Poslali jste MFSL (Mobile Fidelity Sound Lab) děkovný dopis, za nově remasterované album "Most přes rozbouřené řeky" (viz Dnes je ten den - díl XIV. | HUDBA - Hi-Fi Voice - recenze audio-video techniky a chytrého bydlení )? Ne? Tak to je dobře - museli byste psát znovu.
ČTĚTE DÁLE, JE TOHO MNOHO! ↓
Tenhle chlápek na obr. výše / níže totiž skončil v base - tentokrát ne "v důsledku fungování právního aparátu", ale schválně - zajel tam zazpívat. Koncert ve vězení (nahrávací společnost byla logicky proti) co by z toho mohlo být? Že by - největší dobová pecka, komerčně i kritikou superúspěšné album, které stojí za poslech i po tolika dekádách - kravaťáky nenapadlo, Johnna možná také ne, ale měl nutkavou potřebu ten koncert udělat. Povedlo se lépe než.. to co následovalo nikdo ani ve snu nečekal. Proto ho nyní vydává v audiofilské verzi MFSL - klasicky na (SA)CD a na 180g 2LP (45 ot/min)
Nemáme až tak rádi živáky (na LP / CD - tu energii koncertů spíš nedají / plně nepřenesou a v klidném poslechu vyladěné aparatury slyšíte jak to, často i těm nejslavnějším z nejznámějších občas ujede, nebo i "až tak nezpívá"). Jak to bývá, jsou (na všechno) výjimky - a když je v tomhle případě výjímka - je to pecka neskutečná. Jako když si prodavač vysavačů, (skoro) celoživotní alkoholik, mistr průšvihář a pan zpěvák (vše Johnny Cash - i když to zpěvá, tam jde spíš o výraz a podání, které bylo fenomenální, samotný zpěv či hlasový rozsah o tom to nebylo) zajel oživit kariéru tam, kde se sám párkrát stavil - do basy.
Dnes tedy živý koncert ve věznici, aneb Johnny Cash v absolutní nadživotní nadčasové formě a album které vydavatelská společnost odmítala (taková věčná klasika - asi jako knížky pro děti, co nepofrčí, kdo by četl nebo chtěl vidět film o dítěti kouzelníkovi s jizvou / znamením na čele - jménem Harry Potter). John si koncert prosadil - živou nahrávku ve věznici Folsom (State) Prison. Že tím zboří žebříčky a kritiky posadí na ..... a MoFi vydá po 56 letech remasterovanou zvukovou ultra verzi - to ho, když se hádal s vydavatelem asi spíš nenapadlo. Jen dělal co cítí(l) - a bylo to správně - což naznačila okamžitě 3x Platinová deska a právem Grammy. Ta energie z nahrávky prýští, co to bude dělat s Hi-Fi systémem a dojmy posluchače z Mobile Fidelity verze (SA)CD ($29.99) a na lepším gramofonu ze 180g LP ($59.99) těžko říct, donedávna jsme mysleli že lépe to snad (v oblasti živáků - z běžné nahrávky) nejde. Povedených Live alb je málo - Johnny Cash At Folsom Prison je mezi nimi (tohle je bez záruky - je prostě velmi povedené a patří mezi absolutně nej-) možná i kraluje.
Johnny Cash – At Folsom Prison (1968, Vinyl) - Discogs
Dva a půl roku bylo skvělé živé album v americké popové hitparádě a prodalo se ho více než 6 milionů kopií. Kromě toho se umístilo na 88. místě žebříčku TOP500 největších alb všech dob podle renomovaného hudebního časopisu Rolling Stone. O rok později vydal Johnny Cash další vězeňské album At San Quentin - je dobré ne že ne, ale..
