Americká značka VPI, kterou najdete v širším okruhu New York City, patří mezi nejrespektovanější výrobce gramofonů na současném trhu. Cesta ke gramofonům ale nebyla tak úplně přímá, jak by se mohlo zdát. V roce 1978 jako první přišla na svět zátěž na LP desky, o pár měsíců později antirezonanční podložka pod gramofony. Až o tři roky později se objevila pračka LP desek HW-16, ale široko daleko stále ani náznak gramofonu. Fenomenální úspěch, který pračka sklidila (nemalou měrou díky zhruba pětinové ceně v porovnání s jediným dalším tehdejším konkurentem), však vnukl Harrymu Weisfeldovi nápad svůj výrobní katalog rozšířit.

Add a comment

Co mají společného zapalovače, foukací harmoniky a gramofony? Pokud očekáváte vtipnou pointu, zklameme vás – společným jmenovatelem je pouze to, že na všech těchto produktech už od počátku 20. století můžete najít jednoduché logo švýcarské firmy Thorens. Ačkoliv první gramofon opustil firmu v roce 1903, prvopočátky produkce najdeme v městě Sainte-Croix ještě o 20 let dříve. To je věru úctyhodná tradice. A navíc přestože zdaleka nejvíce firmu proslavila výroba gramofonů, k dostání je i omezený, ale o to precizněji pojatý sortiment elektroniky nejvyšší kategorie. Nutno říci, že na jeden švýcarský podnik jde o úctyhodný soubor skutečností.

Add a comment

V oblasti levných gramofonů je patrně široko daleko nejznámějším a nejúspěšnějším výrobcem rakousko-český Pro-Ject. Jenže ouha – jeho výrobky jsou určeny spíše těm znalejším, kteří si chtějí s vinylovými rituály hrát a užívat si je. Kdo chce mít s přehráváním černých desek co nejméně starostí, má při výběru přístrojů s dobrým poměrem cena / výkon dost úzké hřiště. Nejznámějším zástupcem kategorie „nestarej se a hraj“ je patrně Clearaudio Concept, nicméně jeho cena už také nemusí být milá těm, kteří chtějí prostě jen mít možnost si občas bez starostí a větších nároků přehrát vinyl. V dostupné kategorii je ale právě pro takové nároky určen DP-300F, od japonského Denonu, který má v analogové oblasti množství úspěšných zářezů.

Add a comment

S gramofonem jsem prožil velkou část svého poslechového života. Protloukl jsem se postupně od primitivního skříňového gramorádia bulharské provenience a krystalové Tesly NZC 100, přes dlouholeté soužití s SG 60 z hifi klubu a krátkou návštěvu Tesla NC 450, k přímému pohonu gramofonu Technics SL-Q 303 osazeného přenoskou Shure V15-III s eliptickým hrotem. Tato kombinace mi poskytuje luxus malých rozměrů, praktického užití a výborných akustických výsledků. Pak jsem přešel na simultánní provoz s digitálem. Vývoj gramofonů šel pochopitelně dál, ale v něčem se vrátil. Zvýšila se například doporučovaná váha na hrot a přístroje opět ovládl náhon řemínkem, mnohdy i více řemínky. Gramofony změnily svůj vzhled, vzrostly jejich rozměry a hmotnost, zcela se vyměnily materiály. Gramofon pokročil od vzhledu klasického komponentu k sošné artificiálnosti. Současný gramofon odmítá být uzavřen v přístrojové poličce, naopak opticky ovládá místnost a vyžaduje všeobecnou pozornost. Jedním z decentnějších představitelů je elegantní český Pro-Ject 6 PerspeX.

