Debutové eponymní album Crosby, Still & Nash (jediné bez Younga) zkráceně CSN - je nyní na 2LP od Mobile Fidelity (za $125)
Populární hudba už nikdy nebude stejná - bylo jasné když v květnu 1969 vyšlo debutové album 3 individualit (hned od dalšího alba 4). 2 amíci nosná struktura skupiny Byrds David Van Crotlandt Crosby; dál skladatel ex-člen Bufallo Springfield Stephen Arthur Stills; plus ex-člen Hollies angličan Graham William Nash. K nim hned po téhle nahrávce přibyl kanaďan Neil Percival Young, a skupina přidala do názvu další jméno (zkráceně CSNY) a byla z toho skupina velikánů tehdejší (populární - dnes tomu říkáme spíš rocková) hudby , kteří touto deskou (LP) prolomili dveře "z 60tých do 70tých" let - právě tohle album spoluiniciovalo zásadní změny v dobové hudbě (vyšlo ´69 ale znělo už jinak a bylo už "jiné).
Crosby, Stills & Nash je debutové studiové album tehdejší superskupiny Crosby, Stills & Nash (CSN), vyšlo 29. května 1969 - a že to bylo léto! (v srpnu pak skladby z alba skupina hrála ve Woodstocku) Samotné album se umístilo na 6. místě amerického žebříčku Billboard Top Pop Albums. Bylo certifikováno čtyřikrát platinovým RIAA za prodej 4 milionů, dodnes přes 6.500.000 kusů. Dnes je trvalou sočástí "TOP 500 největších alb všech dob".
(99) C.S.N.Y - Woodstock - YouTube
Na obalu jsou členové, zleva doprava, Nash, Stills a Crosby, v opačném pořadí, než je uvedeno v názvu alba. Fotografii pořídil jejich kamarád fotograf Henry Diltz, dřív než vymysleli pro skupinu název. Našli opuštěný dům se starou otlučenou pohovkou venku, který se nachází na 815 Palm Avenue, West Hollywood, naproti myčce aut Santa Palm, o kterém si mysleli, že by se dokonale hodil k jejich image. O několik dní později se rozhodli pro jméno „Crosby, Stills a Nash“. Aby se předešlo zmatkům (vyřešeno dnes "díky" puzzle - viz obr. níže), vrátili se do domu o den později, aby přefotili "ve správném pořadí", ale když tam dorazili, zjistili, že dům byl zdemolován. Fotografie niže v kožichu a Dallas Taylor (bicí na tomto i následujícím skvělém albu skupiny názvu: "Déjà Vu") koukající ven skrz dveře na reedicích chyběly.
Tak tahle perlička aktuálně vychází jako MoFi "ULTIMATE-SOUNDING VERSION OF THE HARMONY-RICH LANDMARK: DELUXE AUDIOPHILE PRESSING LIMITED AND NUMBERED COPIES - 1/4" / 15 IPS analog master to DSD 256 to analog console to lathe"
Zákaz použití fotografií (respektujeme) takže odkaz Crosby, Stills And Nash 1969 – Paul King Artwerks
Sběratelská edice UltraDisc One-Step 180g 45RPM 2LP (dvoualbum - cena $125) od Mobile Fidelity, limitovaná a číslovaná, vylisovaná na MoFi SuperVinyl u RTI a masterovaná z původních master pásek, vylepšuje nevyčíslitelně vlivné dílo pro budoucí věky. Překonává zvuk jakékoli předchozí verze, odstraňuje veškerá omezení a poskytuje transparentní, ultra-jemnou prezentaci desky, která zrodila hnutí Laurel Canyon a vytvořila precedens pro těsný harmonický zpěv, který nikdy nebyl zatemněn. organická prezentace textur; rozloha a hloubka zvukových kulis; plnost tónů; přirozené prodloužení strun akustické kytary; realistický vzestup a zánik jednotlivých not; bezproblémové prolínání vokálů – všechny tyto důležité zvukové aspekty (a další) dosahují úrovně demonstrační úrovně.
