N I C N E Ž H U D B A !
Nepamatuji si, že bych někdy první den, ihned po vybalení objektu svého zájmu z přepravního obalu, strávil poslechem celé odpoledne. Mám na mysli naprosto svobodné a spontánní vstřebávání hudby, bez jakéhokoli pitvání se v jednotlivostech, bez vnímání nedostatků, které obvykle u nerozehraných produktů znepříjemňují poslech po několik týdnů. Obzvláště u reprosoustav to bývá velmi markantní.
Než se měniče dostanou do obvyklé kondice, ve které jsou schopny podávat optimální výkon, trpíme jako posluchači - někdy jen krátce, jindy déle - celkovou syrovostí zvuku, písčitostí výšek, nedostatečným objemem basů a jejich špatnou kontrolou, nedostatkem barev a naturalismu v podání akustických nástrojů i lidských hlasů a v neposlední řadě i velmi špatným zobrazením prostoru nahrávky. Takže zážitek z hudby samotné pak nepřináší potěšení které jsme očekávali, ale spíše utrpení a vyčkávání chvíle, kdy se vše srovná a dostaví se konečně onen pocit blaženosti.
Nechci samozřejmě tvrdit, že v našem případě je od začátku vše ideální, ale jindy obvyklé nedostatky nejsou tak markantní, takže částečný pocit uspokojení a radosti z hudby můžeme zažívat okamžitě. A to je co říci.
Nuže, kdo nebo co nás takhle oblaží? No přece roztomilé regálové soustavy Koda Harmony K-2000B. Malé, dvoupásmové monitory, vzhledem připomínající výrobky italských mistrů jako jsou např. Chario nebo Sonus Faber. Místo dřevěného masívu je zde použita „pouze“ umělá dýha, což je ovšem v těchto cenových relacích naprosto běžné, na místech pro výsledný zvuk podstatně důležitějších se však vůbec nešetřilo. Celý kabinet je sestaven z MDF desek o síle 2,5cm a zkosená čelní stěna má tloušťku dokonce 3cm. Tomu samozřejmě odpovídá i váha, každý kus, při rozměrech pouhých 19x28x33 cm, váží 8,1 kg.
Použité měniče jsou čínské provenience a působí velmi solidním dojmem. Středobasový o průměru 133 mmmá průsvitnou polypropylenovou membránu, silně připomínající tu, která je použita v dnes již legendárních Usher S-520 II. Průměr kmitací cívky je 25,5 mma vzorně provedený nosný koš reproduktoru je tlakovým odlitkem ze slitiny lehkých kovů. Naproti tomu kalotový měnič vysokotónový, používající hedvábnou membránu s charakteristickou vlnkou na okraji nám silně evokuje výrobky značky Vifa. Jeho průměr je stejný jako průměr kmitací cívky, a sice 25,5 mm. Čelní vytvarované šasi má za úkol vylepšit směrové a fázové vlastnosti signálu, především v okrajích přenášeného pásma.
Dělící kmitočet mezi oběma reproduktory byl stanoven na velmi nízkých a pro lidské ucho příznivých 1700 Hz, pasivní kmitočtová výhybka je poměrně komplikovaná a je upevněna na MDF desku, přišroubovanou ke dnu soustavy. Deska plošného spoje nese čtyři cívky, několik kondenzátorů polypropylenových i elektrolytů. Vše je propojeno solidními kabely z postříbřené OFC mědi a veškeré spoje jsou pájené. Velmi působivé jsou rovněž univerzální zlacené výstupní terminály v průsvitných ochranných pouzdrech, s možností propojení způsobem bi-wiring. Speciální pozornost poutají zvláštní párované propojky terminálů, tentokrát ve tvaru „zlatých prutů“.
Frekvenční rozsah udávaný výrobcem je 48 Hz – 20 kHz, nominální impedance činí 8Ohm a citlivost 86dB. Basreflexový nátrubek je vyveden v horní části zadní stěny soustavy.
