Naim DAC

Britský Naim patřil ještě relativně nedávno k těm nejkonzervativnějším firmám v audio průmyslu. Ať už se jednalo o jeho vlajkovou loď mezi CD přehrávači CD555 , která neumí přehrávat SACD či jiné podobné novoty a používá k dosažení pozice jednoho z nejlepších cd přehrávačů současnosti deset let starou techniku a nebo o celkovou koncepci přístrojů, která se za posledních 30 let změnila jen málo. V poslední době ovšem přiletělo z ostrovů několik vlaštovek, jež by snad mohly zvěstovat zajímavou fúzi konzervativismu a moderního smýšlení uvnitř řad těchto britských klasiků. Mám na mysli hlavně Naim Uniti, první all-in-one produkt v historii značky spolu s jeho zmenšeným následovníkem UnitiQute a nebo právě Naim DAC, první samostatný D/A převodník v katalogu.

Testovaný přístroj je uzavřený v typickém kabátku Naim s designem nové řady XS, tedy v černém, nízkém šasi s masivním čelním panelem z kartáčovaného hliníku, projmutou prostřední částí čela, do níž je zasazeno svítící logo výrobce, v pravé části pak předek hostí USB vstup a pět ovládacích tlačítek, každé se dvěma funkcemi (alternativní funkčnost je vyhrazena režimu, kdy prochází data USB vstupem a z převodníku se tak vlastně stává přehrávač). Zadní panel pak odráží všechno to, co by bylo záhodno od externího D/A převodníku očekávat, navíc k tomu přidává potvrzení svéhlavosti Naimu v oblasti konektorové. Sice je tu přehršel digitální vstupů, počínaje dalším USB portem, tentokrát výhradně pro iPod / iPhone (dá se odtud i napájet a co víc, iPhone může fungovat jako wi-fi přijímač pro domácí síť a streamování souborů), až po osm digitálních S/PDIF konektorů (dva koaxiální BNC, dva koaxiální RCA a navrch čtyři optické vstupy typu Toslink, ovšem „export" signálu je realizován výhradně přes pár analogových RCA výstupů nebo firemní DIN, takže žádný symetrický XLR konektor, ostatně jako u žádného Naimu. Na zadní straně pak ještě najdeme maličké dvoupolohové přepínače pro výběr aktivního výstupu a preferovaného uzemění, vstup a výstup pro dálkové ovládání a samozřejmě krom napájecího konektoru ještě masivní konektor pro připojení externího napájecího zdroje v rámci upgrade (lze sem připojit PS555 nebo XPS zdroje).

Konvenční exteriér pak skrývá vnitřnosti, odpovídající nejmodernějším trendům - hlavně pak převodníkový čip či přesněji současně pracující dvojici čipů Burr Brown PCM1704K, nachlup stejných jako v cd přehrávači CD555 , zvládající zpracovat signál až o bitové hloubce 32 bitů a vzorkovací frekvenci 768 kHz. S trochou nadsázky tak lze říct, že za 15% ceny máte tu podstatnou část z CD555. Maličko pak zamrzí, že DAC je nastaven tak, aby dokázal zpracovat přes USB pouze soubory WAV a mp3, jakékoliv další formáty včetně FLAC, WMA a podobně jsou odmítnuty. Další mrzutá záležitost, i když asi spíše s ohledem na středně dalekou budoucnost, je omezení 32 bitového čipu na zpracování souborů a signálů pouze o hloubce 24 bit, pro USB pak platí horní limit vzorkovací frekvence oněch 768 kHz, pro ostatní vstupy je strop 192 kHz. Příchozí signál z každého vstupu nejdříve prochází digitální filtrací přes čip Sharp DSP s vlastním kódem Naimu, který provádí šestnáctinásobný oversampling, načež je odeslán do samotného převodníku a dále do analogových výstupních obvodů z plně diskrétních součástek. Protože S/PDIF rozhraní z principu své funkce trpí výrazným jitterem, Naim aplikoval několik řešení na jeho minimalizaci - ať už se jedná o napájení každého dílu signálové cesty z vlastního odděleného zdroje, nebo hlavně o úvodní načtení dat do pevné operační paměti, odkud je signál poté načítán a znovu načasován přesným krystalovým oscilátorem. V dané cenové kategorii už je celkem samozřejmostí oddělení napájecích traf pro každou sekci převodníku.

