Beyerdynamic T5p

Řada T německého výrobce špičkových sluchátek beyerdynamic se utěšeně rozrůstá. Písmenko T je zkratkou jména slavného fyzika Nikoly Tesly, jehož příjmení se stalo také názvem základní jednotky magnetické indukce. Zde se pak kruh uzavírá a vrací nás zpět k beyerdynamic a jejich řadě T, jejíž pojmenování odráží právě hodnotu magnetické síly, působící v „pohonném" systému sluchátek. Ta dosahuje maximální hodnoty 1 Tesla, čímž je - minimálně na papíře - schopná dosahovat absolutně dokonalé reakce na příchozí signál.

Model T5p je nejnovějším přírůstkem do high-endové série katalogu beyerdynamic. Konstrukčně se jedná vlastně o modifikaci vlajkové lodi T1, obchodně pak patří mezi čistě domácí té-jedničky a čistě přenosné a skladné té-padesátky. Na rozdíl od vlajkové lodi, u níž je daná velmi audiofilní impedance 600 Ohmů, T5p jsou jasně cíleny na mobilní zdroje signálu a na jednoduché použití svou jedinou dostupnou dvaatřiceti Ohmovou verzí. Stejně tak na rozdíl od svých větších bratříčků nabízí pouze zakončení 3,5mm jackem, po této stránce jsou tedy blíž padesátkám. Technologicky, vzhledově a také cenově jsou ale na úrovni modelu T1, od něhož se ostatně jen poměrně dost těžko rozeznávají. Dalo by se dokonce říci, že po estetické stránce působí T1 přeci jen poněkud těžkopádněji, prostě tak jak si to mohou dovolit slucátka pro čistě domácí použití, ale T5p jsou i vzhledově lehčí, příjemnější a jaksi přitažlivější.

Přestože se jedná o přenosné zařízení, rozměrově je tak tak na hranici přijatelnosti, velké mušle by snad dokonale ukryly i Dumbova ušiska, hlavový most pak lze vytáhnout až tak, že i nositel s lebkou vpravdě gargantuovských rozměrů si může té-pět-péčka usadit na hlavu dostatečně pohodlně. Oproti snad všem dosud testovaným modelům jednoznačně palec vzhůru co se komfortu týká. K tomu ostatně hodně velkou měrou přispívá také velmi měkké a bohaté polstrování hlavového mostu, obalené jakýmsi plyšem či alcantarou. Na uších pak sedí mušle díky mohutným měkkoučkým náušníkům z koženky. Jsou tak příjemné, že otlaky by snad nezpůsobilo ani mnohadenní nošení. Co ale zcela jistě bude následkem jakéhokoliv nošení delšího než tři minuty je díky absolutní neprodyšnosti náušníků jakýsi skleníkový efekt - při teplotě a vlhkosti panující ve zvukovodu posluchače při reprodukci se prý dobře daří tropickým květinám.

Beyerdynamic T5p jsou koncipována jako uzavřená dynamická sluchátka s vysokou citlivostí. Psaný frekvenční rozsah odpovídá nejlepších sluchátkům na trhu, 5 - 50 000 Hz je úctyhodná hodnota. Maximální akustický tlak činí 126 dB a zatížitelnost 300 mW, ostatně T5p pro plné rozvinutí svého šarmu potřebují poměrně výkonný zdroj. Ne že by jim to - už vzhledem k jejich účelu - s běžným mp3 přerávačem na cestách nešlo, to zase ano, ale těch posledních pár procent z nich vymačká až pořádný sluchátkový zesilovač.

Podíváme-li se do mušlí, uzříme, že membrány reproduktorů nejsou uprostřed a nepálí tak zvukové vlny přímo do zvukovodů, nýbrž že leží poněkud vpředu a poněkud pod úhlem (odhadem nějakých 30 stupňů, plus mínus tak jak odstávají od hlavy uši průměrného člověka).

Poslechové testy probíhaly na několika zařízeních - od mobilního telefonu Samsung S5230 Star, mobilních přehrávačů iPod Touch čtvrté generace až Philips GoVibe až po integrovaný zesilovač NAD C370 a referenční sluchátkový zesilovač SPL Phonitor. Jediným prostředkem, potenciálně zhoršujícím přenos zvuku byla v nutných případech zlacená přechodka z malého sluchátkového konektoru na velký. Testu se pro porovnání účastnily ještě Ultrasone Edition 8 Ruthenium, Ultrasone PRO 2900, Denon AH-D301, Koss Porta Pro 25th Anniversary Edition, Sennheiser IE8 a Bowers&Wilkins P5.

