A aby laskavý čtenář neřekl, že jej zanedbáváme, přinášíme pohled na High End Praha 2011 okem a slovem Jiřího Petráka.
3.patro
Mediacontrol – Ante: nejzvláštnější a nejnápadnější exponát letošního HEP, doplněný osobní přítomností Tvůrce. Obří reprosoustavy napájené na pohled drobnými Dudkovými zesilovači hrají dynamicky, expresivně ale intenzita basu neodpovídá rozměrům a já osobně si před bednami připadám malý a osamocený.
Absolute Audio – MarkLevinson/Focal: krásné reprosoustavy velkého ale (opět) nevyužitého potenciálu, zesilovače dodávají silný vjem basu a hladce znějící střední pásmo, které ale v hlasitých basech často mizí. Expozice ale působí připraveně a přívětivým dojmem.
MBL: high-endový zvuk i vzhled, zajímavé konstrukční řešení reprosoustav, zvuk s velmi (možná až příliš) širokým prostorem, pěkným vokálem a chvílemi i ostřejším charakterem. Sestava, která bude poutat pozornost i vypnutá.
Mediacontrol – Cabasse/Marantz: Krásné kulové reproduktory napájené jemně vzhlížejícími komponenty Marantz, sestava, která produkuje velmi živý, expresivní a dynamický zvuk, s nápadně precizním podáním prostoru a značným objemem příjemně znějících výšek. Vše jemně podtrženo dobře nastaveným subwooferem. Jedna z nejlépe hrajících sestav, a asi nejlepší z kategorie "nápadný zvuk". TOP5
Eurostar – Denon/Classé/Canton: projev velmi dynamický a přesný, střední pásmo je charakteristicky a svým způsobem příjemně zabarvené, ale celkové vyznění na mě poněkud agresivní. Expozice jednoduchá a účinná.
Eurostar – DenonAnniversary/B&W: typická sestava a zvuk pro tohoto vystavovatele, i když letos možná o něco přívětivější než obvykle, díky rysům nové řady Anniversary. Ačkoli bylo na židličkách vždy obsazeno, působila na mě výstavka takovým kultivovaným a hlavně nenásilným dojmem – oproti předešlým ročníkům krok správným směrem. A před branami vyvěšená třešnička - opravdu pohledná sluchátka B&W..
Basys – Loewe/Bose: vystavené exponáty se poněkud míjely s osnovou HEP, i když tady "taky něco hrálo". Příchozího však upoutal víc a dřív obraz než zvuk (řekněme obraz v 3D oproti zvuku v cca 2D).
Panter – Benchmark/Sennheiser/Elac: letošní expozice byla v mých očích ochuzena o ten krásný lampový aparát s pozlaceným žebrováním z předešlých ročníků, takže jsem se mohl naplno věnovat sluchátkům napájených DA převodníky Benchmark. Skvělý zvuk otevřených HD800 ale byl při každé mé návštěvě salonku nuceně doprovázen hudbou z naproti stojící sestavy Elac-Copland...
High End Studio – AudioPhysic/Velodyne/ClearAudio: milá a vyvážená expozice s příjemným zvukem a nabídkou zajímavých (nejen jazzových) nahrávek. Obě sestavy hrály jemně až decentně, bez probíhajícího souboje intenzit se sousedními salónky a přesto ve mě zvuk zde zanechal velmi pozitivní dojem.
Audio Ego – MartinLogan: moje nejoblíbenější expozice se vždy usměvavými hlavními protagonisty a skvělou kávou. Typický lehce znějící a detailní sound (všechny sestavy), bohužel často se značnou hlasitostí, které se vzhledem k ostatním vystavovatelům zřejmě nedalo vyhnout. Zvuk doprovázen obrazem 3D Quattronu Sharp a dvěma spokojenými diváky – na ostatní se nedostalo polarizačních brýlí:-)
Sroll: důsledně uzavíraný salonek ve snaze minimalizovat průnik okolní hudby, uvnitř skupinka posluchačů dorozumívajících se pouze posunky nebo maximálně šeptem. To vše dávalo vyniknout delikátně propracovanému a přesnému zvuku, pro mě bohužel jen klasické hudby bez zpěvu - takže plné kvality sestavy mi patrně zůstaly odepřeny. Ale pamatuji si je naštěstí z loňska:-)
KEF/Neyton/Arcam: první den jsem minul tuto celkem nenápadnou expozici, která mě pak o to naléhavěji oslovila svým rychlým, detailním, a velmi příjemným zvukem. Vše bylo podtrženo výbornou lokalizací nástrojů, a mě v tomto salonku bez oken napadlo, jak asi tato sestava hraje ve svém "domácím" prostředí..