Měl jsem možnost vyzkoušet DAC jak ve formě upgrade, tak ve formě samostatného zdroje signálu ve dvou různých sestavách a podmínkách. Celkem se Naim DAC protočil v kombinacích s cd přehrávači Roksan Kandy K2 a Naim CD5 XS, zesilovacími prvky KR Audio Anteres VA320 / P-150 a Naim Nait XS , reprosoustavami Harbeth Monitor 30 , Harbeth Super HL5 a Quad ESL 989 a všerůznou kabeláží z dílen KrautWire a Neyton, digitální optiku pak vedle kabel Monster Cable M1000 DFO . Hudební data ve formátu WAV (stažená do bit perfect kopie pomocí CDex) byla kopií poslouchaných CD disků, uložena na malém USB 2.0 HDD Western Digital.

Za testovací nahrávky jsem vyvolil ukázky z alb různých žánrů, které mám na většině výše zmíněných přístrojů takzvaně „v uchu". V prvním plánu jsem se zajímal o rozdíl v kvalitě reprodukce samotného Roksanu a Roksanu v kombinaci s externím D/A převodníkem, potažmo o tentýž rozdíl u Naim CD5 XS, s nímž jsem však neměl možnost pobýt delší dobu a toto porovnání se tak stalo spíše jakousi dovažovací položkou při rozhodování. Ač Roksan sám o sobě poskytuje ve své cenové kategorii i kus nad ní jeden z nejlepších zvukových výstupů, napříkal u úvodní „Kitty Litter" z posledního alba „Battle For The Sun " britských Placebo se z přímého, razantně ostrého a energického zvuku stal při použití Naim DAC projev plný, o něco vřelejší, schopný více, ba téměř fyzicky obklopit, jednotlivé nástrojové vrsty, zvláště v oblasti nižších středů a basů se otevřely a znatelně oddělily. Stejně tak vedoucí, charakteristický hlas Briana Molka, v původním podání sice posazený před nástroji, ale maličko zastřený a nedokonale artikulující, se nově objevil krystalicky čistý ve smyslu zřetelnosti jednotlivých slov. Stejně tak pocit vyšší naléhavosti, rytmu a odsýpání zvuku přisuzuji přesnějšímu načasování signálu uvnitř převodníku.

Tentýž dojem většího objemu, vzdušnosti a separace nástrojových sekcí jsem vypozoroval i na nahrávce „Velké brány Kyjevské" z audiofilské kompilace Crystal Cable „Arabesque". Mimochodem, „doklikat" se pomocí ovládacích prvků přímo na přístroji k této skladbě, která je na přenosném harddisku někde ve třetí či čtvrté složce na pátém místě není zrovna legrace - bez displeje a bez znalosti přesné pozice kýženého tracku bude vše tak trošku hokus pokus. Díky bohu za velmi usnadňující možnost využití jakéhokoliv firemního ovladače k řízení DACu. Ale zpět k hudbě - zvláště u úderů na velký buben je možné pozorovat znatelné zpřesnění zvuku, objevivší se dozvuk a barevnější podání, podobně jako u žesťových nástrojů, kde zase jejich kovový zvuk nabývá více odstínů a přestože je přítomnější, nepřekračuje hranici k nepříjemnosti. Nejsignifikantnějším dojmem je ale přírůstek celkové kvality reprodukce v oblasti spodní poloviny frekvenčního pásma, přesně tam, kde se skrývá nejdůležitěšjí část hudby.

„Crazy Little Thing Called Love" je v originálním Mercuryho podání exhibicí zpěváka jako takového, v repertoáru Michaela Bublého je ovšem hlavně bravurní ukázkou vyspělého muzikanství a ovládání bohem daného hlasového pokladu. Komorní obsazení doprovodné kapely v čele s bicí sestavou sice zůstává opravdu v pozadí, jednotlivé akustické nástroje jsou ale plné barev a detailů, sytý zvuk má opět přesný a strhující rytmus, živý Bublého hlas získal na naléhavosti i vykreslení malých nuancí.

