Pioneer PD-50

S mírným odstupem od uvedení nejnovějších dvoukanálových modelů japonské legendy Pioneer lze konstatovat, že právě s novým stylem se Japoncům podařilo trefit do černého. Robustní vnější vzhled, poctivé provedení a co je nejlepší – za rozumnou cenu velmi rozumné zvukové výsledky. Tak by se dal popsat koktejl, který Pioneer dávkuje už od nejnižších modelů, až po své vlajkové lodě. Právě nejvyšší model CD / SACD přehrávače jsme si vyzkoušeli.

Ačkoliv v katalogu najdeme u dvoukanálových zesilovačů nejvyšší modelové označení 70, u přehrávačů končí výrobce (prozatím?) na 50. PD-50 je koncipován jako poměrně univerzální přístroj, který ve své cenové kategorii nabízí až neuvěřitelné množství funkcí a možností.

Začneme-li vnějším obalem, tady Pioneer nabízí hodně zajímavé a moderní pojetí. Čistý design osmikilového stroje s rozměry 43,5 x 13 x 32,9 cm (š x v x h) se nese v duchu pravých úhlů, masivní čelní panel, vnitřní subšasi a vlastně i jakýkoliv jiný prvek konstrukce vzbuzuje nebývalou důvěru – vše je masivní, pevné a záměr výrobce minimalizovat nežádoucí vibrace skutečně plní. Ba co víc, vypadá to opravu hodně dobře.

Jednoduchost celého designu se promítá i do počtu prvků na přední straně, Pioneer spoléhá na přehledné a příjemně působící dálkové ovládání s logickým rozvržením poněkud maličkých tlačítek. Základní ovládací prvky jsou i na samotném přehrávači v pravé části předního panelu, ale jediným skutečně používaným se patrně stane otevírání mechaniky. Ta je centrálně umístěná pod širokým a vysokým displejem s příjemně kontrastními a dobře čitelnými znaky. V levé části pak najdeme informační diody, masivní spínací tlačítko a USB konektor, díky němuž si přehrajete také data z flash pamětí, bohužel jen ve formátech MP3, WMA, AAC, MPEG-4 a DSD. Podpora FLAC a WAV by určitě přístroji slušela, byť nás tím možná Pioneer směruje ke svému výbornému streameru N-50. Certifikace pro Apple zařízení garantuje i schopnost je přes USB nabíjet a načítat z nich data.

Pohled na zadní stranu ukáže dostatečnou porci vstupně-výstupních konektorů. Kromě standardního páru analogových RCA tu máme ještě výstup digitální a to jak ve formě optické, tak koaxiální, stejnou dvojicí digitálních konektorů můžeme signál do přehrávače i přivést, takže bude sloužit jako solidní D/A převodník třeba pro televizi nebo jiné běžné přístroje, kvůli nimž se ještě nevyplatí kupovat externí DAC.

Vnitřní konstrukce přehrávače je stejně svědomitá, jako ta vnější. PD-50 staví svůj zvuk na zdvojeném trafu a stínícími přepážkami důsledně oddělených jednotlivých sekcích. Napájení analogové a digitální části je také rozdělené. Přestože se výrobce nezmiňuje o konkrétním modelu, najdeme zde dokonce zdvojené provedení D/A převodníku, který si poradí se signálem až do hloubky 32 bitů / 192 kHz. Překvapivě univerzální mechanika umí načíst hudební data jak z CD, tak z SACD, ale i DVD disků (pravdou je, že to uměly již komponenty řady G-Clef, s kterými se Pioneer před lety vrátil do dvoukanálového světa). Příjemná je i její rychlost a tichost, disky jsou připraveny za pár sekund bez štrachání a škrábání, navíc i časem poněkud poznamenané kotoučky jsou čteny bez zaváhání.

Pioneer vybavil PD-50 také důslednou dávkou technologií, majících za úkol vylepšovat zvukové zážitky. Najdeme tu tak Pure Direct, Sound Retriever, Auto Level Control a Hi-bit 32 Processing. Pure Direct jistě netřeba představovat, přehrávač vypne všechny nepotřebné funkce a účelem by mělo být omezení nežádoucího rušení, výsledky jsou nicméně z kategorií na hraně rozpoznatelnosti. Hi-bit 32 je naproti tomu podstatně zajímavější, neb „schodovitý" digitální signál dopočítává na podstatně jemnější a hladší křivku. Zbývající dvě technologie jsou určeny spíše těm, kteří mají svou diskotéku v rozdílných kvalitách, případně rádi na jednom disku mixují různé skladby. Sound Retriever z dat dostupných v komprimovaných souborech interpoluje zkomprimovaná data a Auto Level Control zase umí normalizovat hlasitost napříč skladbami.

