Představovat katalog jokohamské značky Accuphase je trochu nošením dříví do lesa, japonská firma s legendárními zlatavými panely svých přístrojů získala za poslední půlstoletí skutečně hluboké uznání audiofilské obce. Výrobce je též jedním z nemnoha, který se dodnes poctivě soustředí na produkci SACD přehrávačů. Nejvyšším neděleným zdrojem signálu je model DP-750.

Komponent má nezaměnitelný designový styl na pomezí konzervativnosti a retro prvků. Za to patrně může primárně luxusní dřevěné obložení horní plochy boků, ale rozhodně k tomu přispívá i ono jedinečné zabarvení lomeného čelního kovového panelu.

Přední straně dominuje černý obdélníček s dvojicí menších displejů – ten vlevo červenými znaky zobrazuje informace o čísle skladby, alternativně vzorkovací frekvenci (využívá-li se jiný vstup než mechanika), ten vpravo uplynulý čas a úroveň výstupního signálu. Mezi displeji najdete zeleně zářící logo Accuphase.

V oblasti pod tímto obdélníkem najdete tenounká dvířka transportního mechanismu s dvěma tlačítky – jedním se mechanika otevírá, druhým se volí vstupy. Po levé straně najdete robustní spínací knoflík a maličký volič vrstvy SACD disků. Vpravo dlí pětice urovnaných tlačítek, jimiž můžete ovládat přehrávací funkce.

Zadní panel je taktéž velmi úpravný. Pravou stranu obsadila sekce analogových výstupů – jeden pár XLR a jeden pár RCA. Pod nimi je napájecí zásuvka. Po levé straně jsou ve dvou horizontálních liniích vstupní a výstupní digitální rozhraní – dovnitř signál může proudit přes koaxiání a optický konektor, ale také přes USB či firemní šifrovaný standard HS-LINK. Tytéž výstupy (vyjma USB) najdete i pro možnost poslat signál digitálně do externího D/A převodníku.

Tím hlavním v DP-750 je nově vyvinutá SACD mechanika, vycházející z referenční úrovně děleného modelu DP-950 / DC-950. Transport je posazen na čtveřici docela robustních antivibračních tlumičů a ty zase zapuštěné do pevné hliníkové základny, tlumení vibrací pomáhá i zhruba půlkilový kovový kryt, přetažený přes celý čtecí systém. Toto řešení nejen stíní elektromagnetické záření, ale také prý pomáhá potlačit i takové drobnosti jako vliv tlaku vzduchu na vibrace čteného disku.

Vnitřní prostor šasi je rozdělen stínícími příčkami. Mechanika má onen zmíněný „bunkr“, v zadní části za ní jsou dva napájecí transformátory, oba též poctivě zapouzdřené a vybavené oddělovací základnou. V pravé části se nachází citlivé digitální obvody spolu s ovládacími, levá komora zase hostí napájecí zdroj a analogový výstup, vše na organizovaných deskách plošných spojů z fluorokarbonové pryskyřice v kombinaci se skelnými vlákny. Konstrukce je již od pohledu skutečně precizní.

Ve srovnání s minulou generací prý bylo zapracováno hlavně na úrovni celkového harmonického zkreslení a šumu, nyní nepřekračuje na žádné frekvenci hodnotu 0,0002%, což leckde znamená poloviční zkreslení oproti minulému modelu.

Nejvýkonnější částí přehrávače je sekce D/A převodníku, stojící na osmi samostatných osmikanálových čipech ES9028PRO od ESS Technologies – na každém kanálu! To znamená 64 samostatných cest pro převod digitálního signálu na analogový vpravo i vlevo. Accuphase využívá pro PCM signály topologii MDS++ a pro DSD MDSD architekturu.

MDS++ znamená Multiple Delta-Sigma++. Jedná se o paralelní zapojení čipů, čtyři na + a čtyři na -. Architektura je to poněkud složitá, nicméně zajišťuje extrémní přesnost i praktickou absenci šumu.

MDSD využívá podobný přístup, respektive pro nízké frekvence zcela identický, pro vysoké pak pracuje jako filtr, který odstraňuje vysokofrekvenční šum vlastní DSD signálům.