Firma Koda je velmi známa produkcí mnoha vydařených soustav pro domácí kino v poměrně nízkých cenových relacích. Tento model však naprosto vybočuje z dosavadního výrobního programu, nepatří do žádného zavedeného vícekanálového systému, naopak je prvním počinem ve směru k audiofilské veřejnosti. Je určen do menších poslechových prostor pro reprodukci stereofonního signálu. A právě to mě velmi zaujalo, a doufám, že v budoucnu zaujme i naše čtenáře.
Jak dalece se tento novátorský krok firmě podařil, to ať čtenáři posoudí jednak z přiložených obrázků, jednak s dalších vět textu, ve kterých se pokusím shrnout své poznatky a dojmy z jejich poslechu.
První kritičtější a soustředěnější fáze nastala zhruba po 10ti hodinách provozu a objektem mého zájmu se stalo album Pata Methenyho „Quartet“. Celkový dojem byl velmi příjemný díky nečekaně plnému a hutnému zvuku kontrabasu, nasycenému střednímu pásmu, výbornému podání piana a kytar. Vysokých frekvencí je poněkud méně a rozlišení detailů např. v podání metliček nebo činelů ještě není na takové úrovni, jakou bych si představoval. Zobrazení prostorové scény se již nyní jeví jako uspokojivé. Každopádně v takto nízké cenové relaci a po velmi krátké době provozu, jsou dojmy již nyní mimořádně pozitivní.
Další proces rozehrávání probíhal velmi rychle a přinášel průběžná malá zlepšení. Původně jsem měl v úmyslu popsat několik „zastavení“, ale protože zhruba po 30 hodinách provozu jsem v podstatě spokojen, uvedu jen pár poznatků ze současné poslechové fáze, ve které jsou soustavy umístěny ve volném prostoru na stojanech a systémem bi-wiring připojeny postupně k několika zesilovačům.
Nejdříve poslech probíhal za použití lampového PrimaLuna Prologue One, kde byl výsledný dojem velmi dobrý, s poměrně solidním vykreslením prostoru, umírněnými, ale výborně definovanými nízkými kmitočty, solidní dynamikou, dostatkem detailů a střídmým podáním barev nástrojů. V hlasech Cassandry Wilson a Loreeny McKennitt se místy objevily náznaky agresivity a výraznější sykavky, pak pomohlo nasazení krycí mřížky nebo natočení soustav více od posluchače, celkový projev se ovšem stal méně prezentní. Pro zvýšení objemu basů se osvědčilo postavení soustav blíže ke zdi.
Následný pohon obstaral zesilovač zhruba 10x dražší než soustavy samotné, věhlasný Leben-CS300X, který svým zvukovým charakterem, blížícím se spíše dobrým zesilovačům tranzistorovým, donutil Kody ke zřetelnějšímu a jasnějšímu podání celého hudebního spektra. Jednotlivé tóny zněly výrazněji a syrověji, basy důrazněji, na povrch vystoupilo více detailů, vše se stalo přehlednějším a přesnějším. S tím souvisí i rozšíření prostoru a zpřesnění lokalizace ve všech směrech. Leben nezklamal a dokázal z těchto malých bedýnek vydolovat vynikající syrový naturalismus na hranici agresivity, který vyburcuje posluchače z letargie a přinutí ho vnímat obsah s neustálou obavou, kdy bude překročena ona jemná hranice mezi naturalismem a agresivitou. To se naštěstí nestane a kombinace se zesilovačem poměrně nízkého výkonu, ale obrovského nadhledu, zvládne všechny poslouchané žánry s grácií.
