Kanadští Gershman Acoustics patří k neortodoxním značkám, respektive těm, které si příliš nelámou hlavu s tím, co si o nich kdo myslí. Nevyrábí designové hračky, ale to, co považují za ideál a to vede k velmi neobvyklému pojetí jejich reprosoustav. Protože to (konkrétně manželé Eli a Ofra Gershmanovi) ale dělají už od roku 1993, patrně jejich cesta nepostrádá smysl. Ke svému 30. výročí si nadělili příznačně označený model 30th Anniversary Grand Avant Garde.

Že Gershman Acoustics neřeší nějaké moderní vizuální normy prozrazuje základní tvar ozvučnic – připomínají částečně pyramidu, částečně zarážku pod dveře a částečně variaci na téma některých Wilson Audio (podle pana Gershmana ovšem inspirace pochází spíše od něj směrem k nim, nežli opačně).

Výrazným prvkem designu je mohutná základna s velkými antivibračními nožkami (jde o zakázkovou modifikaci IsoAcoustics), z níž vyrůstá sama hmota ozvučnice. Vpředu jsou do tlumící látky zasazeny tři reproduktory a držáky originálních mřížek – ty nicméně slouží výhradně pro fyzickou ochranu, nejsou plnohodnotně průzvučné.

Přestože je přední strana výrazně skloněná a lomená, zadní plocha je naopak zcela rovná a nese pouze destičku s dvěma páry reproterminálů. Reprosoustavy mají laděný výdech a používají systém BCT (Back-Wave Control Technology), aby se podpořila firemní filozofie, sázející na co nejvýraznější bas z dané velikost ozvučnic.

Prakticky jde o onu nápadně velkou základnu. V basová části ozvučnice najdete průduch vytvářející jistý odpor a to prý má za následek, že basový měnič funguje tak, jako kdyby pracovní objem byl podstatně větší. V prostoru vzniká výrazný rozdíl v tlaku mezi prostorem v základně a prostorem v hlavní ozvučnici, což má zase za následek tlumení basové energie ze zadní strany membrány a tato pak netlačí zpět na samu membránu a nezvedá nežádoucí zkreslení.

Firma prakticky vůbec nehovoří o tom, co je použito uvnitř. Dočtete se o tří a půl pásmové koncepci, pak o použití jednopalcové měkké výškové kopulky, 5,25“ kónusu z uhlíkových vláken na středech a osm palců široké výrazně kónické hliníkové membrány na basech, kde sílu dodává zdvojená kmitací cívka. Firma udává jen citlivost 87 dB (bez dalších detailů), jestli jde o 4 nebo 8 či jinak-ohmovou reprosoustavu však nevíme. Deklarovaná frekvenční odezva 20 – 22 000 Hz též neříká, za jakých je to podmínek. Ani fyzické proporce pak nejsou zmíněné – jen výška 39 palců (cca 99 cm) a váha 82 liber (lehce přes 37 kg).

Pokud by osazení u výroční edice dlouhá léta vyráběného modelu odpovídalo tomu původnímu, na výškách by pracoval reproduktor Peerless s firemními modifikacemi a na středech zase Audax. A basák by byl přímo navržen firmou Gershman Acoustics.

30th Anniversary Grand Avant Garde jsme poslouchali na různorodých sestavách s elektronikou Soulnote, primárně pak se zesilovačem A-2, ale i děleným P-3 / M-3. Zdrojem signálu byl hlavně SACD přehrávač a převodník S-3, doplněný chvílemi o streamer Lumin. Porovnávat jsme mohli s Lawrence Audio Skylux Star na kabelech WestminsterLab.

Baskytara Ralfa Gaucka je v „Little Wing“ z výběru „Ultimate Tunes 2“ (2013 | stereoplay) nahraná záměrně maličko efektním „blízkým“ stylem, takže skutečně pěkně brouká a 30th Anniversary Grand Avant Garde se z hlubokých tónů rozhodně nezdají být nikterak ve stresu – jejich hluboké frekvence možná nepůsobí jako hromobití, ovšem prezentují spodky bez dunění, bez nejistoty, byť trochu měkčím, poklidnějším stylem. Tón má hezkou vřelost, nijak přehnanou, ale poslechově atraktivní. Také je nutno říct, že z dané velikosti reprosoustav nabízí Gershman Acoustics rozhodně neošizený, plně adekvátní dojem velikosti nástroje.

