Navzdory tomu, že společnost Sony pozice jednoho z nejdůležitějších výrobců hi-fi vyklidila již před dlouhou dobou, legenda přetrvává a elektronika s touto značkou je jaksi automaticky brána za něco výjimečného. V posledních letech ale u Sony začali trochu čarovat a připravili sérii stereo komponentů velmi zajímavých kvalit. Jenže – minimálně na evropské půdě – jako kdyby se k těmto produktů firma ani nehlásila a zcela nepochopitelně jejich existenci téměř tají.
Přitom i dnes Sony dělá zajímavé SACD přehrávače, zesilovače či skvělé reprosoustavy. Proto pro nás bylo zážitkem potkat se patrně s jediným vzorkem digitálního přehrávače HAP-Z1ES, který je v Čechách volně k dispozici a který se nachází v pražském studiu AVIT Smart.
Digitální přehrávač s pevným diskem HAP-Z1ES je zajímavé koncipovaný přístroj, kombinující přístup k lokálně uloženým souborům na interním i externím disku (ale pozor, souborový formát je nestandardní, kvůli autorským právům jej nelze po zformátování přístrojem použít nikde jinde), i ke streamům internetových rádií přes službu vTuner. Co schází a je trochu škoda, to je podpora některé z velkých streamovacích služeb typu Spotify, Google Music či nově třeba hi-res Tidal. Co také schází a je to až nepochopitelná škoda, to je absence DLNA a tedy možnost využít NAS server. Byť svým způsobem není potřeba.
Sony je zkušený výrobce, dokázal proto HAP-Z1ES zabalit do skutečně perfektně zpracovaného těla. Přehrávač je ukryt v relativně jednoduché, ale velmi robustní krabici s ještě standardními komponentovými rozměry – 43 x 13 x 39 cm (š x v x h) a váhou kolem 15 kg. Celý přístroj stojí na čtyřech velkých nožkách, potlačujících vibrace a vypadá tak, že by mu leckterý high endový konkurent mohl závidět.
Působivý je téměř dvoucentimetrový hliníkový čelní panel, vyvolávající dojem odolnosti. Centrální 4" barevný displej není sice dotykový ani dramaticky velký, ale snadno se čte a je velice přehledný. Hned víte co se děje a co máte dělat. Vůbec systém ovládání je parádní – je jedno, zda používáte aplikaci pro iOS či Android, nebo velký knob a čtyři středně velká kruhová tlačítka koelm přímo na čele přístroje. Vše je pohodlné, jasné a hlavně ultimativně rychlé – HAP-Z1ES reaguje skutečně bleskurychle a pokud můžeme soudit, nemá v tomto ohledu konkurenci. Všechna nastavení i výběr skladeb provedete během pár kroků a pár vteřin jen za pomoci kroucení a potvrzování tlačítkem, případně během několika ťuknutí na displeji mobilního zařízení.
V levé části čelního panelu je již jen spínací tlačítko a miniaturní dioda, která svým nenápadným přísvitem potvrzuje přepočítávání signálu (které se dá vypnout, ale rozhodně to nebudete chtít udělat). Celkový design je jednoduše minimalistický, moderní a přitom přístroj působí vyváženě, dokonce až hezky.
I zadní stěna je minimalistická – napájecí zásuvka, USB konektor pro připojení externího pevného disku, ethernetová zásuvka (kterou doplňuje neviděný Wi-Fi modul uvnitř) a výstup spínacího napětí na 3,5 mm jacku pro spuštění externího zařízení. A pak už jen analogové výstupy – jsou zdvojené, jednou v podobě symetrických XLR a jednou v podobě nesymetrických RCA konektorů. Jsou robustní, důvěryhodné. Jenže zcela schází jakýkoliv digitální výstup, což je rozhodně škoda.
Co je uvnitř, o tom se v Sony nijak zásadně nerozepisují, dozvíte se vlastně jen o tom, že veškerý průchozí signál je (volitelně, ale jak vyzkoušíte, měnit nebudete) přepočítáván do DSD na frekvenci 2,8 MHz. Volit můžete i vyrovnávání úrovně hlasitosti (normalizaci), ovšemže to velmi zásadní zásah do dynamiky – na podobných detailech je znát, že Sony se pohybuje stále hlavně ve spotřební sféře pro běžné uživatele. Samozřejmostí je podpora přehrávání bez mezer a nakonec je zde funkce DSEE, mající za úkol dopočítat data ztracená kompresí digitálních souborů. Mp3 soubory však zůstávají při přímém porovnání ploché a nevýrazné, ať zapojíte jakékoliv zázraky.