Na závěr jsem připojil tyto malé soustavy k nekompromisnímu tranzistorovému koncovému zesilovači Treshold S/500 z naprosto jiné cenové hladiny, a ani zde nezklamaly, ba naopak, teprve nyní ukázaly co dovedou. Předvedly obrovskou lehkost a nadhled, jemnost i důraz, barevnost a výbornou schopnost lokalizace nástrojů v prostoru. V hlasech zpěvaček se přestaly objevovat místy zdůrazněné sykavky a přibyla jemnost i důraz zároveň. Celkový příjemný a samozřejmý dojem by se dal nazvat bezchybným, nebýt absence nejnižších kmitočtů, které ovšem od tak malé soustavy očekávat nemůžeme.
Potvrdilo se tedy to, co jsem očekával, že totiž spojení se zesilovačem tranzistorovým bude pro soustavy s takovouto charakteristikou výhodnější. Pravděpodobně to byl i záměr konstruktérů, kteří předpokládali použití pohonu z odpovídající cenové kategorie, a v té najdeme převážně velmi kompromisní konstrukce tranzistorové. Je však zřejmé, že soustavy jsou schopny držet krok i se spolupracujícími komponenty mnohem dražšími, které jim teprve dají vyniknout.
Hodnocení:
Tyto soustavy jsou návodem na to, jak v nízkém cenovém pásmu do Kč 10.000,- dosáhnout vynikajícího zvuku. Těžko bychom zde hledali nějaké jiné, se kterými bychom je mohli porovnat. Spíše jsou srovnatelné, jak zvukovým projevem tak zpracováním, se soustavami o mnoho dražšími.
Jsou projektovány do menších prostor, takže abychom netrpěli nedostatkem nízkých kmitočtů, neměli bychom překračovat plochu 20 mčtverečních. Spojení obou reproduktorů působí velmi homogenně, navázání pásma vysokých kmitočtů na středobasový měnič je plynulé a oba spolu tvoří jeden integrovaný celek. Nejnižší oktáva samozřejmě chybí, ale v kontextu celého pásma je nízkých tónů dostatek, jsou přirozeně barevné, díky jejich kontrole a rychlosti můžeme zažívat příjemné chvilky při poslechu jakéhokoli žánru, v každé, samozřejmě přiměřené hlasitosti. Pokud by někteří posluchači pociťovali nedostatek nejnižších tónů kontrabasu, nebo jejich určité rozvolnění, je možno si pohrát s ustavením soustav v prostoru podle hesla „méně je někdy více“. Rovněž připojení zesilovače s nadstandardně rychlým podáním a kontrolou basů nebo využití reproduktorových kabelů zobrazujících spíše menší objem basů, může v tomto směru přinést své ovoce.
Nejdůležitější pásmo středů nám však přináší samou radost a v obdobných cenových relacích nemá konkurenci. Akustické nástroje zní přirozeně, dostatečně barevně, jednotlivé detaily jsou dobře rozlišené, vše působí přirozeným a důvěryhodným dojmem. Poslech akustických nástrojů, jejich jemných nuancí i jindy ukrytých detailů se stává mimořádným zážitkem. Vysokých kmitočtů je namixováno malinko méně, neprojevují se tedy žádné sklony k přemíře detailů, syrovosti či dokonce agresivitě v jejich podání. Vše zní velmi příjemně, můžeme říci harmonicky, podle samotného názvu těchto soustav.
Myslím, že tyto okouzlující monitory byly projektovány s cílem naplnit ducha věrnosti zvuku ve smyslu vnímání hudby, všech jejich radostí, nuancí, jejího obsahu a emocí do ní vložených. Do vzorné neutrality mají zřejmě daleko a teoretici by jistě nalezli ve frekvenční charakteristice množství nedostatků, ale to v tomto případě není podstatné a naštěstí to ani nebylo cílem konstruktérů. Ti pravděpodobně měli uši, hlavu i srdce na správném místě, uměli hudbu vnímat a těšit se z ní. Jinak by totiž nikdy nevytvořili produkt, který do puntíku splňuje mé oblíbené rčení „cena pro každého, hudba pro všechny“.