Obal se vyznačuje stejnou pozorností k detailu. Lisovací lis Crosby, Stills & Nash UD1S umístěný v luxusní krabičce se vyznačuje speciálními fóliovými vyraženými bundami a grafikou věrnou originálu, která osvětluje nádheru nahrávky a prvotřídní kvalitu reedice. Zvukově i vizuálně kopie UD1S od MoFi existuje jako kurátorský artefakt určený k uchování, dotýkání se a zkoumání. Je určeno pro náročné posluchače, kteří oceňují kvalitu zvuku a produkci a kteří se chtějí plně ponořit do umění – a všeho, co s albem souvisí, od obrázků až po finální úpravy.
Příběh o tom, jak Crosby, Stills & Nash vznikl, se téměř shoduje s importem jeho obsahu. Stephen Stills, již proslulý multiinstrumentální virtuos, hledal nový začátek poté, co se Buffalo Springfield rozštěpilo. Podobně přišel vokální velmoc David Crosby poté, co opustil Byrds a získal si reputaci obtížných hráčů. Graham Nash po frustrujícím stintování v Hollies přeletěl. Své nové kamarády potkal na večírku. Když si všichni tři spolu poprvé neformálně zazpívali, jejich osud byl zpečetěn. Aby zpěváci dále spojili své bohatství, použili každé ze svých příjmení k identifikaci skupiny, aby zajistili, že kolektiv nemůže existovat nebo pokračovat bez všech tří členů.
Od začátku hlavní skladby, vícedílné „Suite: Judy Blue Eyes“, napsané pro Judy Collins, je zřejmé, že dynamiku tria nelze replikovat ani nahradit. Tento eponymní debut, který původně vyšel v květnu 1969 na Atlantic, prorazil v žebříčku Billboard Top 10 a strávil téměř dva roky v žebříčcích. Takovou dlouhověkost lze přičíst charakteristickým rysům, které každý člen propůjčuje nahrávce, kterou Rolling Stone uvádí jako 252. největší album všech dob. Stills obchoduje s folkem, country a rockovými přízvuky a zároveň přebírá většinu instrumentálních povinností (včetně varhan, baskytar a sólové kytary). Crosby maluje náladou a atmosférou, stejně jako přímými politickými komentáři. Nash vše spojuje přístupnými popovými melodiemi. (foto níže "ta" Judy Collins, která brzy oslaví 85 let, a která debutovala Mozartovým klavírním koncertem pro 2 klavíry, a pak se přes hudbu Woody Guthrieho a Pete Seegera došla k vlastním "podobným" /16ti folkovým "řadovým"/ albům včetně duetu s Joan Baez a krom vlastních skladeb (zajímavým) variantám písní (třeba) Leonarda Cohena.
O více než pět desítek let později se lahodný zpěv a domácí aranžmá souboru stále rozrůstají. Důkazy prostupují Crosby, Stills & Nash , jejichž magnetismus se odráží ve standardech, jako je svěží "Marrakesh Express", protestující "Long Time Gone", dojemné "Helplessly Hoping" a poetické "Wooden Ships". Není divu, že chemie tria – stejně jako charakteristické rysy zpěvu každého člena, propletené kytarové party a kontrastní osobnosti – se staly trvalou součástí americké kultury zabývající se konfliktními tématy míru a války, lásky a násilí a změny a postavení.
Následující odstavce se na Hi-Fi Voice již objevily, ale pokud je důsledně důsledný čtenář již četl, jistě promine a přeskočí - pro ostatní POVINNÁ ČETBA:
Více o Mobile Fidelity UltraDisc One-Step a proč je lepší
Technika UltraDisc One-Step (UD1S) společnosti Mobile Fidelity Sound Lab obchází generační ztráty spojené s tradičním třístupňovým procesem pokovování tím, že odstraňuje dva kroky: výrobu otcovských a mateřských desek, které jsou vytvořeny tak, aby z každého řezaného laku poskytly četné razníky. . Pro pokovování UD1S se přímo z laků vyrábí razníky (také nazývané „konvertory“). Protože každý lak poskytuje pouze jeden razník, je třeba řezat více laků. Proces UD1S společnosti Mobile Fidelity vytváří finální LP s nejnižší možnou úrovní šumu. Odstranění dvou kroků procesu pokovování také odhalí hudební detaily a dynamiku, které by se jinak ztratily díky standardnímu vícekrokovému procesu. S UD1S je každý aspekt výroby vinylu optimalizován tak, aby vzniklo nejlépe znějící vinylové album, které je dnes k dispozici.