Velmi příjemná je práce s hudební databází – máte možnost kontroly přes aplikace na mobilních zařízeních i počítači, transfer dat je bezproblémový (ač ne nějak oslnivě rychlý). Přístroj si sám soubory osahá a přiřadí k nim informace z databáze Gracenote – popisky, obaly apod.
Sony HAP-Z1ES jsme poslouchali v pražském studiu AVIT Smart, kde přehrávači sekundoval vynikající dělený zesilovač Cambridge Audio 851E / 851W a plný rozsah reprodukce zajišťovaly naddimenzované Sonus Faber Olympica III.
Výborným nástrojem pro porovnání formátů a rozdílů je „The Vision of Her" Davida Eliase v podobě DSD a PCM stopy. Je cítit, že nativní DSD je oproti nepřepočítanému PCM výrazně bohatší, celkově měkčí, ale i přehlednější a hlavně sytější, muzikálnější. Jakmile ale zapneme přepočet do DSD, rozdíl je stále slyšitelný, ale přesouvá se do kategorie velmi malých rozdílů, spočívajících hlavně v tom, že v PCM základu prostě některé informace zřejmě nejsou a v DSD ano. Rozdíl v charakteru je ale nevelký a je cítit, že s DSD se přehrávači pracuje jednoduše lépe.
I FLAC ve vysokém rozlišení však má nemalé kouzlo a konverze do DSD funguje jednoduše geniálně a rozhodně byste takový výkon od stroje v dané třídě nebrali za samozřejmý. Hadenův kontrabas v pomalé „First Song" z desky Laurence Hobgooda (FLAC | 24 – 192 | naim) byl úžasně plný, hutný a naprosto relaxovaný. Suverenita, s jakou se jednotlivé tóny linuly do prostoru, byla v dané třídě výjimečná a i na danou sestavu výrazně cenově poddimenzovaný stroj do sestavy zapadl jako plnohodnotný partner. Ano, je třeba říct, že kontrabas je možná až příliš dominantní a vřelejší, než by být měl, ovšem vyplní perfektně i velký prostor, aniž byste museli otáčet volume zbytečně doprava. Impuls a síla provází reprodukci už od dost nízkých úrovní.
Tonální bohatost a sytost je jedním z charakteristických rysů přednesu tohoto přehrávače – v kombinaci s elektronikou CA a Sonus Faber se chvílemi zdálo vše až příliš hutné, ale nikoliv těžké či nepřehledné. HAP-Z1ES hraje otevřeně a navýsost uvolněně – kytara a vokál Cata Stevense v „Longer Boats" z desky „Tea For Tillerman" (FLAC | 24 – 192 | HD Tracks) jsou skvělé, příjemně snadno čitelné, ač díky výrazné bohatosti je vše jaksi větší a intenzivnější. Sony nehraje úplně věrně, spíš vrcholně muzikálně a vysloveně příjemně a neúnavně. Zvuk také doslova tryská, je plný energie a na opatrnost se tu nehraje. Líbilo se nám také barevně realitě blízké podání strun a znějícího dřeva, budující přesvědčivý dojem „tělesnosti" nástroje.
Největších změn signál zpracováním PCM-DSD získává v oblasti výšek. „Where or when" Diany Krall („Quiet Nights" | FLAC | 24 – 96 | HD Tracks) a hlavně úvodní ševel činelů jsou bez přepočtu poněkud hrubší, tvrdší a občas i ostřejší, jakmile ale DSD znovu zapnete, vše se až neskutečně uvolní a zjemní. Výšky jsou jednoduše super příjemné. Objemově je jich ovšem u DSD méně, trochu ustoupí do pozadí, ale podobný efekt občas pozorujeme i u SACD disků a DSD formátu obecně. Přesto, jakmile se zaposloucháte, uslyšíte krásně velké, plastické činely s mnoha detaily a hlavně výborným, v dané třídě opět nečekaným a neslýchaným oddělením jednotlivých úderů – kontrola je velmi přesvědčivá.
Dynamika „Salve Regina" Arvo Pärta („Adam´s Lament" | FLAC | 24 – 44,1 | HD Tracks) nebyla úplně oslňující, ovšem energie a živost zde ani tak nescházela. Bylo nicméně cítit, že právě zlepšení v makro- i mikrodynamice by HAP-Z1ES katapultovalo do pozice 100% dokonalého partnera pro testovací sestavu. Sbor byl velký a nástroje měly hloubku a ani mikrodynamika vůbec nebyla špatná, ovšem něco prostě přeci jen scházelo.
