Možná si říkáte, že pokud nemáte vysloveně high endové, drahé přístroje, je zbytečné investovat peníze do pořádného racku. Paradoxně ale právě takové bývají ošetřeny vůči vibracím významně lépe, než komponenty ze základních a středních úrovní. Můžete možná časem dospět k tomu, že rozdíl ve zvuku není tak významný, abyste třeba v běžné obývací místnosti dělali designový kompromis, který s sebou velké a bytelné racky nutně přináší, ale je třeba zdůraznit, že umístěním elektroniky do pořádného stojanu nic nepokazíte, naopak v drtivé většině případů zvuku slyšitelně pomůžete.
I tak zdánlivě jednoduché zařízení, jako je stojan na komponenty, může ale být až nečekaně sofistikovaným produktem. Lze tak najít stojany s aktivní kompenzací vibrací, stojany, jejichž police v podstatě levitují, nebo stojany se sofistikovanými labyrinty, v nichž se nakumulovaná energie postupně vytrácí a nepřechází tedy do kritických elektronických součástek. Za takové stojany ale můžete dát klidně mnoho a mnoho desítek, ale i stovek tisíc korun – za ty špičkové dáte klidně půl milionu. Nepočítáme v to ještě rozličné nožky, podložky, poličky a další obdobné příslušenství za další desítky tisíc, opět zaměřené na ještě dokonalejší potlačení vibrací.
To jsou nicméně top modely, určené také top elektronice – většina posluchačů bude mít doma komponenty spíše z nižší nebo středí kategorie, takže dát za rack stejnou částku, jako za celý systém, je pro ně nesmyslem. Na trhu jsou naštěstí desítky firem, věnujících se výrobce „obyčejných" racků, u nichž můžeme rozlišit dvě základní „kategorie", tedy racky, které vibrace pohltí přímo v sobě, nebo takové, které je přenáší a předávají do podlahy; některé jsou zaměřené na design, jiné na poměr cena výkon, jiné na co nejpoctivější výrobu.
Z poslední kategorie je také britská firma Hi Fi Racks, kterou v roce 2007 založil Bradley Walters. Tak jako u většiny firem, i u zrodu této stála potřeba vyhovět vlastnímu stylu soužití s poslechovou sestavou. Bradley často měnil elektroniku a bylo pro něj prý obtěžující nemít možnost přizpůsobit snadno nábytek rozměrům komponentů. Ve chvíli, kdy si v Oakhamu ve střední Anglii vyrobil první rack, měl jasno – začne si dělat nábytek po svém.
Firma za dobu své ne zase tak dlouhé existence vyrostla, má tým truhlářů a je originální zejména tím, že přistupuje k výrobě zcela individuálně. To má výhody zejména v tom, že ruční sestavování jednoho každého racku umožňuje plné přizpůsobení nárokům zákazníka – pokud tak chcete atypickou šířku, či hloubku, tak stačí říct. Ve standardních rozměrech si pak bez příplatku můžete říct o téměř jakoukoliv výšku nožiček každého patra a přizpůsobit si tak stojan své sestavě. Nožičky se montují téměř „Ikea stylem", není tedy problém ani později vyměnit stávající za jiné. Stejně tak hroty na spodku každé nožky jsou snadno vyměnitelné díky standardnímu závitu M6. V policích, které nejsou určeny nahoru, najdete v rozích zapuštěné podložky, díky kterým patra výborně zapadají a drží.
V Hi Fi Racks se rozhodli, že za materiál použijí to nejtradičnější – masivní dřevo. Krom ekologické šetrnosti je relativně jednoduché na zpracování a pro použití ve světě reprodukce zvuku má jednu zásadní vlastnost – velmi dobře pohlcuje rezonance. Vrcholný model firmy Hi Fi Racks je vyráběn formou lepení hranolových přířezů polyvinylacetátovým lepidlem – to zaručuje doživotní pevnost spojů a výrobce prý testuje i to, kdy a kde se pod zátěží takto slepené hranoly zlomí. Síla lepidla zajišťuje to, že zlom proběhne po linii let dřeva, ne v místě lepeného spoje. Takže se nemusíte až tak bát desky zatížit skutečně až k jejich udávané nosnosti.
