozvučnice reprosoustavy nepouští do bůhvíjakých hloubek, nicméně oněch 44 Hz a dokonce i o něco méně určitě nabídnout umí. Aktivní koncept zajišťuje na danou cenovou třídu přímo výtečnou čitelnost a i když nejde o monitorově přesný a zařezávající bas, má jakýsi nadhled a graciézně samozřejmou různorodost, což v kombinaci s pocitem váhy, který u podobně velkých pasivních reprosoustav najdete jen stěží, naplňuje prostor zřetelným pocitem přítomnosti basu v důstojné audiofilské kvalitě.

Vokál Bobbyho McFerrina v "Hush Little Baby" ("Hush" | 1992 | SONY Masterworks | SK 48177) byl pěkně zaostřený a hlavně konkrétní a to aniž by se nějak technicistně tlačil kupředu nebo kamkoliv spěchal. Naopak, reprodukce je přesná a čistá, takže působí hladce, vlastně až jemně a příjemně. Není úplně snadné popsat charakter středů modelu Navis ARB-51, kombinují totiž pěknou, realisticky "lidskou" barvu hlasu s dobrým prokreslením, ale není to monitorově přímočará reprodukce, má spíše trochu sladký, měkčí a sametovější dotek.

Stejně jemný, až trochu sametový byl i nejvyšší konec frekvenčního spektra (koneckonců koncentrický měnič drží jednotný charakter), jak ukázal cinkot činelu Davea Brubecka v "Take Five" ("Time Out" | 2009 | Columbia | 88697 39852 2). Linka činelu je zřetelná a poměrně dost objemná, nicméně ne "průrazná". Jednotlivé údery jsou moc pěkně, přesně definované a mají svůj zřetelný dozvuk - je vidět, že dedikovaný zesilovač v těsné blízkosti zajišťuje velmi spořádané chování. Ani tady nicméně necítíte, že by aktiv zajistil prokreslení až k mikrodetailům, Navis ARB-51 se drží spíše decentnosti a do jisté míry i nekonfliktnosti, která se ale opravdu snadno a příjemně poslouchá.

Pokud pak mají Navis ARB-51 oproti obdobně velkým a obdobně drahým konkurentům nějakou zjevnou výhodu, tak je to lehkost, s jakou se drží dynamiky jakéhokoliv signálu. Jak ukázala "Two Bass Hit" Dizzy Gilespieho ("Night in Tunisia" | 2006 | Bluebird | 82876 84866 2), zvuk nepostrádá výbušnost, umí sebou pěkně mrsknout a nezměkne ani u náročnější dynamické špičky. Navíc dá dynamiku nahrávky najevo i při poměrně nízké hlasitosti, což je opět nezanedbatelný přínos sladěné aktivní koncepce. A přesto ani z tohoto pohledu není cítit, že by ELAC nějak tlačily na pilu, i tady jsou stále spíše pocitově jaksi klidnější.

Přístup, s jakým Navis ARB-51 přistupují k hudbě, by možná šel nazvat organickým, možná také nenásilným - "Tribal Dance" Peter Green Splinter Group ("Destiny Road" | 2010 | Snapper Music | SBLUECD055) byla dobře čitelná, s přehledně oddělenými linkami jednotlivých instrumentů a dobrou zaostřeností a konkrétností, která pasuje tyto ELAC do sféry výtečného hi-fi. Zvuk ale není zaměřen na milovníky monitorového zvuku, nemá tendenci soustředit vaši pozornost na detaily, ale spíše naopak na celek, v němž je dění dobře zorganizované, ale nikdy "nevyčuhují" jednotlivosti. Určitě existují analytičtější reprosoustavy, nicméně uvolněná přirozenost ARB-51 jako kdyby vás uklidnila a nenutila jakkoliv hledat hlubší vrstvy.

Koaxiální reproduktor odvádí opravdu výtečnou práci při rekonstrukci prostoru nahrávek. V "Allegro Moderato" ze "Symphony No. 9" Ralpha Vaughan Williamse (1994 | Everest | EVC 9001) nebyla cítit žádná směrovost, scéna byla zafixovaná mezi reprosoustavami, pevná a konkrétní v pravolevém směru a také protažená do hloubky, přehledná a homogenní, navíc "funkční" jak v blízkém poli, kdy jsou reprosoustavy blízko u sebe, tak při poměrně značně roztažených ozvučnicích - Navis ARB-51 snadno umístíte jak to bude zrovna potřeba a stejně vykouzlí pěkný prostor.

Kouzlené ale je i to, že patří do kategorie "prostě hrajících" - pusťte si "Please Read the Letter" Roberta Planta a Alison Krauss ("Raising Sand" | 2007 | Decca | 475 9382) a můžete se prostě jen soustředit na hudební obsah, protože forma je kultivovaná. Reprosoustavy se umí do reprodukce opřít a přesto hudba plyne bez násilí a bez uspěchanosti, zvuk je uspořádaný, má solidní rytmiku a přece nikam netlačí. A navzdory malým rozměrům ozvučnic a měničů máte pocit, že se i rozmáchlá skladba "vejde".

Aktivní reprosoustavy, jak už bylo řečeno v prvním odstavci, nejsou nijak úžasně oblíbenou kategorií mezi milovníky dobrého zvuku. A je to škoda, tím spíše, že dnes koupíte za v podstatě přátelských 52 000,- Kč něco tak propracovaného a sladěného, jako jsou Navis ARB-51, které ve své malé ozvučnici skrývají spoustu techniky a na kterých zjevně někdo znalý věci strávil dlouhé hodiny laděním, slaďováním a pečlivým zkoušením, až dosáhl zvuku vyrovnaného, agilního a přesto hlavně klidného, který jen sotva dostanete od pasivních reprosoustav se zesilovače za tytéž peníze. Je to skvěle funkční koncept, byť pokud někdo očekává od aktivních menších reprosoustav monitorový projev, bude zklamán. Pokud ale chcete univerzální řešení, příjemné, hladké, které se nezalekne tiché ani hlasité reprodukce, které není citlivé na žánry nebo kvalitu nahrávek, tak Navis ARB-51 jsou příjemně laděné hi-fi vyšší třídy, na kterém těžko najdete jakékoliv negativum.

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ × ]

Kč 52 000,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ možnosti přizpůsobení frekvenční odezvy

+ možnost bezdrátového provozu

+ kompaktnost ozvučnic a přesto velký zvuk

+ spořádanost a koherentnost

+ klid a nadhled celkově příjemné reprodukce

ZÁPORY

- celkové ladění někdy působí o dýchnutí moc měkce

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: BaSys CS | www.basys.cz | www.elac-hifi.cz 

fSdílet

Tweet