Takže slovy Mobile Fideliy k jejich aktuální novince:
THE 1968 ALBUM ON WHICH JOHNNY CASH BECAME A LEGEND: AT FOLSOM PRISON AMONG THE MOST IMPORTANT AND POTENT STATEMENTS OF THE 20TH CENTURY
Mobile Fidelity Numbered-Edition 180g 45RPM 2LP Set hraje s působivou bezprostředností, prostorností a přímostí (čemuž se dá věřit, to není jen "public relations"). Johnny Cash se už ve věznici Folsom vyznal, když ráno 13. ledna 1968 se svou kapelou vstoupil do zakázaných zdí instituce, aby nahrál At Folsom Prison. Hrál tam před 2 lety. Ale tentokrát to bylo jiné (začíná tím povedený životopisný film Walk the Line (2005) - IMDb / Walk the Line (2005) | ČSFD.cz ). Cash toho dne nastoupil na pódium na 2 vystoupení uprostřed temné společensko-politické atmosféry a zuřící války ve Vietnamu, stejně jako reality že jeho kariéra a zdraví visely na vlásku. Rodák z Arkansasu sdílel mnoho druhých šancí a žalostných selhání vězňů, pro které vystupoval. Písně, které si vybral, a přesvědčení, se kterým je přednesl, to říkají (s neskutečnou silou). V okamžiku, kdy se Cash proměnil z country hvězdy v legendárního umělce (Dle názvu jeho alba z roku 1971, skladby na něm, jeho oblečení a jeho chování se mu říká: "Man in Black" - skladbu napsal po diskuzi na soukromé Vanderbild University, při prvním hraní četl text z lístečků kam si poznamenával věty textu - píseň je prostestním prohlášení proti zacházení s chudými lidmi ze strany bohatých politiků). Jeho odvážné prohlášení o americkém vězeňském státě a jeho odhodlání k rehabilitaci - znamená že 3násobně platinové At Folsom Prison zůstává jednou z nejdůležitějších, nejmocnějších a legendárních nahrávek 20. století.
Očíslovaná edice 180g 45RPM 2LP sady At Folsom Prison od společnosti Mobile Fidelity, která byla zvládnuta na proslulém masteringovém systému MoFi v jejich kalifornském studiu, vás skutečně umístí do jídelny s houkajícími a křičícími vězni, se kterými se Cash cítil vzájemnou chemii, sympatie a ducha. Tato nová audiofilská reedice, která se prolíná až k neokoukané syrovosti, pomáhá zařadit tento mezník mezi nejoriginálnější dokumenty, jaké kdy byly nahrány na pásek. Představuje to, co se odehrálo onoho zimního dne, s plností, přímostí, prostorností a dynamickou nepřítomností předchozích vydání.
Můžete to slyšet skrz odrazy od stěn místnosti; pulzujte svědivými, akusticky založenými rytmy bum-chick z Tennessee Three; nejen slyšíte vnímáte to praskání v hlášeních přenášených přes interkom; můžete to cítit v hmatatelné energii, která proudí v Cashovi i jeho kapele a jeho publiku. A můžete to zažít jako nikdy předtím prostřednictvím, z Cashova knockoutového zpěvu. Baryton zpěváka, který je základem veškeré jeho hudby, rezonuje s hlubokými stupni hloubky, poddajnosti a vášně, které podtrhují, jak moc pro něj tento koncert znamenal – a do jaké míry prožíval vyprávění.
Ve skutečnosti každá píseň ve věznici At Folsom slouží svému účelu a vypovídá o podmínkách – mentálních, emocionálních, fyzických, geografických, právních, sociálních –, s nimiž se vězni každodenně potýkají. Počínaje explicitními poselstvími úvodního „Folsom Prison Blues“ (pro "plný" prožitek z alba paradoxně doporučujeme zhlédnout asi i výše zmíněný film "Walk the Line") dává Cash jasně najevo, že rozumí a sdílí mnohé z jejich trápení. Ne nadarmo mýtus o tom, že Cash prožil těžké časy, přetrvává po celá desetiletí, jakmile se tato deska dostala do ulic. Tak je to skutečné a jak je Cash oddaný předávání každé noty se stejnou pravdou, kterou investuje do improvizovaných komentářů, které dělá mezi písněmi.