MoFi Supervinyl
MoFi SuperVinyl, vyvinutý společnostmi NEOTECH a RTI, je nejnáročnější vinylová sloučenina podle specifikace, jaká kdy byla vyvinuta. Milovníci analogů nikdy nic podobného neviděli (ani neslyšeli). Mimořádně nákladná a extrémně náročná na výrobu, speciální patentovaná směs se zaměřuje na dvě specifické oblasti zlepšení: snížení hladiny hluku a vylepšená definice drážek. Vinylová kompozice obsahuje nové bezuhlíkové barvivo (podržte disk proti světlu a uvidíte) a vytváří nejtišší povrchy na světě. Tato receptura s vysokým rozlišením také umožňuje vytvoření čistších drážek, které jsou k nerozeznání od původního laku. MoFi SuperVinyl poskytuje nejbližší přiblížení tomu, co inženýři labelu slyší v masteringové laboratoři.
Svůj k svému:
Tak co je ve světě HiFi na geoidu domácími pojmenovaném Země nového
Nové je třeba audiofilské vydání živáku argentinského skladatele a hráče na bandaneon (od Band - učitel hudby a hráč na harmoniku z německého Krefeldu Heinrich Band - kupoval 54 tónové harmoniky pro svůj orchestr z nedalekého Česka. Ty se mu ale zdály nedostačující, tak je "tunili" na 64 tónu, pak na 88 tónu a nakonec to dotáhli na 100-tónový nástroj. Ty už se tak moc odlišovaly od původních harmonik (blíž už měly k akordeonu), že dostaly jméno Bandonion - dnes bandaneon) a jeho "legendárního" živáku ve švýcarském Luganu (v "youtube" kvalitě video níže, v "absolutní" kvalitě nyní - viz obr níže). Ástor (Pantaleón) Piazzolla (1921 - 92) přidáním prvků jazzu a klasiky k tradičnímu domácímu tangu vytvořil nový styl "tango nuevo".
Bandoneon se paradoxně stal populárním "na druhém konci světa" - v 90. letech 19. století v Jižní Americe, a to díky své dokonalé kompatibilitě s rytmem 'Tanga'. A Astor Piazzolla byl (je), jak jako skladatel, tak interpret, nejvýraznějším jménem s nástrojem spojeným.
Astor P.P. byl jedním z největších latinskoamerických skladatelů všech dob. Průkopník nového, jazzem naplněného, disonantního, rytmicky komplexního tanga složil i několik klasických děl (která samozřejmě obsahují prvky tanga) mj. tango operu "María de Buenos Aires" (kdo má zájem pospěšte, derniéra se blíží María de Buenos Aires | Městská divadla pražská ) skladby jako "Tango Ballet"..
..či všemožné skladby od "2nástrojových" po díla pro orchestr, z nichž nej"známější" jsou: "Čtyři roční období Buenos Aires" a "Koncert pro Bandoneón a orchestr". Ale k dnešnímu audiofilskému vydání: "Toto je mimořádné album Piazzollovy hudby. Objevte Astora a jeho Tango Quintet Piazzolla vydaný na UHQCD", zní reklamní text, s kterým se dá jen souhlasit.
Vlastnosti UHQCD:
Výhradně z originální Master Tape
Špičkový křišťálový zvuk
Číslovaná limitovaná edice
Vyrobeno v Japonsku
Vysoce kvalitní CD
Luxusní Digipak podobný XRCD
Pokud zaujalo, značka samozřejmě nabízí i (dražší než CD, ale to je "normální") stejným přístupem "opečovaná" 180 gramová LP:
CD reedice hudby bez kompromisů od AudioNautes Recordings - všechny UHQCD jsou očíslovány. Disk Ultimate High-Quality CD reprodukuje zvuk s větší přesností a na úrovni, kterou nelze dosáhnout pomocí konvenční technologie výroby CD (ceny jsou ca od 1 do 2t. korun českých)
Album: Astor Piazzolla and His Tango Quaintet - Live In Lugano 1983 (AudioNautes Recordings - AN-2309-UHQ)
Koho to zajímá: VŠE o Ultimate High-Quality CD (UHQCD):
UHQCD je zkratka pro Ultimate High-Quality Compact Disk je společným vývojem japonské společnosti Memory-Tech pro replikaci CD a společnosti Audio Quality CD Company z Hong Kongu. Na rozdíl od běžných CD nejsou UHQCD lisovány z polykarbonátu, ale odlévány z fotopolymeru a vytvrzeny UV světlem. Pro ochranu měkčího fotopolymeru před poškrábáním je nanesena další vrstva vysoce čistého polykarbonátu. Výsledkem této kombinace je výrazně snížený odraz laserového světla uvnitř CD a bezkonkurenčně přesný okrajový přechod mezi "jamkami a plochami" CD. UHQCD jsou 100% kompatibilní s běžnými CD přehrávači. Hudebně je výsledkem zvuk, který silně připomíná analogové master pásky.