Jak cd přehrávač Naim, tak model od Roksanu posunulo využití externího D/A přehrávače na podstatně vyšší úroveň - Roksan se bez problémů vyšvihl nad úroveň nedávno testovaného Denon DCD-2010AE a Naim bych charakterem a kvalitami při spřáhnutí s DACem přiblížil (i když ne vyrovnal) Luxmanu D-05 , jehož uchvacující jemnost a detail mohou být, stejně jako tato Naimovská kombinace, ve střední cenové kategorii naprosto dospělou konečnou.

V roli plnohodnotného zdroje zvuku, tedy přehrávače digitálních zvukových souborů, pak DAC excelu úplně stejnou měrou. Postrádá sice analogovou vřelost třeba Wavelength Audio Cosecant v3 , ovšem stejný soubor, puštěný přes tyto dva přístroje, je věrněji a přirozeněji reprodukován právě z Naimu, s větší dynamikou a třeba tranzienty bicích na albu „Nic není nastálo" Davida Kollera, plné rockového drajvu, ale snad až přílišné agresivity, způsobené příliš „nadšeným" zvukařem, jsou v podání Naim DAC pevné, detailní a rychlé, aniž by byly jakýmkoliv způsobem nepříjemné. I tady je základním dojmem timing, vřelá pevnost a dynamika zvuku, velmi atraktivní pro poslech.

Co tedy s Naim DAC? Inu, těžko říct... Z teoretického hlediska, bez zasazení do světa reálného soužití, se jedná o fantastický D/A převodník, který si právem zaslouží přízvisko high-endový. Zvuk je již v kategorii, kde je hledání chyb a problémů na zvuku přístroje činností, k níž se musíte poněkud nutit (a pak samozřejmě nějaké najdete) - dynamika, detail, pevný basový základ, barevnost a plnost zvuku, to vše DAC dobře charakterizuje. Přesuneme-li se však do mantinelů reality, narazíme na některé maličkosti - nabízí se otázka, zda čtrnáct pětitisícovek neinvestovat raději do vyššího modelu cd přehrávače než do upgradu stávajícího, nabízí se otázka, zda by - je-li DAC myšlen jako plnohodnotný zdroj zvuku a nejen jako upgrade - neměl mít třeba alespoň podporu FLACu a dálkové ovládání a nabízí se otázka, zda má přístroj s právě takovými parametry a právě takovými funkcemi možnost zafungovat jinak než jako onen pouhý upgrade. Ovšem musím říct, že mít některý CD přehrávač v hodnotě řekněme do 30ti tisíc či možná i 40ti tisíc a chtít si polepšit na přístroj s cenou kolem jednoho sta tisíc, DAC by mi mohl přijít na mysl - nejenže totiž váš přehrávač vystřelí právě na takovouto úroveň, ale přidává k tomu i další možnost příjmu hudebního signálu, kterými většina cédéček nedisponuje. A byl-li bych majitel jakéhokoliv přehrávače od Naim krom CD555, DAC by se na 100% měl stát první věcí, kterou si do sestavy dopřeji. Takže horem dolem, pokud patříte mezi ty, kteří benefity a funkce DAC doopravy využijí (majitel zdroje signálu zn. Naim, majitel hudební sbírky na USB harddisku ve vysokém rozlišení a formátu WAV nebo ti, kteří mají špičkovou mechaniku a hledají špičkový D/A převodník), 70 000,- není za high-endový stroj přemrštěná částka. Ovšem ano - nutno říct, že takových 70 - 80% kvality tohoto přístroje dostanete i na podstatně dostupnějších úrovních...

Kč 69 990,-

--- --- --- --- ---

KLADY

+ ideální možnost výrazného upgradu přístrojů Naim Audio

+ pevný, čistý, hutný zvuk plný barev

+ výborné vnitřní hodiny a tedy pocit přesné rytmyky

+ velká variabilita vstupů

ZÁPORY

- nepřítomnost displeje

- nepřítomnost dálkového ovládání (lze použít jiné od jakéhokoliv firemního přehrávače)

- neumí zpracovat bezztrátový FLAC, je třeba zůstat u WAV souborů

--- --- --- --- ---