Německý Audionet má v logu krásné a pro hi-fi příznačné heslo "Scientific magic" a za svou historii si vybudoval pověst výrobce strojů, které jsou technicky precizní. Na mnichovské výstavě roku 2016 se vytasil se zcela novými přístroji, které představují když ne vykročení na jinou cestu, tak minimálně úkrok stranou. Celou sérii výrobce neskromně nazval Ultra Machines.

Výrobní řada Ultra Machines (můžeme-li ji tak nazvat) sestává vlastně jen z integrovaného zesilovače, zdroje signálu a externího napájecího zdroje pro tento přehrávač. Jeho jméno je PLANCK, což odkazuje na slavného fyzika Maxe Plancka, jednoho z otců poznání kvantové mechaniky (proto i heslo této řady zní "The Quantum Leap").

Exteriér přehrávače PLANCK se vlastně nijak nevymyká dosavadní designové lince, kterou Audionet přístrojům vtiskává. Relativně robustní stroj s 25 kg váhy působí přes své rozměry 43 x 37 x 12 cm (š x h x v) dosti štíhle, pohled zepředu odhalí jen malý, ale přehledný displej a čtveřici tlačítek pro základní ovládání, nepočítáme-li jednoduše a čistě střižené logo a modelové označení. Na horní straně pak ale uvidíte ještě "koleje", vedoucí směrem dozadu skrze celou hloubku přehrávače a držící mezi sebou masivní kryt mechaniky s čistě mechanickým posouváním. Dokonale olejovitě hladký pohyb činí výměnu kotoučků víc než příjemným zážitkem.

Robustně, perfektně mechanicky stavěný stroj působí čistěji a elegantněji než nižší firemní modely, snad je to i díky skrytým šroubům a dalším drobnůstkám, které v součtu tvoří vytříbený estetický dojem. Stejně jako měděno-zlatavá povrchová barva.

Při pohledu zezadu najdete krom napájecí zásuvky do logických bloků rozdělené konektory - vlevo jsou to kontrolní vstupy / výstupy v podobě optiky, díky nimž si přístroje předávají ovládací informace a zůstávají galvanicky oddělné, uprostřed jsou analogové výstupy v podobně XLR i RCA (konstrukce je nesymetrická a výrobce sám doporučuje cinche), od digitálního bloku je odděluje "pětikolík" pro napájení. Jsou tu pak digitální vstupy i výstupy - vstupy zahrnují koax a optiku, ale i USB, výstupy dva koaxiální, jeden optický a jeden AES/EBU konektor, výbava je tedy naprosto dostatečná.

Samotná konstrukce je víc než bytelná, v základně najdete břidlicovou desku, zajišťující dostatečnou stabilitu a pevnost. Pohled dovnitř odhalí několik nezávislých desek plošných spojů a poctivou, až počítačově čistou (a složitou) konstrukci, potěší i na skoro centimetrovém bloku hliníku opravdu fortelně usazená mechanika CD-Pro 2LF. Disk na místě drží luxusně působící a pekelně silný magnetický puk.

Výrobce pro přehrávač vytvořil diskrétní výstupní obvody pracující v čisté třídě A, převodník typu Delta-Sigma pak pracuje s rozlišením až 24 bit / 192 kHz a výhradně s PCM signály. Převod probíhá v přísně dual mono signálových cestách bez jakýchkoliv kondenzátorů.

Rekonstrukční filtry přehrávače pracují v rozsahu 0 - 75 000 Hz (-3 dB), odstup signálu a šumu je vyšší než 111 dB a separace kanálů lepší než 134 dB.

Externí napájecí zdroj AMPERE je vlastně jen jednoduchý box ve stejném "měděném" designu jako přehrávač samotný, díky rozměrům 43 x 36 x 11 cm (š x h x v) také perfektně sednou jeden na druhý. Čistý, jednoduše střižený čelní panel ukazuje jen provozní stav zdroje, zezadu pak najdete pouze vstupní napájecí zásuvku a výstup se sedmipinovým konektorem, kterým se propojí s přehrávačem.

To zajímavé je tu samozřejmě uvnitř - dvě 300VA zapouzdřená toroidní trafa, obrovská baterie kondenzátorů (konkrétně s celkovou kapacitou 576 000 uF) a chladiče s diskrétními MOSFET napěťovými regulátory, vše má za cíl jediné - poskytnout nízkošumový, maximálně stabilní zdroj napětí. Zdroj umí dát analogové sekci až +/- 24 V, +/-5 V je pak určeno digitálním obvodům.

Stabilita je perfektní, výrobce udává relativní odchylku jen 0,01%, nebo chcete-li absolutně jen 0,1% od nominálních hodnot. Šum pak leží na úrovni -144 dB v pásmu 0 - 22 000 Hz.

Audionet PLANCK jsme zkoušeli s i bez externího zdroje AMPERE, nicméně rozdíl je natolik markantní, že se rozhodně vyplatilo nechat zdroj připojený, jakkoliv představuje další nemalou investici. Sestavu jsme doplnili ještě integrovaným zesilovačem WATT ze stejné série a v poslechové místnosti Perfect Sound Group s akustikou od Sonitus Acoustic jsme měli možnost vyzkoušet set spolu s kabely Nordost, filtry IsoTek a reprosoustavami Fischer & Fischer SN 570. Dále jsme měli možnost dát PLANCK i se zdrojem do redakčních sestav, tedy k Naim Nait XS + Naim FlatCap XS / Naim NAP250, ale i k Norma Revo IPA-70B, kabely jsme používali ZenSati Authentica a z reprosoustav vyzkoušeli Harbeth Monitor 30, Xavian Premio i Xavian Perla. Srovnávalo se s OPPO BDP-105D, případně Creek Evolution 50CD.