Od zrodu audio kompaktního disku (CD) v roce 1982 uplynulo mnoho let. Použitím vysoce kvalitních materiálů a odlišným výrobním postupem se zrodila definitivní verze audiofilského audio CD, přehrávatelná na jakémkoli CD přehrávači, Ultimate High-Quality CD výrazně překonává všechna předchozí CD!
CD Ultimate High-Quality CD (UHQCD): UHQCD je radikální změnou v samotném procesu výroby CD. Konvenční názor na výrobu CD, který se po více než 40 let po celém světě do značné míry nezměnil, byl vyčerpávajícím způsobem zpochybněn. Díky tomuto úsilí bylo dosaženo nejvyšší kvality - úrovně kvality, které je jistě nemožné dosáhnout se stávajícími CD.
Disk Ultimate High-Quality CD byl vyvinut ve snaze zlepšit kvalitu zvuku jednoduchým vylepšením materiálů používaných na běžných CD na materiály vyšší kvality. Jako substrát byl použit vysoce transparentní a vysoce tekutý polykarbonát (druh plastu) typu používaného pro LCD panely, zatímco pro reflexní vrstvu byl levný, běžný hliník nahrazen unikátní a drahou slitinou vysoká odrazivost.
Rozdíly ve výrobních metodách: Konvenční CD se vyrábějí pomocí techniky vstřikování, aby se vytvořily "jámy" dat na polykarbonátovém materiálu. Jako matrice se používá kovová deska, na které jsou vytvořeny „prohlubně“ představující data zdroje zvuku. Tomu se říká „razítko“. Polykarbonát se taví při vysokých teplotách a nalévá do formy, aby se duplikovaly vzory jamek na razidle.
Tato metoda je efektivní, protože umožňuje vysokorychlostní výrobu, ale neumožňuje přesné nebo úplné zdvojení jamek na lisu. Polykarbonát je jako roztavený plast nevyhnutelně viskózní, takže nemůže zcela proniknout do každé plošky a drážky drobných důlků pěchovadla.
Namísto polykarbonátu se používá fotopolymer Ultimate High-Quality CD pro replikaci důlků razníku. V normálním stavu jsou fotopolymery kapaliny, ale jednou z jejich charakteristických vlastností je, že tvrdnou, když jsou vystaveny světlu určitých vlnových délek. Výhodou této vlastnosti je, že bylo dosaženo dokonalé replikace velmi jemně detailních jamek. Fotopolymery v kapalném stavu mohou pronikat do nejmenších rohů důlků na razníku, takže vzor důlků je reprodukován s extrémně vysokou úrovní přesnosti.
Všechny názvy alb UHQ-CD pocházejí z analogových magnetofonových pásek, nikoli z pozdějších digitální variant. Všechny z kopie původních mistrovských pásek. Všechny, analogově masterovaná, plná a čistě analogová cesta, poté převedena do digitálního formátu 16-44. Série má na obálce zlaté horké razítko, proto je kódový název jednoduše „Gold Series“.