Zpěv Grace Slick v „Triad“ („Crown of Creation“ | nahráno 1968 | Culture Factory | 0819514010265) poukázal na talent 30th Anniversary Grand Avant Garde k prezentaci středního pásma, zejména pak vokálu – středy jsou prostě moc hezké, nijak exponované či něco takového, ale přesto dobře čitelné, jemné, až elegantní. Není to přímo zabalené „do pěkna“, přesto hlas hezky klouže, hladí a můžete se do něj bez překážek vpít. A ačkoliv nepůsobí nějak zvláštně zaostřeně nebo intenzivně, čitelnost je přirozeně jednoduchá a je to takový „klasický typ zvuku“ či jak to popsat, neanalytický a přesto v pohodě zřetelný.

Cinkání činelů v jazzové „Feeling Alive“ Agathe Jazz Quartet („Räumlichkeit & Transparenz Vol. 1“ | 2015 | stereoplay) bylo též tak trochu „starosvětsky“ prezentované, ne tlačené kupředu, ne ostré jako hologram, ani tlumené, prostě tak lehce a nonšalantně vypouštěné, hladké a klidné. Detailů je solidní množství, vše hraje naprosto netechnicky a kultivovaně. Tak trochu to připomíná ladné vyladění mnoha typických britských výrobců bez akcentu na cinkavost a znělost.

„La Primavera“ Antonia Vivaldiho v podání komorního tělesa I Musici („Čtyři roční období“ | 1993 | Belart | 450 051-2) měla ne tak velký objem zvuku jako Lawrence Audio, obecně to byl kompaktnější projev, ale jeho umírněná houpavá sytost se vlastně neztrácela ani ve větším prostoru. Pro využití dynamických možností reprosoustav je třeba je trochu „potlačit“, působí trochu méně citlivým dojmem, ale připojená elektronika si s nimi určitě v pohodě poradila a na běžné a vyšší poslechové úrovni už hraje kontrolovaně a tak nějak poklidně robustně.

30th Anniversary Grand Avant Garde rozhodně působí naprosto nenablýskaným, až jemnějším dojmem a přesto detailů v Xenakisově „Keqrops“ („Synephaï“ | 1986 | Decca | 476 5430) bylo solidní množství, ale hlavně je reprodukce bezproblémově čitelná. Prostá efektů, zdůrazňování nebo pocitu, že se něčeho nedostává, ale uhlazená pohoda, s jakou i takto složitá skladba zaznívá je něco odzbrojujícím způsobem kouzelného. Hudba prostě plyne, nic vás nepřehltí a můžete vnímat její odstíny a obsažnost. Gershman Acoustics nehrají s železnou autoritou nebo technicistní brilancí, ale přesto mají nenucenou kontrolu – ostatně to se dá vzhledem k cenové relaci rozhodně očekávat.

Stejně tak nevykreslily „That Old Feeling“ Paula Desmonda a Jima Halla („Easy Living“ | 2000 | nahráno 1965 | rcaVictor | 74321747962) s nějakou holografickou zaostřeností, nechaly jí prostě relaxovaně vyplouvat do prostoru a přitom byl veškerý obsah krásně usazený mimo ozvučnice, neuťápnutý a tak nějak přirozeně členitý. Vhodným pojmenováním tu rozhodně je „organický“ a „samozřejmě uvolněný“ či „netechnický“.