Poslechněte si smutek, lítost, žal a osamělost (od country zpěváka a skladatele Merle Travise) "Dark as the Dungeon" / Tma jako žalář - nářek nad nebezpečím a dřinou horníka v hlubinném dole), dokud nehrozí, že se zlomí, skladbu plnou bezútěšných frází jako „potěší je málo“ a „slunce nikdy nesvítí“ (byly doby a politické sysstémy, kde tato práce byla privilegovaná, nechceme sem tahat politiki, to jen připomnínka reality a když jsme to nakousli nelze nepřipomenou, tak trochu přesný opak Cashových slov a skladby kterou nesložil ale proslavil, socialistické "mimořádné" dílo Parta hic (1976) | ČSFD.cz ). Staňte se svědky izolace, sklíčenosti a smutku, které překračují v (Johnnova vlastní skladba, spolu se synovcem Royem Cashem) blues „I Still Miss Someone / Stále mi někdo chybí“, jehož vážnost odpovídá závěrečné skladbě 1. strany alba baladě „Long Black Veil / Dlouhý černý závoj“ (Text skladby je vyprávěn z pohledu muže, křivě obviněného z vraždy a popraveného. Odmítá říci své albi, která má. Proč? Protože v noci vraždy měl poměr s manželkou svého nejlepšího přítele a raději by zemřel a vzal si jejich tajemství do hrobu, než aby přiznal pravdu - což mu osud splnil. Sbor popisuje smuteční návštěvy ženy na jeho hrobě v dlouhém černém závoji a snášející se kvílivý vítr - moc pěkná skladba). Cash sahý ještě hlouběji na srdceryvném sólovém ztvárnění „Send a Picture of Mother“ a prosté verzi „The Wall“ od Harlana Howarda, která podrobně popisuje sebevraždu maskovanou jako útěk z vězení prostřednictvím klišovitých nadávek, které tiše proklínají nemožné situace. Jak vidíte - prostě výběr skladeb par excellence - jestli neumíte anglicky vůbec se netrapte, z 99% vás to dostane i tak - z hudby a Cashova projevu to je prostě cítit - kde to jsme a o čem(že) to celé je.
V zaznamenávání pokušení, omylů, smrtelnosti, trestu a života „uvnitř“ – v dobrém i zlém, příběhy práv zbavených, zapomenutých, odepsaných a nekajícných – ve věznici Folsom hraje roli psance. Cash zachycuje šílenství s divokýma očima a zmatek, který se vymkne kontrole v oživeném podání (skladba pohodička původně z roku 1947 o týpkovi co pod vlivem chlastu a kokainu zavraždí svou přítelkyni, ale byla mu nevěrná takže..) „Cocaine Blues“. Šibeniční humor a drama „25 Minutes to Go / 25 minut do konce (možná spíš 25 minut a je to) je píseň zpívá muž čekající na vlastní popravu - oběšením. Každý verš se skládá ze 2 řádků, z nichž první obsahuje něco vtipného či dojemného a druhý je odpočítávání minut do...
No oni staví šibenici před mou celou.
Mám na to 25 minut.
A celé město čeká, aby mě slyšelo křičet.
Mám 24 minut do konce.
..a tak dále..
Úvodní píseň alba „Folsom Prison Blues“ – všichni bojují proti zákonu, jen aby viděli, jak zákon vítězí - je Cashova typická skladba, ale napsaná už v roce 1953 a vydaná na singlu o 2 roky později, ale až tato "vězeňská" verze z roku 1968 zbořila hitparády a stala se č. 1 country žebříčku.
