V určité fázi života přebývá moderní člověk v prostoru menším než je třímístná garáž. Vměstnat tam velké a skvěle hrající reprosoustavy je proto mimo diskusi. Proto člověk zkouší něco jiného - zútulnit a zmodernizovat si své místečko tak, aby stálo za to si pustit u sklenky vína postarší film nebo pár písniček z nového alba. Myslím, že pořádná dřevěná podlaha by tam byla lepší než koberec.
Text připraven ve spolupráci s partnerským časopisem Canada Hi-Fi
http://www.canadahifi.com/review74.php > článek v anglickém znění
Tannoy HTS (Home Theatre System) je konstruovaný přesně s takovou myšlenkou. Tato série se vydala, hovoříme-li o designerské stránce, poněkud jiným směrem než její "více high end" protějšky, futuristicky navržené reprosoustavy Arena, s nimiž se důvěrně znám. Tím ovšem nemyslím, že by HTS byly tupé, nezajímavé dřevěné krabice zabalené do velkého lepenkového boxu. Tento systém 5.1 reprobeden je obdařen příjemným povrchem z třešňového dřeva, který je už v současanosti klasikou. Je tu ještě jeden prvek, pro který je možné je považovat za uhlazené; satelity mají směrem dozadu se zužující tvar. Shora připomínají satelity lopatku. Střední kanál vypadá přesně jako dva na sebe postavené satelity položené na bok.
Balení HTS100 obsahuje čtyři satelity, každý s třípalcovou papírovou membránou a 3/4-palcovým výškovým reproduktorem, centrální reprobedna, která má výškový reproduktor obklopený dvěma basovými reproduktory, a osmipalcový subwoofer. V návodu stojí, že v balení by také měla být kolébka pro centr, ale v mé testovací sadě chyběl. HTS100 je jednou ze dvou sestav v řadě HTS. Za další příplatek dostanete u HTS200 dvě sloupové reprobedny pro přední kanály, dva satelity pro zadní a subwoofer pro kompletní 5.1 systém. Obě verze jsou dodávané se skobami pro upevnění na zeď pro každý satelit, ale za příplatek je k dispozici sada dvou stojanů. Ty byly také u mé testovací sestavy.
Subwoofer byl to jediné z celé sady HTS100, s čím bylo potřeba trochu pracovat, protože tak jako všechny subwoofery, je to prostě velká dřevěná bedna. Ne snad, že by vypadal špatně ve svém plášti z pěkného třešňového dřeva, ale není ani příliš pohledný; ne tak jako satelity. Obávám se, že je tu taky malý problém s velikostí. Proto mě umístění subwooferu přimělo k přemýšlení, zvláště pak proto, že to není nejmenší ze všech subwooferů a a můj prostor pro něj byl docela omezený. Průvodce instalací doporučuje nastavit dělící kmitočet kolem 100 Hz, protože to je také spodní limit satelitů. Po několika experimentech s umístěním subwooferu se zdálo, že jsem konečně našel to správné místo s dobrým poměrem výkonu a umístění.
Zbytek nastavení - ne že by subwoofer byl první na řadě - byl velmi prostý a jednoduchý. Průvodce instalací navádí k upevnění satelitu na stojany. Kéž by však doprovodné obrázky byly tak přehledné jako zbytek průvodce, ale i když přeskočíte všechny instrukce, k úspěchu vás dovede intuice. Nastavení se nijak neliší od jiných 5.1 systémů. Připravte si ale také kleště na kabeláž, protože dodávané kabely stačí pouze pro velmi omezený prostor.
Spojil jsem své HTS100 s Cambridge Audio Azur 540R A/V recieverem a dvd přehrávačem 540D a na začátek poslechu jsem zvolil několik trháků včetně speciální rozšířené edice Pána prstenů: Společenstva prstenu a Minority Report. Můj hi-fi nábytek mě donutil položit centrální reprobednu na tv stolek, na poličku pod televizi. Zprvu se zdála být mezi zvukem a videem jistá prodleva díky tomu, že když jsem si pohodlně sedl, sestava nebyla v mé poslechové úrovni. S tím jsem musel něco provést. Napadlo mě, že střední kanál neměl plochý spodek a díky tomu bylo možné nasměrovat zvuk na sebe. Za normálních okolností bych použil kolébku pro upevnění, ale protože chyběla, podložil jsem reprobednu krabičkou od DVD, o něco tenčí než 4-DVD obal od Pána prstenů. Úvodní slovo, kdy Cate Blanchet přednáší historii Středozemě, se inhned změnilo na přesvědčiné vyprávění. Vlastně bylo fascinující. Řešení s krabičkou DVD jako podložkou jistě nebylo z nejlepších, ale změna průzračnosti středního kanálu za to víc než stála. Prostorový efekt byl příjemný, zvláště na poměry reprobeden jen o málo větších než váš oblíbený hrnek. Znovu jsem si ale musel hrát s umístěním subwooferu, abych potlačil přílišné dunění, ale nebyl velký problém oživit akční scény. Některé z pokřiků zlých a děsivých draků v Pánovi prstenů byly nakonec příliš umělé; samozřejmě, že reprodukce zvuků monster ve filmech není primárním účelem této sestavy, nakonec dostatečně vyplňující můj menší poslechový prostor.