Add a comment

Nikdy jsem neměl obzvláště kladný vztah k analogu, bral jsem ho spíš jako zpestření svých poslechových zážitků. Ať už proto, že pocházím z generace, která gramofony nezažila jako hlavní zdroj hudby v domácnosti, nebo proto, že jsem prostě líný udělat si doma tu pohodu a věnovat se cele opravdu jen všem těm nezbytným rituálům s elpíčky, které jsou složitější než kdejaký korunovační ceremoniál. Tím víc a raději si ale užívám ony občasné schůzky s analogem, ať už je to s mým prastarým NAD 5120 (alias exportní Tesle) nebo – tak jako dnes – s high-end přístroji u vyznavačů černých desek.

Add a comment

200 300 xavian

200 200 mcintosh

200 200 tykon

200 200 soundstyle

200 200 longplay

200 200 wdq

200 100 optoma

AKTUÁLNÍ REDAKČNÍ SESTAVY

ZESILOVAČE:

Naim Nait XS
Naim NAP250 (bi-amp)
Naim FlatCap XS
Norma Revo IPA-70B
Cambridge CXA80

ZDROJE SIGNÁLU:

OPPO BDP-105D
ASUS Xonar Essence One MUSES MKII
Apogee Groove
Cambridge CXC
The Little Black Box v2
COOD-E TV

REPROSOUSTAVY:

Harbeth Monitor 30
Xavian Perla
Xavian Premio
Fischer&Fischer SN-70

ANALOG:

VPI Scout
+ Jelco SA-250
+ Hana EH
Pro-Ject Elemental
Naim Stageline (MC)
Pro-Ject Phono Box

KABELY:

ZenSati Authentica
Chord Signature XLR-DIN
TelluriumQ Silver (repro)
TelluriumQ Black (RCA)
KrautWire Guru S (RCA)
KrautWire zakázkové stříbrné USB
KrautWire Guru Digital (RCA)
EagleCable Condor Blue (RCA)
AudioQuest Big Sur (RCA)
ProAc Response Black Signature (repro)
Vincent Premium (XLR)
Monster Cable M1000 (toslink)
Monster Cable M1000 (HDMI)
+ řada standardních low-cost kabelů

NAPÁJENÍ:

IsoTek EVO3 Solus
IsoTek EVO3 Sirius
IsoTek EVO3 Initium
Nordost Red Dawn
zakázková rozvodnice
Xindak XF-1000ES
Furman AC-210 A E

SLUCHÁTKA:

Sennheiser HD 26 Pro
Sennheiser IE 8
Koss Porta Pro CZ

OSTATNÍ:

zakázkové stojany pod Harbeth
stojany Kudos S50
akustické prvky Sonitus Acoustic
Naim Mu-so
SIM2 CrystalCube
65" Philips 65PUS7101

MĚŘENÍ:

Clio Pocket
MCP CQ5620 (osciloskop)
CD generátor

200 300 basys cs subpage

 

ŠÉFREDAKTORŮV NEPRAVIDELNÍK

Kolik peněz musím doopravdy utratit?

Je to časté téma vašich dotazů směrem na redakci Hi-Fi Voice. "Kolik musím utratit, abych dostal zvuk co chci?", "Vyplatí se připlatit za X nebo za Y?" nebo třeba "Má vůbec cenu kupovat to, když to stojí jen ZZZ?". Neméně časté je pak nadšení nad tím, že to produkt za pár tisíc "natře" produktu za desítky a stovky tisíc (ovšem mám podezření, že pisatel nevěnoval poslechu a vzájemnému srovnání zase až tak moc času...). Takže kolik peněz vlastně je třeba DOOPRAVDY utratit?

Číst dál...

200 200 basys 200 200 horn 200 200 hifiguide 200 200 rpaudio 200 200 studiospalicek 

200 200 riha 200 200 voice 200 200 psg 200 200 ketos 200 200 kasaudio 

200 200 pmc 200 200 cptpraha 200 200 naimstudio 200 200 aq 200 200 mareka audio 

200 200 4ce distribution 200 200 altei 200 200 ibdczech 200 200 elfton 200 200 eurostar