Rozlišení se již pohybuje v high endovém světě, prokreslení vokálu Cary Dillon v komorní „The Parting Glass" („Live at the Grand Opera House" | FLAC | 24 – 48 | Bowers&Wilkins) bylo skutečně pěkné. Vzdušný, čistý a velice poklidný přednes zní přesně tak, jak byste si od audiofilsky zaměřeného přístroje představovali. Hlas už je krásně komplexní a plastický, byť high end vyšších kategorií dá ještě významnější pocit delikátnosti a jemnosti. I tak se ale můžete ponořit do celého moře detailů a máte pocit, že zpěvačka je blízko.
V poslechovém prostoru jsme měli reprosoustavy usazené relativně daleko od sebe, i přesto zůstal prostor propojený v pravolevém i předozadním směru. Když zazní zvuky letní přírody v úvodu „Gadamylin" uskupení I-Ching („On the Marsch and the Moon" | FLAC | 24 – 96 | Chesky), máte opět pocit, že zvuk rozkvétá okolo vás. Nástroje jsou velmi dobře lokalizované i ohraničené, nadhled a kontrola tu opět hrají naprostý prim.
Co bylo moc příjemné, to byla celková pohoda a vtahující, intenzivní atmosféra, lákající k dalšímu, dalšímu a dalšímu poslechu, téměř lhostejno čeho. „Money for Nothing" od Dire Straits („Brothers in Arms" | FLAC | 24 – 88,2) nese vokál Marka Knopflera a Stinga, přirozeně ční nad nástroji a vše má říz, energii a hutnost, přitom je vše jasně pod kontrolou. Přednes je celkově velice muzikální, právě tady je opět cítit lehký nadbytek basu, ovšem vyvážený, jak už bylo řečeno, dobrou vládou přístroje nad reprodukcí. Hudba plyne tak přirozeně, že pokud se vysloveně nesnažíte a nebráníte se, naprosto zapomenete na čas a muzika vás vtáhne, obalí a už nepustí. Plyne velice přirozeně a lehce, timing i naléhavost jsou výtečné a je tu plno života – HAP-Z1ES je navíc naprosto neúnavný a v dané sestavě by ho šlo poslouchat hodiny, hodiny a hodiny.
Dokonce i nijak zvukově zázračná skladba „Guilty All the Same" od Linkin Park („The Hunting Party" | FLAC | 24 – 96 | HD Tracks) byla filtrem DSD zjemněna tak, že odpadly hrubé hrany, ostrost a jakási násilná syrovost – to vše, aniž by nepříjemně ubylo naléhavosti a síly. Právě i pro zvukově průměrné skladby se Sony HAP-Z1ES zdá být skvělý – svým jemným, měkkým a bohatým přednesem potlačí výrazně jakékoliv neduhy.
Digitální přehrávač Sony HAP-Z1ES nás i přes některé nepochopitelné nedostatky (zejména absence podpory DLNA, ač vTuner tu je, je naprosto nepochopitelná, podobně jako nepřítomný digitální výstup) naprosto odzbrojil. Zvláště v poměru k ceně. Nabízí totiž relativně dostatečný prostor pro hudbu (nebo alespoň možnost rozšířit ho externím diskem), skvělou výrobní kvalitu, minimalistický sexappeal a fantasticky propracované a jednoduché ovládání. Komfort soužití ale není na vysoké úrovni jenom po stránce ovládání, ale i po stránce zvukové. Přednes je měkký, velký a velice plný. Možná nesplňuje úplně dokonale ideál frekvenčního vyvážení, možná na to má přeci jen o kousek silnější bas a možná je hlavně muzikální a tak trochu „hezký", ale to vůbec nevadí. Je bohatý na informace, otevřený a úžasně podmanivý. Díky převodu na DSD je pak také nesmírně tolerantní. Za ještě realistické peníze tak Sony sahá (a celkem úspěšně) po high endové metě a vládne kategorii kolem 50 000,-, kde v podstatě žádný streamer a digitální přehrávač na HAP-Z1ES nemá...
Kč 54 999,-
--- --- --- --- ---
KLADY
+ skvěle vyrobený
+ výborný poměr cena výkon
+ skvělá cesta k moderním „PC formátům"
+ výjimečně příjemně se používá – rychlé reakce apod.
+ plný, muzikální, sytý zvuk
+ výborná kontrola
+ velmi dobrá výbava
+ upsampling tu skutečně hodně pomáhá
ZÁPORY
- hraje muzikálně, ale má rezervy ve vyrovnanosti pásem
- nemá digitální výstupy
- chybí zcela zbytečně podpora DLNA
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: AVIT Smart | www.avitsmart.cz
