Protože ne každý se jistě přesně orientuje v tom, jaký nástroj vlastně kde a jak hraje, rozhodli jsme se udělat pro naše čtenáře takový malý přehled. Jedná se o frekvenční rozsah akustických nástrojů, nepřipojených na zesilovače a snímaných v reálném prostoru ze vzdálenosti jednoho metru. Až se s vámi tedy bude příště opět někdo hádat o tom, že piano přeci nemůže hrát hlouběji než kontrabas, nebo že housle neumí vytvořit více „hluku" než vlak metra, pozvěte ho sem...
Několik poznámek na úvod:
- nástroje jsou čistě akustické
- jde o slyšitelný pracovní rozsah
- frekvence se týkají pouze základních tónů, nepočítá se zde tedy s vyššími harmonickými
- jde pouze o malý výběr často používaných nástrojů
Zde je výběr nástrojů, s nimiž se můžete setkat v nahrávkách orchestrálních i komorních skladeb klasické hudby.
| NÁSTROJ | ROZSAH V Hz |
| koncertní piano | 28 - 4 186 |
| kontrabas | 41 - 247 |
| tuba | 44 - 349 |
| cello | 65 - 988 |
| trombón | 82 - 494 |
| kytara | 82 - 880 |
| lesní roh | 110 - 880 |
| viola | 130 - 1 174 |
| klarinet | 165 - 1 570 |
| trumpeta | 165 - 988 |
| housle | 261 - 3 136 |
| flétna | 261 - 3 349 |
Zde jsou hlasy dle definic, podle kterých se určují v klasické opeře.
| HLAS | ROZSAH V Hz |
| bas | 87 - 349 |
| baryton | 98 - 392 |
| tenor | 130 - 494 |
| kontraalt | 131 - 698 |
| soprán | 247 - 1 175 |
Závěr? Téměř veškerou práci při reprodukci lidských hlasů a klasických akustických instrumentů odvede středový a basový reproduktor. Nedílnou součástí hudby jsou ale kromě základních tónů také harmonické frekvence – například i masivní kostelní zvon, dunící hluboko v basovém pásmu, vyprodukuje harmonické sahající předaleko za rozlišovací schopnosti lidského sluchu (a tam si svůj díl práce odvede už i tweeter).
Bez zajímavosti není ani přehled toho, jaký akustický tlak umí jednotlivé nástroje vytvořit. K tomu bychom si však měli nejdříve zopakovat něco málo teorie.
Decibelová škála je logaritmická stupnice, v níž například 95dB znamená dvojnásobnou hlasitosti oproti hodnotě 85dB. Fyzikálně řečeno, jde o trojnásobné zvukové zatížení. Mimochodem, budete-li dlouhodobě vystaveni hluku cca 85dB, pravděpodobným důsledkem bude úplná ztráta sluchu (což je dosti děsivé v kontextu níže uvedeného přehledu), například 8 hodin vystavení této úrovni hluku je stejně nebezpečné, jako poloviční doba při úrovni 88dB.
| ÚROVEŇ (v dB) | konkrétní příklad |
| 0 | práh slyšení, zvukotěsná místnost |
| 10 | ševelení listů ve vánku |
| 20 | šepot |
| 30 | tichá konverzace v knihovně |
| 40 | běžná konverzace v tiché místnosti |
| 50 | běžná konverzace ve venkovním prostředí |
| 60 | hluk v obchodním domě (bez ambientní hudby) |
| 70 | městská ulice |
| 80 | hlučná open space kancelář |
| 85 | práh rizika trvalého poškození či ztráty sluchu |
| 90 | projíždějící vlak metra |
| 100 | pneumatické kladivo na vzdálenost 3m |
| 110 | vzlet vrtulového letadla |
| 100 - 120 | typický rockový koncert |
| 120 | vzlet proudového letadla a práh bolesti |
Nyní vezměme poměrně reprezentativní šestici nástrojů, u nichž si předvedeme, jakého akustického tlaku jsou schopny na vzdálenost první řady v koncertní síni. Můžete si také udělat zajímavou představu o dynamice jednotlivých nástrojů. Nejde však o dogma, příklady vychází z měření konkrétních nástrojů, pročež je třeba brát hodnoty jako orientační.
| NÁSTROJ | ROZSAH V dB |
| basový buben | 35 - 115 |
| cimbál | 40 - 110 |
| varhany | 35 - 110 |
| piano | 60 - 100 |
| trumpeta | 55 - 95 |
| housle | 42 - 95 |
Jste překvapeni? Kdo by věřil, že cimbál může při maximálním vypětí hrát stejně hlasitě jako Rolling Stones na open air koncertě. Kdo by tušil, že dramatická část varhanního recitálu přehluší i sbíječku. Tak či tak doufáme, že vám tento text pomohl k lepší orientaci v problematice reprodukce zvuku a snad vám umožní pro příště ještě lépe a přesněji srovnat dojmy z živých a reprodukovaných vystoupení.
Text vychází z článku uvedeného v našem partnerském časopise TNT Audio (Geoff Husband | 1999 | TNT Audio | http://www.tnt-audio.com/topics/frequency_e.html)