Maximální podporované rozlišení (vyjma standardní CD a SACD disky) je 32 bit / 384 kHz u PCM a 11,2896 MHz u DSD. To platí i pro vypálené DVD disky, které mechanika načte a zvládne z nich dekódovat WAV, FLAC, AIFF a .dsf soubory.

V analogové části signály proudí plně symetrickými cestami. Každý z výstupů má nezávislý filtr, aby se vzájemně neovlivňovaly.

DP-750 je skutečně bytelně postavený přístroj. Při šířce 47,7 cm, výšce 15,6 cm a hloubce 39,4 cm váží poctivých 28,2 kg.

Druhý nejvyšší SACD přehrávač značky Accuphase jsme poslouchali v poslechové místnosti dovozce s akustikou vyladěnou velkým množstvím panelů značky Sonitus Acoustic. Hrálo se přes Burmester 088 / 911 MK3, ke srovnání byl Burmester 089. Poslouchalo se pak přes Fyne Audio F704. Propojeno bylo kompletně kabely Nordost Valhalla 2, zapojeno na napájecí filtr GMG Power Harmonic Hammer Exclusive. Jedna z fotografií ukazuje, že připojen byl také prakticky kompletní sortiment příslušenství QRT (uzemnění, antivibrační řešení, lineární napájecí zdroj QSource pro harmonizéry QPoint apod.).

Japonský Accuphase je distinktivní nejen svým vzhledem, ale též zvukovou charakteristikou, která na jednu stranu je naprosto realistická, jak vyžaduje high-end, ovšem má v sobě „cosi“, takový noblesní šarm. Ten se kupříkladu krásně potkal s neméně okouzlujícím tónem Hadenova kontrabasu v „Goodbye“, kde doprovází kontraalt Diany Krall („Sophisticated Ladies“ | 2010 | Emarcy | 0602527508160). Každé brnknutí je podáno se sametovou vláčností, vřeloučké a hladivé, tak něžné a úchvatně bohaté, že máte pocit, že se rozpouštíte v moři luxusní čokolády, zahřáté na tělesnou teplotu. A přitom zvládá přehrávač úspěšně předat mocnou váhu největšího ze smyčcových nástrojů, stejně jako jeho „brnk“, tedy to zaznění kovové struny, které se rychle vpije do dřevitého tónu rezonujícího těla. A je to krásné, houpavé, uvolněné, pocitově luxusní a přitom tak snadno čitelné, tak čisté a samozřejmé, že nemáte problém vnímat jeden tón vedle druhého. DP-750 důstojně obstává i vedle ultra precizního Burmesteru. Jakoby nicméně basové spektrum mělo lehoulinkou dominanci.

Také falzet Barryho Gibba z jeho nejlepších let v éterické „Until“ (Bee Gees | „Spirits Having Flown“ | 1994 | nahráno 1979 | Polygram | 827 335-2) je takový nenucený a hraje s dotekem sametové hebkosti, přesto probleskuje skrze tuto vrstvičku v plné krásné, s samozřejmou srozumitelností a plyne s obdivuhodnou noblesou a lehkostí. Přehrávač nezapomíná ani na tělo, není to jen jakýsi vzdušný přízrak hlasu, má váhu, vnímáte rezonující hrudník pod ním, je tu všechno. Je pravda, že Accuphase oproti Burmesteru zprostředkoval méně vzduchu, zato více tělesnosti. Není tu ani stopy po nějaké techničnosti, žádná analytičnost, tohle je velmi zralý, klidný a laskavý zvuk, přesto nabízí špičkové rozlišení, jen oblečené do kašmírově luxusní elegance.

Rozličnost cinkotu v „After Dark“ Andyho Gibba („Greatest Hits“ | 1991 | nahráno 1980 | Polydor | 511 585-2) je prezentovná s velkým nadhledem, i tady cítíte nezaměnitelnou signaturu značky Accuphase. Důstojnost, laskavost a lehce vřelejší jemnost, ovšem stojící na technicky precizním fundamentu, takže nepřijdete o nuance, dozvuky ani vynikající textury. DP-750 jde hodně hluboko, činely prokresluje skutečně výtečně a slyšíte i lehoulinké doznívání či změny v průběhu tónu, když plocha činelu zvolna utichá. Ale žádné excesy, žádný stres, prostě uvolněnost výtečného organického high-endu.