Není divu, že všechny písně krom 2 pocházejí z prvního vystoupení toho dne - kdy Cash, Luther Perkins, Marshall Grant a spol do toho dali všechno. Stejně jako (viz film - nebylo to jednoduché) budoucí manželka "muže v černém" June Carter(ová). Ohnivý duet páru ve skladbě "Jackson" se stal také hitem; jejich kombinace kapitulace a odvahy (v Cashově vlastní skladbě - June, kterou miloval lééta před tím, než nakonec "ulovil") „Give My Love to Rose“ nás staví do kůže umírajícího hlavního hrdiny (Johnny skladbu nazpíval znovu v roce 2002 pro své poslední (67mé!) studiové (97 celkem) album "American IV: The Man Comes Around", které je stejně jako jeho poslední pár "trochu jiných" alb skvělé - toto "pravidlo osudu" jsme v rubrice již zmiňovali, až nějaký váš postarší oblíbenec vydá skvělé album, tak... - a dostal za ni v roce 2002 Grammy)
Symbolická je závěrečná „Greystone Chapel“, skvěle napsaná vězněm Glenem Sherleym, který seděl v 1. řadě - ano právě na tomto koncertě (pod bedlivým dohledem stráží - věděl že skladba by měla zaznít, nevěděl kdy). Cash odděluje tělesné od duchovního a předává lekce a poselství o spasení a přežití. Opojná témata, ke kterým se pak vracet po zbytek své slavné kariéry (až do výborného alba, za poslech stojí celé jeho série "American Recordings", zmíněného výše - na obr. níže + ZAČÁTEK textové a obrazové VSUVKY:
Cashe na začátku 90. oslovil producent Rick Rubin a nabídl mu smlouvu se svoji značkou American Recordings, tehdy známé především pro rap a heavy metal. Cash se zdráhal ale nakonec se nechal ukecat - Glenn Allen Anzalone známější pod uměleckým jménem Glenn Danzig - zpěvák, skladatel, hudebník a hudební producent, zakladatelem rockových kapel Misfits, Samhain a Danzig jehož heavy metalová skupina pracovala s Rubinem si sedl a za čtvrt hodiny napsal píseň speciálně pro Cashe - zlověstnou "Thireteen / 13":
Znamenalo to (výše zmíněnou) částečnou změnu stylu, ale skvěle vydařenou - a výrazné znovuoživení kariéry. Naprosto špičková hned první albová spolupráce:
Album American Recordings (foto výše - z dubna 1994 - a rovnou "šup do TOP500 alb historie) znamenalo oživení kariéry Johnnyho Cashe, který byl široce uznáván jako ikona americké hudby, ale jehož prodeje desek utrpěly během pozdních sedmdesátých (to navštívil i ČR a kapela v celé sestavě včetně June Carter energií nešetřila, koncert to byl pro "vyprahlé socialistické" publikum zavřené za železnou oponou vynikající a darem z nebes - beznadějně vyprodaná sportovní hala byla ze strany umělce spíš dárek československým fandům country a hudby vůbec. Dostal za něj pár drobných s podmínkou že většinu z nich musí utratit zde - v ráji československé koruny za věci co byly tehdy v obchodech; dokonce svolil k vydání živé nahrávky - viz obr. níže) a osmdesátých let.
Johnny Cash – American Recordings I - VI (2015, 180 Gram, Vinyl) - Discogs
Výše obal "pražského" alba, odkaz pod ním velmi doporučeníhodný komplet (7x 180 g) posledních mistrových alb a nyní z odbočky do Cashova života (včetně jeho návštěvy Prahy) KONEC VSUVKY zpět k At Folsom Prison: album bylo znovu vydáno na CD v roce 1999. Tato edice obsahuje o 3 skladby víc než původní vydání z roku 1968: Busted, Joe Bean a The Legend of John Henry's Hammer. Kromě toho byly odstraněna ona cenzurní pípání.
V roce 2008 byl koncert znovu vydán v Legacy Edition. Oba koncerty z 13. ledna 1968, které byly pro původní album sestříhány dohromady, jsou k slyšení na 2CD (na desce byly použity pouze 2 písně z druhého koncertu dne). Kromě četných nevydaných Cashových nahrávek, jak opakovaných kusů z druhé show a 2 vynechaných písní z první, byly převzaty i úvody s Carlem Perkinsem a bratry Statlerovými. Film o pozadí koncertu je k vidění také na DVD (je součástí totohoto Legacy Edition setu).
