Hudba... Vzbuzuje emoce, ovlivňuje nejen mysl, ale i tělo. Rychlá rozbuší srdce, pomalá zklidní dech a ukolébá mysl. Hudba ovlivňuje náš život víc a častěji, než většina z nás vnímá a stejně tak si ani spousta z nás neuvědomuje, že jako všeho ostatního, ani hudby nesmí být moc. Z lásky k ní chodíme na koncerty, opery a jiné hudební produkce, z touhy poslouchat si jí pouštíme doma ve všech chvílích, pouštíme si jí venku na cestách, k soustředěnému poslechu i kulisově. Ale téměř neustále. A čím dál více také hlasitěji a hlasitěji, abychom přehlušili šum velkoměst nebo si prostě hudbu jen pořádně užili. Málokdo se ale umí zamyslet nad tím, jaký zdravotní dopad může takové poslouchání reprodukované hudby mít. A nejen to – mnoho z nás se každý den pohybuje v hlučném prostředí, silný ruch je kolem nás téměř celý den a i ve zdánlivě obyčejném zvuku města může ležet nebezpeční pro náš sluch, které si uvědomují jen ti zodpovědní k sobě i jiným. Jednou z těch zodpovědných společností v audio průmyslu je i USHER, který právě nyní přichází i do Čech a na Slovensko s iniciativou POSLOUCHEJME ZODPOVĚDNĚ. A my jsme rádi, že ji našim čtenářům můžeme přetlumočit.

Add a comment

Od chvíle kdy člověk zjistil, že chvění je vlastně zvuk a zvuk je vlastně chvění a později, že obé lze zakonzervovat v drážce, nastala zvolna honba za ideálním způsobem jak chvění z drážek přenášet opětovně do našich uší. Přeskočme mechanické jehly a jimi rozkmitávané membrány, které hrály díky akustickým „labyrintům“ bez přispění elektrického proudu. Zapomeňme na rok 1925, kdy byla vynalezena první elektrická přenoska fungující na pioezoelektrickém principu (krystalová) a která „vydržela“ v levnějších gramofonech několik desetiletí (pouze obrazně neboť životnost hrotu byla velmi omezena). I já jsem na ní začínal, přestože od roku 1950 již byla k mání přenoska s elektromagnetickým principem. Když vše před tímto principielně novým způsobem snímání gramofonové drážky přeskočíme jako nezajímavou, málo kvalitní historii, můžeme se zastavit až u „magnetických“ (Magnetic Cartridge), magnetodynamických přenosek MM a MC. Co skrývají tato jednoduchá označení?

Add a comment

...nebo jen otázka správného postupu při výběru?

High End není něčím, z čehož by se až tak jednoduše dala vyextrahovat nějaká univerzální pravda či formule úspěchu. Přesto s trochou rozumu a zkušenosti lze nalézt cestu ke spokojenosti věčně nespokojené hifistovy duše. Dobrých značek a komponentů je v dnešní době na trhu přehršel. Cílem tohoto článku není pokus o klasifikování jednotlivých vlastností a zvukových atributů těchto komponentů, ale spíše snaha o to, naznačit možnou obecnou cestu k tomu, aby si každý za co nejmenších finančních ztrát mohl nalézt ten zvuk, který mu vyhovuje. Kdybych měl před dvaceti lety ty zkušenosti s marnými pokusy nalézt vhodné komponenty, jaké mám dnes, ušetřil bych nejen nemalé finanční částky, ale i léta nespokojenosti. V tom se můj osud ale shoduje s osudy mnohých jiných příznivců High Endu a to mě též vedlo k tomu napsat tento článek a pokusit se tak začínajícím hifistům-audiofilům usnadnit cestu za dobrým zvukem a ušetřit je drahých zklamání. Na tomto místě je však dobré říci, máte-li možnost a jste-li ochotni do Vaší aparatury investovat milion korun a víc, neztrácejte zbytečně čas čtením tohoto článku, protože když je máte, pravděpodobně nemáte čas a vězte, že za tyto peníze koupíte komponenty, které budou zvukově sice odlišné, ale v kvalitě o které nemá smysl polemizovat a každý trochu seriózní prodejce se Vám v této cenové kategorii bude snažit dobře poradit, protože nebude riskovat, že by musel chodit po světě s otiskem čelního panelu zesilovače za statisíce na čele jen proto, že byste mu jej v návalu nadšení nad jeho dobrou radou omlátili o hlavu.

Add a comment

Článek Jiřího Petráka „CD vs. SACD vs. DVD-A vs. UŠI posluchače“, který jsme si mohli nedávno na stránkách Hi-fi Voice přečíst, nevyzněl pro SACD příliš dobře. Podle jeho autora tento formát po technické stránce nepřevyšuje nijak výrazně klasické CD, což měl potvrdit i srovnávací poslech několika CD a SACD nosičů.

Add a comment

Možná vám budu připadat jako starý otrava, když vám pokazím radost konstatováním, že ve chvíli, kdy si vysněnou aparaturu donesete domů a nainstalujete ji, pečlivě vyladíte, zahoříte a tak dále, starost o ni nekončí. Je potřeba v určitých pravidelných intervalech o ni dbát, protože i na perfektně umístěné a odborně zapojené aparatuře dochází ke změnám a je třeba o ni i nadále pečovat, aby radost, kterou působí, nebyla postupně degradována. Zásadním problémem je totiž prach a chemické procesy.

Add a comment

200 300 xavian

200 200 mcintosh

200 200 tykon

200 200 soundstyle

200 200 longplay

200 200 wdq

200 100 optoma

200 300 basys cs subpage

 

ŠÉFREDAKTORŮV NEPRAVIDELNÍK

Kolik peněz musím doopravdy utratit?

Je to časté téma vašich dotazů směrem na redakci Hi-Fi Voice. "Kolik musím utratit, abych dostal zvuk co chci?", "Vyplatí se připlatit za X nebo za Y?" nebo třeba "Má vůbec cenu kupovat to, když to stojí jen ZZZ?". Neméně časté je pak nadšení nad tím, že to produkt za pár tisíc "natře" produktu za desítky a stovky tisíc (ovšem mám podezření, že pisatel nevěnoval poslechu a vzájemnému srovnání zase až tak moc času...). Takže kolik peněz vlastně je třeba DOOPRAVDY utratit?

Číst dál...

200 200 basys 200 200 horn 200 200 hifiguide 200 200 rpaudio 200 200 studiospalicek 

200 200 riha 200 200 voice 200 200 psg 200 200 ketos 200 200 kasaudio 

200 200 pmc 200 200 cptpraha 200 200 naimstudio 200 200 aq 200 200 mareka audio 

200 200 4ce distribution 200 200 altei 200 200 ibdczech 200 200 elfton 200 200 eurostar