Odkaz níže apirant (předvýběru - něco jako semifinále - užuž v tom finále skoro jste) do nových redakčních Plailystů - pro hudbu i zvuk (v úvodu článku "staří pánové" to je primárně "jen o hudbě", i když v provedení MoFi už je slušný i zvuk, ale popravdě známe zvukově lepší nahrávky - z roku 1969)
Christel Alsos – At That Time Of The Night (2016, Vinyl) - Discogs
Nedávno jsme doporučovali jazz "pro náročnější (zkušenější) posluchače" The 10 best jazz albums of 2023 : NPR dnes jsme během odborné redakční diskuze: "Jak se to stalo, že 2 největší světové hudební hvězdy jsou holky ženy dívky jedna narozená v Londýně 5.5.´88 druhá 13.12. ´89 v americkém Berks County, prostě jak to že světu hudby (tak moc) vládnou Adele / Taylor Swift:
Taylor Swift je příbuzná s básnířkou Emily Dickinsonovou | iROZHLAS - spolehlivé zprávy
▶ Obří turné Taylor Swiftové plní státní kasy a hýbe mezinárodními vztahy — ČT24 — Česká televize
(což je asi furt lepší než Bagárová má O2 arenu jako Vondráčková, ale neprodává se! Víc se jí daří na Instagramu - Expres.cz ) a přitom aby to mozek ustál", zkoušeli nová jazzová alba. A pak to přišlo - takové "přístupnější" (pro "mírně pokročilé") album skladby hudba nahrávka - co není dokonalé, ale dohromady až překvapivě komplexní a zajímavé a proto (přesto) "zaujalo". Tak šlo na přehrání podruhé - a bylo to tady, zaujalo ještě víc. Je jasné že autor alba (syn britské učitelky ZŠ a intruktorky jógy a jamajského rastafariána - i to je z jeho hudby znát) poslouchal staré 70tkové desky jako je Stevie Wonder - Original Musicaquarium 1 - Hi-Fi Voice - recenze audio-video techniky a chytrého bydlení je tam cítit (pozor žádná kopie či napodobení! jen poznáte, že poslouchal stejná alba jako vy) 70. a 80.třeba Herbie Hancock - Head Hunters - Hi-Fi Voice - recenze audio-video techniky a chytrého bydlení ten nám "vyskočil" jako jeden z prvních, konkrétně tedy album "Future Shock" (je znát že autor skladatel bubeník je slyšel - a takhle "se inspirovat" a přitom nenapopodobovat - klobouk dolů) třeba i:
Tak takhle nás zaujalo loňské album Yussef Dayes – Black Classical Music (2023, Vinyl) - Discogs - 19 skladeb tak jiných odlišných a tak dobře k sobě pasujích / nadprůměrné album tvořících. Sil a hlavně času na recenzi (která zabere více času než by se možná zdálo) nezbývá, čas alespoň touto formou doporučit naštěstí ano: "Tak tohle zkuste" - a možná také radši minimálně 2x. Příjemný poslech (a objevování nové hudby, což je lepší než.. no nepřehánějme, ale moc fajn to je!).
Dále malá vsuvka nesouvisející s "aktuálním děním ve světě hudby" - jak se (povedená) skladba z roku 1934 hrála / zpívala (povedeně) v roce 1959, pak jako "disco hit" v polovině 70tých, a jak dnes:
TEN den je za týden Nespoutaní The 1975 se prý už budou krotit. Teď míří na koncert do Prahy - Novinky
TEN by (kdyby se povedl jak film) mohl být zajímavý Chystá se nová seriálová adaptace Amadea. Roli Mozarta ztvární herec Will Sharpe | Classic Praha
Návod pro začátečníky (znáte to pořadí bychom asi dali trochu jiné a možná i další drobné změny, ale to je nedůležité - stejně si musíte poslechnout všechno) The 15 most famous tunes in classical music - Classic FM
Pro odlehčení zábavná historická vsuvka Kvíz: Ověřte si, jak moc dobře znáte české hity 80. let | NESPECHEJ.cz
Moc hudby je (pár citátů o ní Naše minulost, vaše budoucnost - Hi-Fi Voice - recenze audio-video techniky a chytrého bydlení ) obrovská Massimo Pupillo: Ukrutná hudba může způsobovat čistou radost | Radio Wave
Toto s Hi-Fi/hudbou jen souvisí Fender slaví 70. výročí Stratocasteru, nejpopulárnější elektrické kytary všech dob | frontman.cz
Po mnohé staré a starší hudbě výše (i níže) trocha nejsoučasnější:
Nová alba: Liam Gallagher a John Squire, Bruce Dickinson, Jacob Collier a Kaiser Chiefs - Novinky
RECENZE: Bomba nedorazila. Album frontmana Iron Maiden je „jenom“ solidní - iDNES.cz
GLOSA: Keith Richards hraje Velvet Underground, láká na poctu Lou Reedovi | Headliner
Nové album Zběhlý satyr nabízí zhudebněné básně performera Milana Kozelky - iDNES.cz