Líbilo se nám i to, že Accuphase mimo jistého drobného odklonu k příjemné charakteristice poskytuje zvuk s obrovskou plností a šťavnatější. Možná třeba podle Šostakovičova „Smyčcového kvartetu č. 1 v c dur, op. 49“ v podání Emerson String Quartet („The String Quartets“ | 2006 | nahráno 1999) byl DP-750 zvukem trochu táhlejší než Burmester, ale ani tak rozhodně ne nějaký rozvolněný či těžkopádný. Zní prostě mocně, sytě a neuspěchaně, je to uvážlivě elegantní přednes, důrazný tam, kde má být, ale samozřejmě oproti třeba Burmesteru citelně klidnější.

Ligetiho nástrojově střídmá přesto na detaily vůbec ne chudá nahrávka „2. smyčcového kvartetu“ v podání Artemis Quartet („String Quartets 1 & 2“ | 2005 | nahráno 2000 | Virgin | 0946 336934 2 5) nesázela na perlivou a jiskřivou prezentaci přímočarých zvuků vybrnkávání na struny, hrála přesto světě a konkrétně, takže vnímáte každý tón, při jejich překrývání zůstávají zvuky excelentně čitelné a jeden každý z čtyř nástrojů má své místo a svůj prostor i v momentu souzvuku. Disharmonické tóny pak netahají za uši a lehká kakofonie nezpůsobuje úzkost, ale naopak poslechovou radost. Dokonce vnímáte odděleně i doznění toho kterého brnknutí. Je tu prostě spousta informací, leč nehraných s nějakou explicitností, ale primárně s organičností a pohodou.

Přestože reprodukce nebyla tak utažená, jako u Burmester 089 a prostor duetu „L’elisir d’amore – Ed io spietata!“ v podání koloraturního mezzosopránu Cecilie Bartoli a basbarytonu Bryna Terfela („Duets“ | 1999 | Decca | 458 298-2) byl tedy trochu volnější, poskládán byl stále s noblesou a lehkostí, s instrumenty i zpěváky obklopenými vzduchem a místem. Není tu žádný problém s čitelností, je to velmi organický zvuk, samozřejmý, přirozený a organizovaný s dospělou, ač netechnickou disciplínou na pravolevé i předozadní ose.

V country-popové „I Like It“ od texaských Dixie Chicks („Taking the Long Way“ | 2006 | nahráno 2003 | Columbia | 8287680792) jsme ocenili podtržení rytmické části skladby, Accuphase tu možná má lehký akcent, ale nijak to nepřehání a hraje laskavě, poklidně, hlavně však velmi zábavně. Ženské hlasy zní s pohodou a něhou, DP-750 dokáže skvěle ztlumit neklidnější aspekty skladby jako přebujelou basu nebo tu a tam ostře skřípnoucí výšky a sykavky, aniž by vás ale v nejmenším připravil o poslechovou radost. Možná, že Burmester byl upřímnější a „víc k věci“, ale Accuphase exceluje v pocitu fyzičnosti a v pocitu, že jste v kontaktu s hudbou.

DP-750 je druhým nejvyšším modelem přehrávače jednoho z prominentních specialistů na přehrávání stříbrných kotoučů a to už něco znamená. Krom krásného, byť ne úplně univerzálním retro stylem políbeného exteriéru má všechno, co si jen vyznavač (SA)CD může přát – tichou mechaniku, která pracuje bez zaváhání, digitální vstupy a výstupy, umožňující košatit sestavu dle chuti a potřeby a také excelentní rozlišení, famózní sytost, skvělou organičnost, grandiózní podání barev a špičkovou muzikálnost, díky které proplujete celou svou sbírkou placiček snadno a neúnavně, okouzleni hlubokou dávkou šarmu Accuphase DP-750. Hledáte-li elegantní, dospělý, klidný a vlastně něžný SACD přehrávač, je DP-750 úchvatným zástupcem tohoto druhu.

Kč 464 000,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ bohatý a sametový bas

+ šťavnatost a váha zvuku

+ rychlá mechanika, která čte bez zaváhání

+ rozlišení je okouzlující

+ vstupy a výstupy

+ kvalita zpracování

ZÁPORY

- reprodukce má svůj vlastní tón, který je trochu „do líbezna“

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Perfect Sound Group | www.perfectsoundgroup.cz 

fSdílet

Tweet