Na požadavek vydavatelství aby se v záznamu neobjevila nějaká nevhodná slova co by někdo z vězňů mohl zakřičet Johnny Cash kývl a jak slíbil tak udělal, takže (pro film je to malinko upraveno) slyšíte: "Tato show se nahrává pro vydání alba na Columbia Records a proto nemůžete říkat 'PEKLO' nebo 'HOVNO' nebo něco takového." Na původním albu pak "v inkriminovaných chvílích" - slyšíte již zmíněné pípání
Jsme v závěru, tak to byl Johnny Cash, který koncerty, včetně tohoto, začínal slovy: Hello, I’m Johnny Cash
Asi by šlo souhlasit s TOP 10 JOHNNY CASH SONGs:
Výše / níže Folsom (State) Prison
Pokud nemáte ultra high-endový systém a striktně audiofilské požadavky na zdroj / nosič signálu a jde vám hlavně o hudbu (a 60 dolarů za jedno 45ti minutové album je vám hodně - což ono to je i přes inflaci posledních let dost, zvlášť když těch alb chce mít člověk stovky) je tu vůbec ne špatné řešení "2 v 1" aneb oba koncerty jednou ranou..
Než půjdeme do kina, ještě jeden živák, neb opravdu povedený je (špíš) vzácnost. A tenhle je oblíbencem redakce a dostal se do Playlistů a nelíbí se jen nám:
Pat Metheny, Herbie Hancock, Dave Holland, Jack DeJohnette: Parallel Realities Live | Vltava
Kdo nezná (a jen trochu rád jazz) alespoň ochutnávku vřele doporučujeme - poznejte:
Když jsme u živáků tak snad největší výjimka ze všech, do té doby nijak zvlášť úspěšný (zakladatel britské skupiny Humple Pie) Peter Frampton vydal záznam ze 4 svých živých amerických koncertů mezi 13. červnem a 22. listopadem 1975 (2LP vyšlo 15.1. 1976):
Peter Frampton – Frampton Comes Alive (1996, Original Master Recording, Vinyl) - Discogs
..a stalo se něco nepochopitelného - album je opravdu dobré a patří k těm nemnoha vskutku povedeným koncertním záznamům, ale to je "jen" zázrak první. To co následovalo nečekal doslova nikdo - album získalo doslova neuvěřitelnou popularitu a (do)dnes je jedním z nejprodávanějších živých alb všech dob! (jen jeden úspěch máš dovolen - řekl osud: Po megaúspěchu živého alba přišlo období sklízení úspěchů, producenti ho spojili s dobově komerčně nejúspěšnější skupinou, jejich hudba ve filmech Saturday Night Fever a Grease byla ryzí komerční zlato - no jak to dopadlo s tím 3. filmem asi víte... JEN JEDEN úspěch má Peter Frampton povolen)
Po jeho předchozích neúspěšných 4 sólových albech lednový debut koncertu na 191. místě žebříčku nebyl překvapením, málem spíš úspěchem. V týdnu končícím 10. dubnem 1976 ale dosáhlo koncertní album "neznámého" interpreta čísla 1 v žebříčku Billboard 200, přičemž až do října strávilo na 1. místě celkem 10 týdnů, které nejdou po sobě. Bylo to nejprodávanější album roku 1976 a jen ve Spojených státech se ho prodalo přes 8 milionů kopií. Původní 1LP ("našlapané po okraj" - 78 minut) bylo doplněno o další skladby z oněch 4 koncertů na 2LP "Frampton Comes Alive" a bylo v roce 1976 zvoleno „Albem roku“ ve čtenářské anketě magazínu Rolling Stone. Zůstalo v žebříčku celkem 97 týdnů a o rok později bylo stále bylo na 14. místě v žebříčku Billboard (na konci roku 1977!). Čtenáři časopisu Rolling Stone jej v naší "moderní historii" Léta Páně 2012 zařadili na 3. místo v anketě o nejoblíbenější živá alba všech dob. Absurdnost celku (viz film výše) doplní info, že následující Framptonova (řadová studiová) alba opět pokračovala v původní (komerční ne)úspěšnosti - včetně jeho 13. studiového - jazzrockového "Otisky prstů" z roku 2006 - oceněného Grammy.