NIGHTWISH mají své jubilejní desáté album hotové! | Spark Rock Magazine
a jedna "staronová" Olympic oprášil písničku Kartotéka a nahrál k ní nový klip - Novinky
..a vítězem se stává Vinylu ovládli Toyota Vangelis a Klara Wodehn | Radio Wave
Dylan/Zappa patří i k našim "nej-" a protože nestíháme (a je to dobře napsáno) Daniel Raus: Harampádí | Vltava
Nejaktuálně zpravodajství ze světa - jen pár hodin před půlnoční dostupností tohoto materiálu se (v Barceloně, následuje série Vídeň, Mnichov, Antverpy, Paříž, Hamburg..) odehrávalo: Česká filharmonie na turné s "domácím" Pablem Ferrándezem hrála v jeho rodném Španělsku Dvořákův slavný Violoncellový koncert. Koncert který by i "vzdálený" zájemce o klasickou hudbu (někdy v nějaké verzi) měl zkusit (druhé video kompletní skladba ve staré ale slavné nahrávce - poslechnout si něco / cokoliv od jedné z nejlepších cellistek historie též rozhodně doporučujeme, o jejím "trochu šíleném" nedlouhém, 1945-87, životě ne špatně pojednává film Hilary a Jackie (1998) | ČSFD.cz ):
https://www.youtube.com/shorts/Jj3lTQ1Iuvk
Před nedávnem vydal ekonom předminulý guvernér ČNB, text kde se zamýšlí nad českou (ultra)"konzevativností". To (bohužel) platí dodnes i pro hudbu - paradoxně i v dekádách "rudými" řízeným státem a politickými schvalovacími komisemi posuzujícími hudbu, zpočtáku včetně člena komise ze spřáteleného SSSR - z té absurdnosti mrazí i desítky let poté, poslední 2 roky nějak víc, se tu hrálo méně ruské (sovětské) hudby / skladeb než na "Západě" - a do jisté míry to přetrvalo dodnes (aby nedošlo k nedorozumění - to je škoda a u některých skladeb veliká škoda, viz např. Weinberg v dobrých rukou, královny Mirgy - Hi-Fi Voice - recenze audio-video techniky a chytrého bydlení ). Důkaz stupidity války (nemalá část jeho skladeb byla zničena závěrečným bombardováním konce 2. světové války) je dílo "ne až tak známého" profesora Tokyo High School of Music (právě protože většina notových záznamů byla zničena) Tamezō Narita (成田為三). Smysl audiofilství chápeme (i) jako hledání hudby - to čeho je u nás málo (viz úvodní věta odstavce). Je to nekončící proces - ale pro "duši mysl" skvělé "osvěžení"; takže hledejte a poslouchejte - no a když se vám nelíbí, vypněte - a hledejte dál. Ukázka z hudby (co nezničily bomby):
V remasterované verzi na 180g aktuálně vychází album Steely Dan "Gaucho" (1980) Steely Dan – Gaucho (2023, Vinyl) - Discogs některým starým "ne moc povedeným" nahrávkám nepomůže ani reamasterovaná verze (tedy pomůže, ale stále to není "úplné absoutno"). Tak přesně to se dalo očekávat od 44 let starého alba (kdy dřívější remastery stále nebyly "to pravé ořechové" - takže SLYŠTE - nyní už ano! Není to tak dokonalé jako jejich loni vydané skvěle remesterované perfektně znějící album "Aja", ale je to KONEČNĚ velmi slušné. Steely Dan "Gaucho" - i když hudba je fajn a obsazení skvělé "jazzoví bratři" Randy (trubka a křídlovka) & Michael Brecker (tenor saxofon), David Sanborn (alt saxofon), Tom Scott (tenor i alt saxofon, klarinet, aranžmá lesních rohů), Ronnie Cuber (baryton saxofon), Steve Gadd (bicí), Mark Knopfler (kytara - Dire Straits), Jeff Porcaro (bicí - TOTO) atd. Nahrávání se táhlo už předtím a pak během natáčení alba byl (spoluzakladatel jazzrockových Steely Dan) Walter Carl Becker (1950 - 2017) byl jednou v sobotu pozdě v noci sražen autem, když šel domů do svého bytu na Upper West Side. Osud / vesmír / Matrix / Bůh (nehodící se škrtněte) dobré skutky trestá - Waltrovi se podařilo odstrčit ženu se kterou byl - mimo nebezpečí, ale sám utrpěl mnohočetné zlomeniny na jedné noze, těžký výron na druhé noze a další zranění - vážná, následovalo šestnáctiměsíční zotavování. Recenze na album byly dost rozličné, přes (velmi - Platinové) slušné prodeje a mnohé pochvalné recenze - je část až negativních. No a tady příchází na řadu věta z předchozího odstavce: "Je to nekončící a nekonečné - ale pro "duši mysl" skvělé; takže hledejte a poslouchejte - no a když se vám nelíbí, prostě vypněte - a jděte hledejte dál." (ale "Aja" i "Gaucho" od Steely Dan, nejlépe v posledních opravdu dobře remasterovaných verzích, zkuste!)