Jako zvuková lupa se ukázaly té-pět-péčka u jazzových, vokálních a vlastně obecně neelektrifikovaných skladeb. „Don´t say a word" britských Phantom Limb se rozevírá jemně, nenásilně a přitom ve zvukovém bohatství první třídy. Hlas zpěvačky, usazený pevně a s křišťálově jasně čitelným ohraničením přímo před posluchačem, dominuje nahrávce, podmalován španělkou. Slyšet je každý sebemenší nádech a každé zavibrování hlasu, i nejjemnější doznívání a detaily je možno rozeznat ve spleti tónů. Stejně tak kytara má texturu a ohraničení, je cítit tělo, masa nástroje, hrajícího hudbu.

Kde jinde ověřit kvalitu basového základu, než u alba (patrně) nejlepší a (určitě) nejhezčí kontrabasistiky součsatnosti, Esperanzy Spalding. „Chamber Music Society" v reprodukci beyerdynamic T5p strhává svou volností, čistotou a něžností v takové míře, že je zatěžko soustředit se na posuzování kvalitativních atributů nahrávky. Přesto lze dobře vnímat bas mocný, dramatický a dobře čitelný. Kontrabas není plochým zvukem odnikud, ale má hloubku, objem a je cítit hrající tělo nástroje. Jednotlivé tóny jsou naprosto jasné a perfektně konturované od okamžiku vzniku až do úplného doznění, T5p stíhají mnohovrstevnou nahrávku výborně rozlišit a udržet v ní zvukový pořádek. Jemný hlas Esperanzy celé reprodukci přirozeně dominuje, oddělený v prostoru mezi ostatními nástroji, jasně usazený a přesto homogenně patřící do celku. Celé frekvenční pásmo je tu reprodukováno spojitě a vyrovnaně, bez nepřirozeného důrazu na kteroukoliv část. Naopak impulz vytváří dojem až hmatatelnosti zvuku.

Dynamika sluchátek T5p je téměř dokonalá a to jen proto, že T1 poháněné pevným a drtivým výkonem beyerdynamic A1 nebo STAX ve svých nejvyšších inkarnacích jsou pořád o chloupek lepší. Přesto i velkolepé finále Mussorgského „Velké brány Kyjevské" zůstává nezkreslené, přirozené a to včetně úderů do velkých kotlů, jejichž gradace a následné doznívání nenaráží na mantinely dynamických limitů jako u menších sluchátek. V tomto ohledu se T5p bez problémů vyrovnají například podstatně dražším Ultrasone Edition 8.

Fantastická je schopnost T5p rozetnout uzly starých a nekvalitních nahrávek, schopnost podat, rozlišit a analyzovat i skladby, které na jiných sluchátkách zní jako masivní homogenní zvuková hmota, v níž je zatěžko rozlišit detaily, ba dokonce i sledovat jednotlivé melodické linky. Výborným příkladem může být třeba „Another One Bites the Dust" od Queen, které v jednom z ranných remasterů 90. let nezní zrovna skvostně. Beyery umí „objevit" jednotlivé nástroje v oné zvukové hmotě, celá nahrávka se zpřehlední a zpřesní díky famóznímu rozlišení té-pětek.

beyerdynamic jsou velmi muzikálními sluchátky, navíc je jim úplně jedno, jaký druh hudby se jimi prolévá. Dokáží působivě zahrát sedmdesátkový art rock, moderní metal, pop z osmdesátých let i klasickou hudbu, jazz nebo čistě vokální skladby. Všude panuje vzdušnost, jemnost a neagresivnost, od středů, možná už od nejvyšších basů až k nejvyšším výškám nelze tato sluchátka nazvat jinak než analytický drobnohled, většina basové složky, ačkoliv jde velmi, velmi hluboko, postrádá pak poslední krůček, poslední procento dráhy na cestě ke sluchátkovému trůnu - zůstává kvůli maličko menší konkrétnosti na úrovni vyšší sluchátkové šlechty. Nicméně i tak se jedná o špičková sluchátka, která - snad je to až hanba říct - zastíní díky velmi podobné technologii, ale lepšímu komfortu nošení a optimalizaci i pro přenosné zdroje signálu snad i své sourozence T1. Pokud tedy chcete hudbu poslouchat hlavně venku, ale často též v domácích podmínkách a hledáte optimální sluchátka, již nehledejte. Odpověď je prostě beyerdynamic T5p.

Kč 23 990,-

--- --- --- --- ---

KLADY

+ absolutní vrchol mezi přenosnými sluchátky

+ vysoká citlivost, činící z T5p partnera pro jakýkoliv zdroj signálu

+ patrně nejlepší komfort nošení v celé řadě T (a ostatně i v porovnání s konkurencí)

+ od středů až k nejvyšším výškám se jedná o zvukový drobnohled

+ nebývalá dynamika

ZÁPORY

- basy u T1 jsou přeci jen pořád o maličko konkrétnější a lepší

--- --- --- --- ---

VIZITKA PRODEJCE