Dobré je také hned zkraje říct, že Audionet rozhodně lépe funguje při použití dobrých cinchových kabelů, než při použití symetriky. A také si úplně snadno nesedne s jakýmikoliv kabely - třeba s Nordost byl zvuk o poznání méně zábavnější než se ZenSati, byť jinak je čistě u kabelů poměr sil obrácený.

V Hadenově "Stairway to the stars" ("When the heart dances" | 2008 | Naim Audio | naimcd112) odkryl přehrávač odvážnou hloubku tónů kontrabasu, jehož zvuk byl hodně plný, kulatý a vlastně úplně jiný, měkčí a vláčnější, než je u Audionetu zvykem, jakkoliv si zachovával výtečnou čitelnost a jakousi sílu, údernost a rezervu energie. Přesto působí spíše kultivovaným, příjemným a klidným dojmem, není v něm techničnost, ale ušlechtilá vřelost a autorita. Začíná tu už také být cítit taková ta úplná jistota a dospělost.

Vokál Diany Krall ve "Wlak on by" z "Quiet Nights" (2009 | Verve | 0602517981256) byl vystižený opět spíše až trochu něžněji a klidněji, s citem, respektujícím poetickou hebkost skladby, Audionet je tu velmi netechnický a velmi uvolněný, čímž vokál získává na přirozenost a díky parádní čistotě je vydělený z hudebního celku jako už úplně samostatná entita a snoubí se tu výtečný detail s uvolněnou přirozeností.

S nestrojenou, opět příjemně uvolněnou znělostí odprezentoval pak přehrávač nejvyšší frekvence v "La Ronde Suite" od The Modern Jazz Quartet (2006 | Prestige | 0025218811026). Často poněkud v pozadí zastrčená linka činelů díky výtečnému rozlišení přehrávače vystoupla kupředu a díky snadno sledovatelnému průběhu tónu působí činel velmi realisticky a příjemně samozřejmě. Právě tu samozřejmost a tu snadnou, nestresující a nenucenou čitelnost reprodukce zajišťuje zejména externí zdroj.

Ten se ale podílí celkem citelně i na dynamické pevnosti, jakou přehrávač prokázal v Mahlerově "5. symfonii" v podání České filharmonie a Václava Neumanna (1994 | Octavia Records | OVCL-00258). Žesťový nástup byl řízný a bujarý, byť na poměry Audionetu nesmírně tolerantně a klidně odprezentovaný, nemusíte mít strach z až přílišné upřímnosti. Je tu také cítit spousta energie a i když zabere orchestr, dynamika je dostatečně suverénní, aby hudbu prostě do reproduktorů protlačila, zejména pak v setu s WATT.

Přes lehký nádech měkkosti je zvuk kombinace PLANCK / AMPERE výtečně, výtečně organizovaný, v rámci půlmilionového světa odvádí excelentní práci - to jak snoubí onen klid s prokreslením až ke každé jednotlivé struně, efektu a tónu v Oldfieldově "Amaroku" (1990 | Virgin | 0777 7 86941 2 0), to je velice příjemné. Právě u strun je výborně načrtnutá jejich textura a i v chaotické a divoké skladbě je prostě pořádek.

Zejména s připojeným zdrojem dokázal PLANCK udržet nádherně tiché, černé pozadí s úplnou absencí šumu a jakékoliv nejistoty - i díky tomu byly třeba nástroje v Ishamově "Trapeze" ("Blue Sun" | SONY Music | 074646722725) pěkně rozprostřené v pravolevém směru, zejména ale i do hloubky a skálopevně sedící na svých místem.

Líbilo se nám, jak Audionet lehce pozměnil svůj směr od technické dokonalosti k nádechu muzikálnosti a klidu, díky čemuž i Watersova "Amused to death" ze stejnojmenného alba (1990 | Columbia | 468761 2) vyznívá naprosto v pohodě i na vysoké hlasitosti, absolutně bez náznaku nepříjemnosti, naopak je tu cítit ta energie a drajv, konkrétnost, která podtrhuje rockovou razanci skladby.

Audionet PLACNK je excelentní CD přehrávač, který se s externím zdrojem AMPERE mění ve fantastický CD přehrávač. Má několik drobných "ale", třeba fakt, že je dobré vybrat správně kabely (signálové i napájecí), které mohou zvukový výsledek dost ovlivnit, případně to, že je zaměřen čistě, jen a pouze na přehrávání CD, jakkoliv je SACD formát dodnes (a už asi navždy) okrajový. Parádní zpracování, celkově hezký vzhled a snadná použitelnost spolu se zvukem opravdu vysokých, již velmi dospělých kvalit činí z modelu PLANCK doposud nejzajímavější přehrávač od Audionetu a hlavně i příjemně hrajícího společníka, který už je zvukově tak daleko, že ho přestáváte jakkoliv vnímat a kocháte se jen svou oblíbenou hudbou.

Kč 337 000,- - CD přehrávače Planck

Kč 224 000,- - externí zdroj Ampere

FOTOGALERIE

FOTOGALERIE - VNITŘNOSTI

--- --- --- --- ---

KLADY

+ výtečné zpracování

+ zejména se zdrojem detail a dynamika

+ pevný přednes

+ měkčí a uvolněnější, než předchůdci

ZÁPORY

- občas citlivost na kabely

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: RP Audio | www.rpaudio.cz 

fSdílet

Tweet