Firem, které svůj potenciál plně věnují vývoji a výrobě subwooferů je na světě jen pár. Jednou z vedoucích je pak rozhodně REL, který se snaží být trochu jiný a jeho subwoofery mají jak specifický bas, tak specifické nároky na umístění. Na úplném vrcholu firemního katalogu pak nově stojí model No. 25, který ale bez diskuse ctí firemní tradice a filozofii.
Jak už název napovídá, jde o model, kterým firma oslavuje čtvrtstoletí výroby subbasových jednotek. A jak si taková oslava žádá, jde o subwoofer vpravdě opulentní. Uzavřený korpus No. 25 má těžko popsatelný tvar, rovnou čelní stěnu s jediným osazeným měničem zakrývá řada pružných nitek (podobně jako to řeší třeba Sonus faber) boční stěny jsou prudce vyklenuté a pozvolna ubíhají dozadu, kde je od setkání do ostré špičky dělí nevelký a opět rovný zadní panel s konektory. Celá ozvučnice pak stojí na dvou trochu křehce působících, byť poměrně velkých ližinách, kopírujících tvar skříně.
Při jejich montování na ozvučnici plně doceníte, že obra s vahou téměř 80 kg a rozměry 73,6 x 54 x 76,2 cm (š x v x h) musíte povalit na záda a ližiny, které mimochodem nejsou z tak bytelného materiálu jako škříň, prošroubovat. Při pohledu zespodu pak uvidíte na každé straně také kanálek, v němž je natlučená lišta s LEDkami, které mají dokreslovat atmosféru - jak moc vkusné podsvícení je, to si musíte rozhodnout sami. Ozvučnice je vyrobená z MDF profilů (výrobce bůhvíproč uvádí i jejich původ v Austrálii), vyztužených ještě dále žebry z tvrdého dřeva po vzoru lodních trupů.
Za nás to možná není úplně nutný doplněk jinak nádherně zpracovaného povrchu s dvanáctivrstvým, ručně zpracovávaným lakem, okrášleným zajímavými prolisy nebo na bocích madly - nenechte se jimi mýlit, madla jsou také jen estetická, při pokusu za ně subwoofer vzít jsme do nich nedokázali dostat ani malíček.
Gigantický subwoofer při pohledu zepředu nijak netají svůj obrovský reproduktor, ani v pravém horním rohu umístěný displej - ten se rozsvěcuje pouze při nastavování hlasitosti či přechodové frekvence, při té příležitosti ale posílá do reproduktoru lehký bzukot, což je trochu zvláštní, byť po prvním naladění už ho patrně nikdy neuvidíte. Přechodovou frekvenci a hlasitost můžete řídit elegantním kruhovým dálkovým ovládáním, což je rozhodně milé.
Při pohledu na zadní stranu uvidíte mohutný panel, na kterém je víc než solidní konektorová výbava. Jednak je tu příprava pro bezdrátový modul, což je obecně příjemná příplatková výbava subwooferů REL, jednak třeba i páčka pro zapnutí parametrického ekvalizéru nebo naopak jeho vyřazení. Je tu také 3,5 mm jack spouště, který ale nespíná subwoofer, ale pouze jeho ambientní podsvětlení. Na regulaci jeho intenzity je tu dokonce samostatný regulátor.
Signálové vstupy mají čtyři podoby - preferovaný je vysokonapěťový speakON, který si bere signál přímo ze svorek reproterminálů, můžete ale použít i LFE cinch nebo symetrický XLR vstup, případně i levý a pravý analogový cinch pro klasické stereo nasazení. LFE, XLR i speakON mají i své výstupní protějšky - je to proto, že dle REL je referenční nasazení takové, že jsou tři subwoofery na sobě a tato třípatrová věž je jedna pro pravý a jedna pro levý kanál.
Uvnitř subwooferu se nachází modul zesilovače o výkonu 1 000 Wattů, jde o zesilovač NextGen3, pracující ve třídě D. Pohání jedinou membránu, umístěnou přímo vpředu na mohutném a velmi poddajném závěsu - konická membrána je z uhlíkových vláken a má průměr 38 cm. I díky tomu všemu umí REL No. 25 sáhnout až na 14 Hz při poklesu -6 dB, tedy opravdu reálně.
REL G1 MKII jsme poslouchali v ostravském Studiu Špalíček spolu s jeho kolegou REL No. 25 a s GoldenEar SuperSub X a SuperSub XXL a to zejména s Bowers&Wilkins 803 D3 a 802 D3, ale také s OceanWay Eureka. Poslouchalo se přes McIntosh MCD550 / McIntosh C52 / McIntosh MC601 a kabely Cardas.
Všechny subwoofery REL mají společné to, že potřebují velmi pečlivě vybrat umístění a také to, že jejich basový projev inklinuje k jakési zcela neefektní nenápadnosti. Ani vrcholný model No. 25 není výjimkou, takže i přes jeho monumentální rozměry ho musíte nutně zastrčit do rohu a je více než doporučeníhodné využít jeho vysokoúrovnňového vstupu, který si bere signál ze svorek koncového zesilovače. Mimochodem, REL se právě u tohoto modelu rád chlubí referenční sestavou, kdy je na každém kanálu trojice (!) na sobě navršených No. 25. Je pravda, že pak možná už nebude nutné vklínit subwoofer až do rohu, byť dát mu prostor k rozletu musíte - 30 metrů poslechové místnosti ve Špalíčku byl tak tak dolní limit, aby se basy "vešly".