Peter Frampton – Fingerprints (2006, CD) - Discogs
Zajdete ještě občas do kina? A na koncert? Tahle nová kombinace (opera v kinech překvapivě docela zafungovala) by někoho mohla zaujmout (trailer v odkazu):
Unikátní koncert GHOST budou vysílat kina | Spark Rock Magazine
Pravidelná rubrika 1 holka a 1 planeta a mutualismus (vzájemné ovlivňování, které je pro všechny zúčastněné organismy výhodné):
Taylor Swift zadržovala slzy. Na velkolepém koncertě jásalo 60 tisíc lidí | REFRESHER.cz
Rockové legendy Kiss: Poslouchají Taylor Swiftovou! | Ahaonline.cz
Když byl autor malý, nechápal jak tolik hýbajících se mebrán bubnů, zvládne reprodukovat 1 - 2 reproduktor(y - při tématu bicí na mysli, asi navěky, vytane film Whiplash (2014) | ČSFD.cz který nejen fanouškům hudby doporučujeme). Dnes tomu pochopitelně už rozumí. Teoreticky (jak to funguje), ale stále to trochu nechápe. No uznejte:
(132) THIS HBCU DRUMLINE IS SO SMOOTH 😮💨 - YouTube
(108) THE DRUMMERS HOOD - YouTube
(108) CLEAN CLEAN 🧼🔥 - YouTube
(129) BASS DRUM SOLOS 🔥 - YouTube
(136) Pearl Demon XR - YouTube
(129) Anton Kot Drum Solo NYU Wayne Shorter Ensemble - YouTube
(129) Drum Tom Tom Groove #drumbeats #drumming #drums #drumgroove #drummer #tomtombeats - YouTube
(129) Drum Duet Cover - Martin Levac feat. Matt Grou #drumduet #music - YouTube
máte rádi Metallicu? a děti? a tenhle znáte?
(129) Metallica Drum Wars: Lars vs 13 Years Old Kid - YouTube
Hudba je (koncentrovaná) energie a (proto) mnoho muzikantů se dožívá / a jsou do - vysokého věku aktivní (viz aktuální turné Po osmdesátce sprintuje přes celé pódium. Jagger chodí do posilovny několikrát týdně - Aktuálně.cz ), i tak respekt:
(132) 89th YEARS OLD DRUMMER - YouTube
Jak pozorný čtenář recenzí Hi-Fi Voice ví, hrát se dá i na květináče, takže nepřekvapí:
(132) Blue Man Group - Electric Drumbone with @redbullracing Pit Crew - YouTube
Ještě k tématu bicí, minule jsme doporučovali audiofilská vydání alb Police a zmínili "drobné rozmíšky" při nahrávání jejich posledního alba, týkající se konkrétně (neschopnosti) bubeníka kapely Stewarta Copelanda (tak posuďte sami):
(132) Stewart Copeland talks about the hardest song to drum from The Police - YouTube
(132) Stewart Copeland | Watermelon - YouTube
Jazz je náš svět - když nedávno odešel (pán saxofonu) v rubrice jsme mu místo věnovali, přesto ještě jednou, spojení 3 mistrů oboru a takové obyčejné živé vystoupení - Pat Metheny (ročník 1954, kulatiny budou v srpnu), Charlie Haden (1937 - 2014) a právě David Sanborn (1945 - 12.5.2024):
podobně silná trojice na závěr - David Sanborn, Marcus Miller (ročník 1959, jehož album skladeb, produkce a vůbec pro Milese Davise - Amandla dodnes občas rádi... na kterém ostatně hraje i) George Duke (1946 - 2013 George Duke - Deja Vu - Hi-Fi Voice - recenze audio-video techniky a chytrého bydlení kde to naše vědma s tím závěrečným Deja Vu vlastně trefila)
Když jsme u toho (proč je) jazz (náš svět) prostě protože:
(129) EVERYBODY KNOWS THIS TUNE #jazz #bigbank #brass #drums #bass #saxophone - YouTube
RECENZE: Robert Balzar s triem vystihl okamžik mezi nočním bděním a spánkem | Headliner
Uloveno na síti: Jazzové hledání štěstí | Jazz
Neradostná rubrika R.I.P. se dnes týká Boba Dylana:
Zemřela francouzská zpěvačka Françoise Hardyová - Novinky
Zemřela česká zpěvačka Victoria. V Turecku ji zavraždil manžel - Novinky
Victoria vystupovala s Darou Rolins. Nazpívala i slavnou píseň Hotel California - Novinky
R.I.P. - Ultimate Classic Rock
...má děsivé pokračování ve Všimli jsme si - dnes v 11:11:11
Během výstavy v Mnichově využil jeden (seriózní) web z oboru hlavní stránku k prohlášení (která by měl každý / většina co čte tyto věty znát, s kterým souhlasíme a jde o něco jako "základní znalosti", které by se měly "viz obr. níže" a "pravidla života audiofila", proto zde memorabilie):
Manifest audiofilů o hudbě na prvním místě:
1. Audiofil, kterému jde především o hudbu, ví, že hudba a kvalita zvuku jsou důležité, ale že hudba bude vždy nejdůležitější.
