Pro pokračování našich letních hi-fi rozhovorů jsme vybrali osobu z nejpovolanějších, úspěšného konstruktéra integrovaného stroje Lyric - Luďka Šrolla. Jeho zesilovač se setkává s úctou a respektem na všech stranách, také v médiích se mu dostává výhradně kladných odezev. Jak se tedy k high fidelity staví jeden z těch, kteří tomuto oboru prošlapávají cestu k budoucnosti?
Co Vás přivedlo k hi-fi technice a kdy to bylo?
To je dlouhá historka. Už v dětství jsem si půjčoval kotoučové magnetofony od otce, stavěl předzesilovače pro gramofon NC470 a reprosoustavy z reproduktorů Tesla a i nějaký zesilovač. V dospělosti jsem tento koníček přesunul na auto-hifi. Kamarád tehdy začal malosériovou výrobu zesilovačů do auta, tak jsem si jeden hodně předělal a budoval na tehdejší poměry skvěle hrající auto. Ale v té době to ještě nebylo výhradné zaměření jen směrem hifi. Měl jsem koníčky ve více technických oborech. Úpravy, vývoj a ladění spalovacích motorů včetně elektroniky, létání na ultralehkých letadlech, atd. Teprve koncem devadesátých let jsem zase začal přemýšlet o pořízení lepší hifi aparatury do bytu. Navštívil jsem nějaká studia, udělal si názor na zvuk a zjistil, že je kam vylepšovat. První úvahy něco koupit byly rychle zapomenuty, protože jsem začal vymýšlet svá nejdříve pokusná zapojení zesilovačů a zjistil,že to dobře konkuruje tehdy dostupným drahým strojům. Vývoj čehokoli mne vždy hodně bavil a tak jsem se do toho pustil naplno. V prvních letech bylo mým záměrem postavit si špičkové hifi pro sebe. Do tajů analogových obvodů jsem rychle začal pronikat hodně do hloubky a ohlasy byly natolik příznivé, že se zrodila myšlenka na sériovou výrobu. To bylo někdy kolem roku 2000. Od té doby jsem přestal limitovat finance do vývoje a naplno se pustil do hledání dokonalého řešení.
Je pro Vás high-fidelity ještě koníčkem, nebo jen prací?
Je to pořád tak velkým koníčkem, že všechny ostatní koníčky šly zatím stranou. K nim se plánuji vrátit teprve, až bude splněn můj sen v tomto oboru. Tím snem je dokončit vývoj všech komponentů řetězce k naprosté dokonalosti. I včetně kabelů a reprosoustav. Je to ale hodně let práce, protože laťku kvality mám úplně nejvýš. Vím, že schopnosti i zázemí na to mám a to mne žene vpřed. Co vše z toho budu vyrábět, se ukáže později. Už několikrát jsem zašel do tak náročných konstrukcí, že by výroba nebyla reálná kvůli pracnosti nebo ceně. Určitě ale budu vyrábět minimálně elektroniku – zesilovače, přehrávače, MC-MM předzesilovače,atd.
Co se za ta léta v oboru změnilo?
Každý vnímá jiné změny. Já spíš ty, které bych si přál urychlit, protože jdou velmi pomalu. Myslím tím to,že mezi zvukem různých komponentů jsou stále velké rozdíly. Jde hlavně o reprosoustavy, ale i zesilovače a přehrávače. A nejde jen o rozdíly v kvalitě z hlediska čistoty nebo zkreslení, ale hlavně kmitočtová nevyváženost. (zjednodušeně poměr basů, středů, a výšek) Kmitočtově vyvážených a tedy alespoň v tomto směru kvalitních komponentů je mezi lidmi stále málo. To lidem hodně stěžuje poskládat opravdu kvalitní a vyváženou sestavu.
Jak vidíte budoucnost hifi a high-endu?
Velmi dobře. Jako jeden z hlavních cílů high-endu vidím poslech v takové kvalitě, že posluchače trvale naprosto uspokojí. To znamená, že se k posluchači dostane z nahrávky všechno, co je zaznamenáno, a nepřidá se k tomu nic, co by posluchače i jen podvědomě stresovalo. To je technologicky a vývojově natolik náročné, že k tomuto cíli se ještě před deseti lety nebylo možno ani přiblížit. A to ani s neomezeným rozpočtem. Budoucnost přinese komponenty které se k tomuto cíli přiblíží. Investice do nich už bude mít trvalejší význam, bude v nich uložena skutečná dlouhodobá hodnota, která se bude dědit z „otce na syna“, a to je skvělá budoucnost.