Minority Report se s HTS100 trávil ještě mnohem lépe než Pán prstenů. Rozhovory byly jasné a jejich oddělení od ruchů čisté. Scény s deštěm v pozadí a já byl spokojený, že v pozadí také zůstal. Ve zvuku bylo trochu moc dunění, ale dokud nebudu cestovat časem, budu předpokládat, že tak mohou znít omračující zbraně v budoucnosti - to nemohu vědět. Ale jedna věc mi byla jasná; Tannoy HTS100 byl dobrý domácí poslechový systém, halící překvapivě energický zvuk do malých reproduktorů.
Pravděpodobná výhoda systému HTS100 nad ostatními sestavami je její muzikálnost, něco, co je typické pro Tannoy. Chtěl jsem si to ověřit s trochou jazzu a klasiky. Mé první vybrané album byl remaster alba Exploration od Bill Evans Trio z roku 1962, obsahující tak nadčasové skladby jako Israel, Beautiful Love a How Deep is the Ocean. Pokud svůj jazz znáte, nemusím poučovat o Billu Evansovi a jeho přátelích s basou a bubny, jenž tvoří nezanedbatelnou část skvělého jazzového tria. Israel odstartoval album několika skvělými sóly bicích a basy a dala mi spoustu materiálu k poslechu basového partu. Zvláště u některých not v hluboké, sekané basové lince odhalil subwoofer své problémy s trochou nadváhy. Byl bych uvítal o něco čistší basy, ale to není neočekávané - zvláště v této cenové relaci. Snížení hlasitosti přineslo uvolnění basů, které jsem si užil - většinou si myslím, že basa je přehnané hlasitá - ale někteří lidé by zcela jistě zatoužili po opaku.
Mým druhým adeptem byl Midnight Sugar od Yamamoto Trio na XRCD, album z roku 1998 se skvělým zvukem a perfektním zvukařským provedením v porovnání s původním diskem. S tímto albem jsem si zamiloval zvukový projev sestavy HTS nejvíc. Zvuk byl pronikavý a pohlcující. Známá skladba "I´m a Fool to Want You" hrála přesně s tím procítěným nádechem v který jsem doufal. Přesto jsem zaznamenal tendeci basy být trochu příliš úderná, ale přese všechno byla sestava Tannoy co se zvuku týká na jedinečné úrovni.
Konečně, dle mého názoru, že žádný dobrý poslech není u konce bez trochy klasiky, rozhodl jsem se přehrát cd s nahrávkou píšťalových varhan, prostě abych slyšel trochu jiný druh basů; ten typ, který může vydat jen masa vzduchu mechanicky protlačená tlustou píšťalou, něco co nemůže být vyluzeno ničním jiným, snad krom píšťaly Titaniku. Výjimečná Passacaglia a Fuga v C Moll od Bacha - nahráno skvělým Simonem Prestonem na cd z produkce Deutsche Gramophone - zahrála na největší píšťalu ve varhanech. Subwoofer si s tímto neperkusivním basem poradil velmi dobře. Samozřejmě, že musím uvést věci do souvislostí, byl to malý systém a můj prostor byl omezený. Neměl jsem pocit akustického efektu katedrály, ale to je něco, nač nedosáhne většina stereo systémů ani v mnohem vyšší cenové relaci. HTS100 stojí jen zlomek toho, co by člověk plánoval dát za opravdový hi-fi systém, ale spotřebitel dostane mnohem víc než zlomek zvuku nebo polámanou hudbu. Dostanete hudbu s podpisem Tannoy v miniaturním balení. Říci, že HTS100 je reprosoustava s výjimečnou hodnotou je příliš opatrné.
Nejlepší na těchto Tannoy reprosoustavách je možnost své hi-fi schovat, ale přitom stále slyšet vše co potřebujete. Takže proč se nepotěšit s audiem, které nepřeplní váš prostor neúnosně velkými reprobednami. Subwoofer je jediná součást, která by mohla vyžadovat trochu péče při konečném usazování na správné místo. Ale pokud ho nedáte mezi dveře, máte napůl vyhráno. Byl jsem příjemně potěšen tím, co jsem viděl a slyšel a to jsem ani nemusel vypít žádnou sklenku vína. Ale i na to dojde, později, až bude čas.