Moderní mix „All In“ od Pieces of Dreams („All In“ | 2015 | Shanachie | 0016351543721) staví na skutečně průbojném a odvážném basu, hloubky v podání 30th Anniversary Grand Avant Garde docela solidně pulsují, syté a pružné, opět je ale dominantní krásně barevný a bohatý střed, poutající přirozeně pozornost. Zvuk není nijak ukvapený, avšak rozhodně nepůsobí ani líně či zpomaleně, reprosoustavy prostě netlačí dění kupředu, nechávají ho proplouvat a vzdouvat se vlastní gravitací a nikdy, nikde a za žádných okolností se nedopouštějí čehokoliv odrazujícího – naopak, jejich sladký a vřele vstřícný zvuk zve k dlouhým poslechovým zážitkům.

Gershman Acoustics 30th Anniversary Grand Avant Garde jsou reálně originální, poměrně svébytné reprosoustavy. Za své nemalé peníze vlastně nedostanete mnoho hmoty, ale zato si pořídíte chytré řešení, které díky uzavřené ozvučnici nemá bombastické basy, ovšem ty jsou hluboké, klidné a nonšalantně bublající, dostanete krásné, barevné a elegantní středy s organickou přirozeností a klidné, nenačančané výšky. Možná pro své optimální rozehrání chtějí tyto sloupečky trochu popostrčit výkonem a ne úplně šeptavou úrovní hlasitosti, ale potom umí hrát moc příjemně, všestranně a elegantně, zejména pak na akustickém hudebním materiálu, který rozvrství do velice pěkného prostoru. 30th Anniversary Grand Avant Garde možná nejsou etalonem moderní analytické neutrality, ovšem mají v sobě hezkou porci klasické muzikálnosti a milý, snadno poslouchatelný výraz.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 50 metrů čtverečních a výrazným zatlumením (basové pasti a absorpčně-difúzní panely, akustický strop, plnoformátové koberce, těžké závěsy,…).

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií. Měří se v referenční ose při průměrné úrovni akustického tlaku 80 dB / 1 m.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Jestliže se Gershman chlubí neobvykle hlubokým basem z malé ozvučnice, pak ano – i ve velkém prostoru mají 30th Anniversary Grand Avant Garde základní frekvenci kolem 33 Hz. Frekvenční odezva je poté relativně vyrovnaná s přídechem u basové části pod cca 150 Hz. Propad mezi 2 a 4 kHz může být způsoben i akustikou prostoru a obecně je spíše zárukou, která předchází případným agresivnějším a ostřejším momentům. Je vidět, že vyrovnanější odpověď zažijete, pokud reprosoustavy nebudou mířit přímo na vás.

Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli

Frekvenční odezva na poslechovém místě (FFT) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)

Jakkoliv jdou Grand Avant Garde frekvenčně poměrně hluboko, jejich harmonické zkreslení tu pod cca 50 Hz zároveň s tím poměrně narůstá – ne že by v této části frekvenčního spektra bylo zkreslení nějak výrazněji slyšet a měnilo kvalitu poslechového vjemu (rozhodně ne, je-li v této míře), ale přesto není úplně nízké.

Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Impedance potvrzuje uzavřenou konstrukci ozvučnic, ukazuje pak ladící kmitočet cca 38 Hz. Nejnižší bod se dotýká 5 ohmů, reálně mnohem důležitější je však extrémně vysoký peak kolem 3 kHz, dosahující až na 90 ohm. Ne že by i tak šlo o něco, s čím by si moderní zesilovač adekvátní třídy neporadil. V průběhu lze také spatřit dvě základní rezonance – na 110 a 1 100 Hz. Elektrická fáze je oproti impedančnímu průběhu konvenčnější, ačkoliv na vysokých frekvencích také vybočuje z optima. Celkově jsou náročné pasáže poměrně vysoko ve frekvenčním rozsahu, kde není extrémní množství energie. Přesto by zesilovač měl rozhodně mít své kvality, stabilitu a dost proudové kapacity.

Impedance – celý pohled

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ +/- ] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ +/- ]

Kč 500 000,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ originální koncept

+ hluboký bas z malé ozvučnice

+ krásné, muzikální středy

+ jsou prosté čehokoliv zvukově nepříjemného

+ výtečné podání prostoru

ZÁPORY

- cenově míří vzhledem k celkové svébytnosti na puristické publikum

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Diok Audio | www.diokaudio.cz 

fSdílet

Tweet