CPT – Jamo/Onkyo: prosvětlený salonek mi připomněl že je venku ještě den, a také dal vyniknout zajímavým barevným lakům soustav Jamo. Zvuk zde byl pouštěn poměrně hlasitě a jen občas, ale byl příjemný a nijak nápadný, rozhodně ne tak jako ty krásné reprosoustavy s otevřenou ozvučnicí.
Perfect Sound – Tannoy: neobvykle předělený prostor salonku, ve kterém černá zástěna s nápisem Kingdom Royal zeširoka objímala nápadně dobře hrající sestavy Tannoy, produkující jemný, živý a přirozený zvuk se skvělou dynamikou a prostorem. Hrdě znějící nápis sem právem patří, zařazuji tuto expozici do kategorie TOP5
Tykon – Avantgarde/EmmLabs/DarTZeel: tradičně poutavá sestava s několika nápadnými trychtýři hornů (letos v bílé barvě), high-endově působícími zdroji a do bronzova opáleným zesilovačem, prezentovaná nezaměnitelným jakoby-lowther-zvukem. Chvílemi s nadsazenou hlasitostí a občasnými šelesty a rezonancemi, vždy ale s explicitním vokálem a prezentními výškami. Řetěz komponent s tak malou zpětnou vazbou, až to bylo chvílemi slyšet.
Audio Salon - Audionote: oáza klidu a lampové něhy, přestože bylo v salonku vždy plno a dveře šly obtížně dovřít. Konzervativně pojatá expozice s prokresleným, lehkým a jemným zvukem linoucím se z krabicovitých beden s nádhernou povrchovou úpravou. Gramofon a lampy, které se po svém obtiskly do celkového charakteru zvuku, moc pěkné.
Xavian: salonek neustále zaplněný lidmi, se souborem elegantně vzhlížejících reproduktorů, kterých se mi opticky zdálo víc než ve skutečnosti, asi díky plakátu v rohu místnosti. Zvuk jemný a milý, doprovázený úsměvem Roberta Barletty a dvojicí maskovaných krásek nabízejících bonbonky s logem Xavian. Důstojně připravená prezentace, hodná současnému významu HEP.
9.patro
Horizon Trading – Dali/Xindak: sestava jak z magazínu, úhledná, s žebrovanými chladiči na zesilovačích, gramofonem a síťovou pračkou. Z reproduktorů se line sourodý příjemný zvuk, detailní, i když chvílemi možná zbytečně expresivní. Nad talířem garamofonu se točila krásná závažíčka, ale kdykoli jsem tento pokoj navštívil, vždy bez vinylu..
Auto Techu – Horns: pokojík s šířkou zcela zabranou rozmístěnými horn-speakery, subwooferem ve tvaru stavebního vysavače a nenápadnou dvojicí štíhlých lesklých přístrojů. Žádné speciální kabely, žádné lampy, a přesto velmi prezentní a přesný zvuk, neagresivní, příjemný na poslech, moc pěkný. Jen bych se asi obtížně sžíval s "méně ortodoxním" (byť nápaditým!) designem.
Daniel Křeček – Usher/Luxman/CrystalCable: komorní expozice v útulně "zařízeném" pokoji, s usměvavými zástupci kteří si jsou vědomi kvalit vystavené sestavy. Relativně dostupné komponenty propojené vlascem CC zde prezentují zvuk se všemi atributy toho, jaký si představuji že by měl být: muzikální, živý, s pevným basem a přitom jemným vokálem, plný detailů. Zvuk přívětivý, hrající v poklidu a s přehledem. O takovém zvuku doma tajně sním. TOP5
AQ – Acoustique Quality: český výrobce zde vystavil své osvědčené (ale už poněkud okoukané) trumfy: reprosoustavy, gramofony, phono-předzesilovače. Zvuk jemný ale potichu, bez ambicí zaujmout příchozí návštěvníky, a to je škoda, na výstavě..
Iryson – BMC/Mirage: poctivě HighEndově pojatá expozice s dominantním sloupkem plným čelnich panelů B.M.C a nápadným, okázale krásným gramofonem. Zvuk byl často rušen množstvím zvědavých návštěvníků, ale ve chvílích klidu to tady hrálo opravdu příjemně.
Finale Audio – Marantz/MonitorAudio: jeden z mála prázdně působících pokojů, s malou hifi sestavou a malými sloupky. Pravdou je, že sestava uměla zahrát velmi kultivovaně a příjemně, ale s basy tak trochu vynucenými násilím. Mě osobně poněkud unikal význam této expozice.
Hifi Studio Melissa – Lyngdorf/T.A.C: dvojitá expozice s možností vzájemného přenosu hudby z media-serveru (zajímavý a detailní zvuk) do vedlejší místnosti se sestavou T.A.C plné elektronek, která uměla zahrát velice pěkně, lehce a muzikálně, a určitě se podle mě svým čistým a kultivovaným zvukem řadila mezi nejlepší na výstavě. Příjemný zvuk přitahoval návštěvníky, v pokojích bylo stále plno.