Masivní dřevo má i svou estetickou hodnotu – může za to unikátní skladba vzoru na každém racku. Původní materiál je totiž jen ošetřen přírodním voskem. To s sebou nicméně nese nutnost také vosk v pravidelných intervalech znovu nanášet a rozleštit. My k tomu můžeme jen dodat, že tato zvolená forma povrchové úpravy vypadá parádně a působí nesmírně teple a příjemně v malém i velkém pokoji. Základním provedením je tu dub s polomatným saténovým nátěrem, ale na přání jsou také ořech, třešeň, javor nebo třeba mahagon, stejně jako není problém pořídit černý a bílý klavírní lak.
Standardně výrobce dodává rozměr šíře 59,5 cm a hloubce 40 cm, můžete si ale naporoučet na každé patro ještě dodatečnou izolační desku – jde o relativně tenkou desku šířka cca 48 cm a hloubky 40 cm, která je postavena na čtveřici izolačních nožiček. Každá velká deska má nosnost víc než dostatečných 150 kg.
Rack Podium Reference jsme zkoušeli na komponentech Naim CD5si, Naim Nait XS, ASUS Xonar Essence One MUSES, Pro-Ject Elemental s phono předzesilovačem Phono Box, Pioneer BDP-LX71, NAD C370, Yamaha R-N301, Cambridge Audio 851A, Cambridge Audio 851C a BC Acoustique EX888.1. Hudba hrála z Harbeth Monitor 30, Xavian Bonbonus, Sonus Faber Venere 2.0 a Anthony Gallo Reference Strada II. Hrálo se přes reprokabely Acrolink, Naim a ProAc a přes signálové Furutech, KrautWire, Eagle Cable, Monster Cable, Vincent a QUAD.
Dle očekávání byl rozdíl nejcitelnější u „křehkých" komponent – elektronkového integráče BC Acoustique EX888.1 a gramofonu Pro-Ject Elemental. Menší rozdíl z oblasti nuancí byl u tranzistorových komponent Naim a Cambridge Audio.
Líbilo se nám, jak třeba u Gabrielovy „Darknes" z desky „UP" (2002 | Realworld | PGCD11) projev elektronkového EX888.1 zkonkrétněl a semkl se v porovnání s použitím racku z kovu se skleněnými policemi. Rozdíl není dramatický, ale není problém ho zaznamenat, zvláště v impaktu basy a definici syntetický tónů.
Znát to ale bylo i u vokálu, třeba v „Mr. Time" od Alana Parsonse („Try anything once" | 1993 | Arista | 07822-18744-2). Na kovu a skle byl výsledek srozumitelný, přesun na masivní dřevo přinesl lepší kontury, méně šumu a pocit, že hlas se tolik neodráží, nechvěje a není tak výrazný – lépe zapadl do celku, přesto byl přirozenější, než předtím.
Nejméně rozdílů najdete v oblasti výšek – u „Too darn hot" v podání Elly Fitzgerald („...sings Cole Porter Songbook" | FLAC | 24 – 96) bylo výšek objemově stejně a také jejich charakter byl v podstatě identický; rozdíl byl v celkovém podání, tam byla sestava uložená v racku Podium Reference lepší, jistější. U nejvyšších frekvencí byl rozdíl na hranici psychoakustiky, ale my bychom stejně připsali zásluhu spíše stojanu.
Hi Fi Racks Podium Reference patří mezi středně drahé stojany na komponenty, to je pravda. Tedy alespoň na to, že jde „jen o obyčejný rack", bez sofistikovanějších technologií. Jak se však zdá, ono to docela stačí – ano, u dražších stojanů, doplněných ideálně o další antivibrační nožky, podložky a podobné věci, můžeme doznat rozhodně ještě dalšího posunu a ne malého – jenže za cenu dalších také ne rozhodně malých výdajů. Pokud ale chcete své komponenty elegantně, pohodlně a bezpečně uložit, navíc v krásně opracovaném, elegantním stojanu, který připraví přímo na míru vašim potřebám, pak je Hi Fi Racks Podium Reference zajímavým námětem na investici.
Kč 5 990,- - 1 ks police 595 x 400mm a 4 ks nožiček 46 x 46 mm (libovolná výška nožiček)
Kč 4 590,- - 1 ks přídvané izolační desky
--- --- --- --- ---
KLADY
+ dobře odolává vibracím
+ velmi pěkné provedení
+ rozumná cena
+ individuální výroba dle požadavků
ZÁPORY
- snad nutnost být velmi opatrný na voskovaný povrch, aby na něm neuschnula tekutina
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ:Smart HiFi | www.smarthifi.cz