2. Audiofil, kterému jde především o hudbu, má ve své knihovně mnoho tisíc alb a bude si vybírat takový audio hardware, který kvalitu zvuku těchto alb pozvedne.
3. Hudebně první audiofil ví, že existuje mnoho dalších hudebních žánrů kromě těch, které má rád (nebo které uslyší na hi-fi předváděčce). Jmenujme alespoň některé: hip-hop, metal, funk, soul, grime, techno, country, noise, psychedelický rock a folk.
4. Hudební audiofil se nesnaží přenést zážitek z koncertu domů. Chápe, že přehrávání hudby je svébytnou formou umění - film nevzniká tak, že na pódiovou hru namíříte kamery.
5. Music-First Audiophile chápe, že kvalitu zvuku ovlivňuje často více akustické složení poslechové místnosti než řetězec elektroniky, který napájí reproduktory.
6. Hudební audiofil chápe, že uživatelské rozhraní softwarové aplikace, estetika hardwaru, jeho ergonomie a haptika se podílejí na celkovém zážitku z poslechu.
7. Hudebně první audiofil ví, že zvuk ve vysokém rozlišení může zvýšit kvalitu zvuku, ale nikdy si nevybere nebo neodmítne album na základě vzorkovací frekvence nebo bitové hloubky dodaného formátu. Proč? Protože ví, že na kvalitě masteringu záleží více.
7. Hudební audiofil ví, že zvuk ve vysokém rozlišení může zvýšit kvalitu zvuku, ale nikdy si nevybere nebo neodmítne album na základě vzorkovací frekvence nebo bitové hloubky formátu, ve kterém je dodáno. Proč? Protože ví, že na kvalitě masteringu záleží více.
8. Audiofil, kterému jde především o hudbu, ví, že snaha o lepší zvuk není „jen o hudbě“. Kdyby tomu tak bylo, klidně by poslouchal hudbu z reproduktorů notebooku nebo z malých bílých sluchátek.
9. Music-First Audiophile ví, že být audiofilem neznamená, kolik peněz utratí za audio vybavení, ale jak moc jí záleží na kvalitě zvuku, aniž by nechala ocas vrtět psem. Hudba je pro něj na prvním místě. Vždy.
10. Audiofil, který myslí na hudbu, myslí na hudbu jako první, na hardware jako druhý a na formát jako třetí.
Doporučení redakce - s takovouto láskou pečujte o svůj Hi-Fi systém:
(108) He BROKE the #1 RULE of Zen Gardens - YouTube
Pak je radost poslouchat (někdy lze zapojit i zrak):
(130) Are you having a sad time? - YouTube
(133) Best bongo song ever? 🤯🙌🏼 #safriduo #dj #shorts - YouTube
Orientální spojení hudby a tance jistě znáte:
(129) belly Dance video ||Dance class Ghazipur|| #ghazipurvideo #bellydance - YouTube
(127) #bellydance #bellydancer #dance #bum #dancer #belly #music #drums #arabic #love - YouTube
(127) Fun Belly Dance Performance - Belly Dancer Isabella #bellydance #dance #shortsfeed - YouTube
(127) Mehbooba 🔥 || Keshavi chhetri performance #bellydance #youtubeshorts #keshavi - YouTube
Jamal Kudu - Bellydance by Ojasvi Verma #bellydance #dance - YouTube
(127) Bellydance - DRUM SOLO - By Ojasvi Verma #bellydance #dance #ytshorts - YouTube
(127) Drum Solo | Nikita Bhatia | #bellydance #trending #drumsolo - YouTube
(127) Darbuka Havasi #bellydance #participate #dance #belly - YouTube
(129) Drum Solo By-Medhavi Mishra | #movethedancespace - YouTube
I když nejlepší je rozhodně ta naše varianta interakce s hudbou - sedět (a poslouchat):
(129) DaDaDa • Tanir ｜Dance Cover - YouTube
(133) RATE THE VIBES! 😆 - #dance #trend #viral #funny #shorts - YouTube
(129) Swag • Miyauchi | dance cover |_muskan_| #dancecover #youtubeshorts #shorts - YouTube
(127) Práctica 💗#bellydance #danza #fusion - YouTube
(129) 南方锅锅 NanFang Dance Cover《Picasso Flow - Corona》| Hot Dance Douyin #shorts - YouTube
(129) Swag • Miyauchi # Dance Cover - YouTube
(133) Aberakadabera in TOKYO! #trend #dance - YouTube
Jamix Project – Final Battle - YouTube
(129) 💃Swag • Miyauchi # Dance Cover - YouTube
(129) Swag • Miyauchi | Dance Cover - YouTube
(129) Swag • Miyauchi # Dance Cover - YouTube
Když člověka hudba chytne, tak občas končetinou do rytmu..