Altei – BW/Classé/Stax: typický B&W zvuk s rychlostí a drivem od Classé, a jako protiváha stolek s vystavenou sadou elektrostatů a sluchátkových zesilovačů Stax. Podařilo se mi si vyzkoušet jen jeden z modelů, ale stálo to za to. Pro mě bylo centrem expozice na tomto stolku.
Tykon – EmmLabs/AccusticaApplicata: komorní verze expozice pro posluchače, kteří nejsou příznivci hornů. Tady to hrálo velmi pěkně, zvuk s množstvím detailů, vyvážený, živý a přesto hladký a muzikální, jeden z nejlepších na výstavě. Místnost zatlumená nápadnými válcovými lapači basů a vybavená playerem s nápadnými modrými číslicemi, které měly ale mírně odlišný odstín než ostatní indikace na displeji..
Voxativ by Schimmel: Lampová retro-sestava umístěná na retro-stolcích, s retro zvukem a lowthery jako měniči. Přesto nad přístroji dominovalo velké zrcadlo, které pak bylo v neděli po zásluze překryto pěnovkou. Zvuk přímý, veselý, s jasným nádechem lamového a lowterového přibarvení, ideální pro milovníky starých dobrých časů.
Audio Studio – Plinius/Dynaudio: jednoduchá koncepce, která ale funguje: hluboké (krásně lakované) regálovky a lesklé komponenty (v A třídě), výsledkem je přirozený a velmi živý přednes, s výbornou lokalizací a nadhledem v hudbě. Stejně jako loni, i letos byl v této expozici zvuk jeden z nejlepších.
Top Audio – Sonos: multiroom systém distribuce zvuku nemohl v jedné místnosti ukázat své kvality, ale alespoň to mohlo hrát v té své místnůstce – kdykoli jsem šel okolo, v místnosti bylo ticho.
CPT – Leben/Klipsch: zvuk ve stylu Sex, Drogy, Rock&Roll. Živý, s drajvem dobrých časů a amerických filmů, s mírným přibarvením elektronek a čišící radostí ze života. kdybych byl bývalým hippíkem, musel bych jít do této sestavy, jiná alternativa by nepřicházela v úvahu. Zajímavý a osobitý zvuk, pěkný a opět jeden z nejlepších letos.
KAS Audio – Naim/ProAc: typický anglický sound, úhledné komponenty, které ale prakticky nebyly vidět v davu návštěvníků. Vše doplněno nabídkou vinylů a hrající kvalitně vybranou hudbou. Prezentace jemná až nenápadná, alespoň ve srovnání se sousedy na patře.
Krautwire – Krautwire/WBT: každoroční něžná výstavka s lesklými klubky kabelů a sadami konektorů WBT, které navozují pocit návštěvy v klenotnictví. Tady vždy nacházím klid od všudypřítomné hudby, a vždy zde potkávám konstruktéry zvučných jmen, zálibně si prohlížející různé panelové zásuvky a drátky z ušlechtilých kovů..
24.patro
RP Audio – Audionet/Solution: tradičně skvěle připravená expozice s hvězdným obsazením a odpovídajícím zvukem, jedním z nejlepších na výstavě. Menší kapkovité reproduktory než použité loni tomuto aparátu slušely a produkovaly mým uším kompaktněji a relaxovaněji znějící hudbu. Podporu zajišťovala nabídka kabeláží a hifi doplňků. Dotkl se mě zde opravdový High-End.
Finale Audio – McIntosh: neobyčejně krásné přístroje, které také krásně hrají, ale stejně mi něco v jejich přednesu k dokonalosti chybí. Stejně jako v předešlých letech, ale letos zvuku významně pomohly vhodně vybrané reprosoustavy. A také jsem zde našel zřejmě nejkrásnější tuner poslední dekády:-)
Audio Ranny – Audiomat/EMMLabs/Triangle: pečlivě a vkusně připravená prezentace, od vybraných komponentů, přes zázemí pro posluchače až po přístup pana Ranného s jeho výběrem nahrávek a průvodním slovem. Aparatura s elektronkami v zesilovači produkovala skvělý vyvážený zvuk, plný lehkosti, detailů i přirozených basů a bezvadným prostorem. Opakovaně jsem tento pokoj navštívil abych si opravdu vychutnal hudbu a vnitřně ocenil tuto expozici jako nejlepší na letošní výstavě. TOP5
Vintage Audio – Studer/Akai: poslední navštívený salonek a uvnitř? Romantická vzpomínka na staré dobré časy v hifi, podtržená krásou cívkových magnetofonů, dokonale hladkým a radostným zvukem, a bezvadným výhledem na Prahu skrze rotující štěrbiny v kotoučích.. Návrat ke kořenům kvalitní reprodukce, mazec jako blázen. Takhle si budu letošní HEP pamatovat. TOP5