Slova propagačního materiálu k současnému vydání: Pokračování "uctívaného" alba Steely Dan nesmírně populárního "Aja" - nyní na 180g reedici Geffen / UMe. Pravděpodobně nejkritičtěji uctívaná kapela 70. let, značka uhlazeného popu s dávkou jazzu/funku, zanechala skromný (9 studiových alb), ale životně důležitý katalog, který hodno (alespoň) "okusit" Toto albu byl jejich poslední výdech na začátku 80. let (další 2 alba přišla a po obrovské pauze v letech 2000 a 2003). Možná si byli vědomi toho, že na 80. léta jsou příliš "sedmdesátkoví". Gaucho je jejich nejméně přístupné a nejvyzrálejší album, protože obsah posluchače spláchne jako teplá sprcha. Hitovým singlem bylo „High Nineteen“ nostalgický pohled na rok 1967, s evokujícím textem. Spousta echa Fender Rhodes a žesťových nástrojů. Toto nové lisování LP z roku 2023 bylo remasterováno Berniem Grundmanem z původní analogové pásky z roku 1980, původní EQ'd od Boba Ludwiga. Zajímavůstka na závěr (spolu)autorem titulní skladby je jazzový klavírista Keith Jarrett. Ale chvilku to trvalo - autoři (všech skladeb alba - Walter Becker a Donald Fagen) nejprve přiznali že jde o "inspiraci" jeho instrumentální „Long As You Know You're Living Yours“ z (výborně hodnoceného) alba Belonging (z roku 1974). když se na to během rozhovoru s časopisem Musician stočila řeč Becker, odpověděl, že "miluje tuhle Jarrettovu skladbu" a Fagen že „byli jsme silně ovlivněni tímto konkrétním dílem“. Jarrett je zažaloval za porušení autorských práv a Becker a Fagen byli ze zákona povinni přidat jeho jméno do titulků plus dát Jarrettovi část honoráře. (níže tehdejší hitový singl "High Nineteen"; a po něm POSUĎTE SAMI "míru ovlivnění"):
Máme období, kdy nelze uniknout Bedřichu Smetanovi, takže (video - verzi v angličtině jsme ještě nedávali):
Pavel Kosatík: Bedřich Smetana. Životopis o velikánovi české hudby | Plus
Festival Smetanova Litomyšl prodal většinu vstupenek hned za první den - Aktuálně.cz
Za 3 dny má Katia Labeque narozeniny, všechno nejlepší jí a vám poslech jejích (a její sestry - většina je společných) alb; třetí video s tehdejším manželem - nějaký John McLaughlin):
Na závěr současnost a důkaz, že jazz nemusí být jen (pro někoho je) "drásající" ale i něžné pohlazení (36ti letý Kaliforňan Julian Lage, kytarista skladatel debutoval v roce 2009 „Sounding Point“, zahrál si na jednom z alb Charles Lloyd, Trios: Sacred Thread Blue Note, 2022) geniálního triptychu „Trio of Trios“ který v současnosti podléhá "hlubšímu" redakčnímu přezkumu (s předběžným závěrem: Moc dobré); nyní vyslal do světa novou skladbu „Nothing Happens Here“, příjemných necelých 5 minut přejeme:
JULIAN LAGE SHARES “NOTHING HAPPENS HERE”; NEW SINGLE & LIVE VIDEO OUT NOW - Blue Note Records