Ani pokud No. 25 popustíte uzdu (nebo chcete-li hlasitost a přechodovou frekvenci), nedopracujete se k efektnímu basu, který by vám vytloukl okna, stále zůstává decentním a nenápadným prvkem, který v reprodukci samostatně prostě neidentifikujete.
Kontrabasu Charlieho Hadena v "Noche de Ronda" ("Nocturne" | 2001 | Universal Music | 013 611-2) udělil No. 25 citelný impuls, každé brouknutí najednou nebylo jen výtečně, velmi přesně definované, ale také se zdůraznil pocit fyzické přítomnosti, bas byl ale stále suše pevný, čistý a jistý, jen jaksi hmotnější a přesnější, lépe strukturovaný a výrazně lépe diferencovaný. Zvuk se sice změní, ale vy téměř nemáte šanci vystopovat signaturu samotného subwooferu, No. 25 je nesmírně nenápadný a ačkoliv kontrabas je zřetelně plastičtější a se zřetelně plnějším tělem, vše jako kdyby přicházelo z hlavních reprosoustav a nebylo dodáváno externě.
I do středního pásma dokázal REL No. 25 vnést zajímavé změny - třeba v "Hallelujah" v podání Renée Fleming ("Dark Hope" | 2010 | Mercury | 2739699) se objevil pocit vířícího a proudícího vzduchu, dechu, který jen podtrhl celkovou mohutnost a pomohl hudbě včetně vokálu získat tělo a zaplnit až fyzickým pocitem poslechový prostor. Hodně to bylo znát třeba na kopáku, který byl konkrétnější a výrazně fortelnější. Zajímavé je, že No. 25 hraje velmi klidně a naprosto neefektně, příjemně měkce.
Se svou nevtíravou přítomností pošoupnul kupředu subwoofer i dynamiku v Lisztově "Mefistofelovi" ("Faustovská symfonie" | 1995 | Denon | CO-78826). Nemáte pocit, že by se z ničeho najednou zvedl uragán, ale jako kdyby nástroje najednou měl mnohem hlubší studnici energie, z které lze čerpat, jako kdyby hudba dokázala více zatlačit a byla mohutnější, aniž byste ale měli pocit nějakého nepřiměřeného tlačení na pilu - No. 25 je tak mocný, že jen lehce foukne a ke změně to stačí a proto i jeho přítomnost je velmi decentní.
Docela zajímavé bylo sledovat, jak se REL No. 25 projevil u nahrávky "Not too late" z živého koncertu Lindsey Buckinghama ("Live at the Bass Performance Hall" | 2008 | Reprise | 9362-49903-1), kde je vlastně jen vokál, kytara a publikum. I tam bylo ale cítit, že hudba získává na objemu a hlavně na tělesnosti, na hmotnosti, na plnosti a to zejména na rezonancích kytary a strun, což dobře dokresluje ten "live" pocit.
Minimálně stejně příjemné pak bylo zjištění, že No. 25 svou nenápadnou, ale jasnou přítomností ve zvuku zvládl uklidnit a trochu učesat i lehce zvukově rozháranou "Song to say goodbye" od Placebo ("Meds" | 2006 | 0602537175369), která přeci jen byla na "základní" sestavě McIntosh + B&W / OceanWay poněkud syrová a občas jednoduše až ostrá a nepříjemná. REL přednes lehounce zaoblil a usadil, takže se při stejné hlasitosti dalo poslouchat uvolněněji.
REL No. 25 je subwoofer pro náročné, kteří pro něj mají odpovídající zázemí, není to instantní zázrak, který jen tak plácnete do prostoru a on vás ohromí. Naopak, musíte mu věnovat značkou péči při vyladění a ustavení a vaší největší odměnou za to pak bude skutečnost, že jednoduše zmizí z prostoru a jeho zvuk jako když "vteče" do proudu hlavních reprosoustav. Je ale natolik decentní a klidný, že si možná v prvních chvíli až řeknete, jak je možné, že takhle drahý subwoofer je tak málo patrný - budete každopádně potřebovat hodně velký prostor a uvědomění si, že teprve tam se naplno dokážou rozvinout infrabasové tóny, do kterých No. 25 zvládne jít.
MĚŘENÍ - FREKVENČNÍ ODEZVA + IMPEDANCE
Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose předního reproduktoru a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 30 metrů čtverečních, standardním zatlumením a nadprůměrnými akustickými úpravami. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, subwoofer byl umístěn v poslechové pozici, tj. v rohu, přechodová frekvence byla nastavena na 50 Hz a hlasitost na úroveň 30.
Na naměřených hodnotách je vidět propad o 3 dB na hranici 35 Hz a naopak zdůraznění v pásmu 50 - 60 Hz, kde by naopak měl začínat pokles s ohledem na přechodovou frekvenci. Útlum je poměrně pozvolný. Nástup reprodukce je v plné energii na cca 25 Hz.
VHODNÁ MÍSTNOST
MALÁ [< 20m2] [ × ] | STŘEDNÍ [> 20m2 / < 40m2] [ +/- ] | VELKÁ (> 40m2) [ ✓]
Kč 205 000,-
FOTOGALERIE
https://www.hifi-voice.com/testy-a-recenze/all-in-one-pristroje/1286-bose-soundtouch-30.html#sigProIdb1a643d1f2
--- --- --- --- ---
KLADY
+ neefektnost
+ dokáže podtrhnout monumentální bas libovolné hudby
+ decentní nenápadnost (tedy ta zvuková...)
ZÁPORY
- cena už je poněkud dramatická
- je hodně citlivý na umístění a prostor obecně
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: Voice | www.voice-audio.cz