(127) Gabber Dance #frenchcore - YouTube
(127) Jamix Project - Bit Breaks - YouTube
4 strany štěstí a radosti (z poslechu 2LP - a jistě i toho 1 CD, na kterém tenhle dnešní audiofilský zázrak také pořídíte, to je ECM nahrávka Vijay Iyer (Trio) - Compassion. Je to klasické jazzové trio, jdoucí občas dál než by člověk čekal, ale vystupují pod svými jméneny takže:
Vijay Iyer - klavír
Linda May Han Oh - basa
Tyshawn Sorey - bicí
Nahrávka vznikla už v květnu 2022, Oktaven AudiO (tO není překlep), Mount Vernon, NY - viz obr. výše. LP pak vyrobeno tady vedle v Německu, ale distribuce až letos únor. Poslech - do konce života. Tak co ještě dodat? CD - 18,90 USD
2LP á 180 gramů - $37,90
Jde o 2. projekt tria u ECM a už první nahrávka "podivně zaujala" - to že podobnou hudbu je ideální poslouchat v nočním tichu, na alespoň trochu slušném Hi-Fi systému v rubrice již padlo, tak tady podtrženě, velkými písmeny, s mezerami a vykřičníkem na konci. Nic lepšího není (dokud nezazvoní Krystyna Pyszková | Nová Miss World 2024 je Češka ) takže asi zůstaneme u toho jazzu.
Pianista a skladatel Vijay Iyer pokračuje co započal (svým 8. albem u ECM, 2. v tomto uskupení:) "Uneasy" z roku 2021 – tehdy představil své uskupení / trio s basistkou Lindou May Han Oh a bubeníkem Tyshawnem Soreym. V "Compassion" jdou ještě trochu dál - do hlubin klidného divnoposlechu, by byla asi nejstručnější recenze. Někdo v New York Times zachytil jejich nezvyklou energii spojení podivnou synergii, prostě "cosi" - jednoduše zvláštní kvality této skupiny a poukázaly na talent tria hrát: „s mrštným rozsahem pohybu a oslnivou jasností... a zároveň rozdmýchávat jakési svíjející se vnitřní napětí. Rozhodující pro tuto rovnováhu je jejich schopnost propojit se téměř telepaticky.“ Album obsahuje lyrickou poctu Chicku Coreovi prostřednictvím zesnulého pianisty valediktivní interpretace skladby „Overjoyed“ od Stevieho Wondera. Další špičkou vyčnívající z úrovně Himalájí je „Nonaah“ - smršť kousků avantgardního mudrce Roscoe Mitchella, klíčového mentora pianisty. Pak jsou tu Iyerovy vlastní melodicky svůdné, rytmicky povzbuzující, ale zvukovými háčky občas překvapující kompozice. Od zádumčivé titulní skladby po háčkované vrcholy „Tempest“ a „Ghostrumental“ - nejde to jinak - musíte poslouchat znovu a znovu a znovu a.. pokud neumřeli poslouchají navěky...