Máte při své práci ještě čas užívat si hudbu?
To se musím přiznat, že v posledních letech už moc ne. Sbírku nahrávek sice stále rozšiřuji, ale užívat si ji budu,až si splním výše zmíněné sny.
Co říkáte na vývoj hudby a hudebního průmyslu v posledních letech?
Nemám zas takový přehled, ale snažím se poslouchat, když je trochu času. Naštěstí mám kolem sebe lidi, kteří mne kvalitními nahrávkami a hlavně dobrou muzikou zásobují. Dále bych řekl , že těch velmi kvalitních nahrávek by mohlo být procentuálně více.
Jak se změnily preference a požadavky Vašich zákazníků / čtenářů?
Tam změny nevidím, přejí si dokonalou kvalitu zvuku.
Jaké je Vaše vysněné hi-fi?
Samozřejmě moje sestava ;)
Schází Vám něco ve světě věrné reprodukce hudby?
Přál bych si více vyvážených reprosoustav a dokonalých nahrávek.
Jak byste našim čtenářům na základě svých zkušeností doporučili vybírat si systém?
To je téma na samostatný článek. Opravdu trvalé spokojenosti lze dosáhnout jen sestavou, kde všechny komponenty mají vyvážený, přesný a naprosto čistý zvuk. Ale většina posluchačů má sestavu poskládanou z komponentů, které mají někdy dost daleko od kvalitního, vyváženého a přesného zvuku. Jednotlivé komponenty se hledají k sobě tak, aby vzájemné odchylky od neutrality byly nejlépe zrcadlově obrácené a tak se kompenzovaly. Nespokojený majitel často nedokáže správně určit, který komponent vyměnit za vyváženější. Lze využít jen zkušeností s dlouhodobým poslechem různých sestav. Při tom je nebezpečné, když jste zvyklí na jeden komponent, který považujete za neutrální. Používáte k němu další, které ho nějak kompenzují. To je situace, kde je velmi těžké se oprostit od vlastních návyků a tak přetnout začarovaný kruh, který vás nechce pustit dále k ještě lepšímu zvuku. Nejlepší možnost je poslouchat jinou verzi sestavy alespoň týden. Pak už lze usoudit, co je v této verzi lepší, a co horší. Důležité je v této chvíli zamyšlení, jestli to, co se mi zdá na zvuku horší, je opravdu tím komponentem, který jsem před týdnem vyměnil. Může to být jiným, i když se dříve zdál v pořádku. Jeho odchylka od vyváženosti v původní sestavě vhodně kompenzovala nedostatek komponentu, který byl nyní vyměněn. Uvedu příklady z praxe. Sestava s agresivně a synteticky znějícím zesilovačem bude doplněna reproduktory s měkkou membránou s velkým vnitřním tlumením a utlumeným zvukem. Spolu budou hrát přijatelně protože málo rozlišující bedny zamaskují zkreslení zesilovače. Toto zkreslení zároveň oživí nahrávku o další zvuky. Pokud nahradíme zesilovač jiným dokonale čistým, tak to bude málo živé, díky absenci vyváženosti. Pokud nahradíme bedny přesnými a detailními, tak nám zkreslení zesilovače bude trhat uši. (proto dlouhodobě nejsou příliž přesné reprobedny v oblibě) Jiný běžný případ je utlumený zesilovač bez detailů a výšek, doplněný jasnými dynamickými reprosoustavami, které mají ještě přidáno na výškách. Když zesilovač nahradíte dokonalým, tak sice budou výšky čisté, ale bude jich tolik, že vám to bude řezat uši, a basy nenajdete. Když vyměníte bedny, tak to zas bude utlumené bez detailů a výšek. Prostě někdy je jediné možné řešení vyměnit více komponentů najednou. Proto je tolik známé, že se komponenty musí vzájemně hledat k sobě. Jenže čím víc toto pravidlo na některou sestavu platí, tím větší máte důkaz, že se pohybujete v tomto kompromisním začarovaném kruhu.
Máte pro čtenáře nějaký tip na zajímavý výrobek či nahrávku?
Zaujala mne deska Ark od Brendana Perryho (zpěvák Dead Can Dance) http://www.brendan-perry.com/ . Je skvělá. A výrobek? Například moje reproduktorové kabely Sroll Purity, kde najdete vynikající poměr kvalita/cena. Pro příznivce analogu mám tip na špičkový předzesilovač pro gramofon, na kterém pracuji už dlouho, ale tuto zimu už konečně bude k dispozici za příznivou cenu.