Elektronika Pioneer PD-50 má také velmi slušné parametry – odstup signálu a šumu činí 117 dB, dynamika CD formátu 100 dB, u SACD 108 dB, to vše při zkreslení menším než 0,002%. Jediná drobné nedokonalosti se týkají SACD formátu – ačkoliv tento formát umí teoreticky až 100 000 Hz, Pioneer jeho reprodukci limituje na poloviční hodnotu, navíc přestože je jeho zajímavou výhodou možnost vyžít více kanálů, PD-50 striktně trvá na dvou.

PD-50 jsme poslouchali hlavně s firemním králem integrovaných zesilovačů A-70, ale také se základním A-10. Konkurentem mu byl kromě Pioneer BDP-LX71 také PD-10. K dispozici jsme měli ještě integrovaný zesilovač NAD C370 a předzesilovač Denon DN-500AV. Zvuk prezentovaly reprosoustavy Harbeth Monitor 30, Tannoy Revolution DC6T SE, KEF R300 a Xavian Bonbonus, všechny za vydatné podpory Bowers&Wilkins PV1D. Zkoušeli jsme poslech též přes sluchátka Audeze LCD3 a HiFiMAN HE-500, ať už přes sluchátkové výstupy (před)zesilovačů, tak přes dedikovaný HeadRoom BUDA. Použitá kabeláž nesla značky Eagle Cable, Monster Cable, QUAD a ProAc, kvalitu napájení zajišťoval Xindak XF-2000B.

Oproti svému základnímu bratříčkovi, modelu PD-10, jako kdyby PD-50 přicházel z úplně jiného světa. Rozlišení a uvolněná samozřejmost vokálu i perkusí v „Andreas, André" nebo „Dancehall" z SACD vrstvy (Jienat | „Mira" | 2009 | Jienat | JNCD002) jsou naprosto fascinující a daleko předčí původní očekávání od přístroje za 16 tisíc. Barevně nasycený projev jde ruku v ruce s přesností a vynikající kontrolou, výsledkem je rychlý, čistý a poměrně důrazný zvuk, který se díky jemnosti nevnucuje, ale samovolně přitahuje pozornost svou přirozeností. Hlas Marit Haetta Overli je nebývale něžný, Pioneer dobře odlišuje jednotlivé polohy, skvěle definuje naléhavost i radost, drobné nuance v práci hlasivek i rozdílný důraz, s nímž Marit v té které chvíli zpívá. Neméně působivé je i představení perkusí – rychlý, pevný a velmi důrazný zvuk bubínků v druhé zmiňované skladbě doprovází jasné vykreslení jejich rezonujících těl. PD-50 s velmi příjemnou samozřejmostí představuje zvuk do hloubky, udržuje v něm pořádek a klid.

Pioneer PD-50 také dává všem pásmům stejný prostor, byť celkově snad je objem zvuku maličko pod průměrem. Stejně snadno čitelný a stejně důrazný je tak vokál Kurta Ellinga, basa Charlieho Hadena i piano Laurence Hobgooda ve fantasticky plynulé a hřejivé „First Song" („When the heart dances" | 2008 | Naim Jazz | naimcd112). Je pravdou, že oproti předchozímu SACD jsou první chvíle s CD formátem, jako kdyby někdo ubral plyn nebo nad reprodukcí zhasl dosud vše jasně ozařující světlo. Po chvíli se ale pocit usadí a můžeme docenit, že v dané cenové kategorii vyhoví PD-50 i nárokům na CD přehrávače, že to jen excelence v oblasti SACD jej staví před (patrně) nesplnitelné nároky. Když se však chvíli zaposloucháte, doceníte pevný prostor zvukové scény, hlavně ale velmi slušnou celkovou dynamiku, ale i dynamiku jednotlivých nástrojů – je například dobře slyšet lehoučké ševelení piana na pozadí excitovaného hlasu a razantně broukajícího kontrabasu. Vše s naprostou samozřejmostí, vlastní třeba velmi nadšeně chváleným přehrávačům G-Clef řady 9 – ty však ve své době stály o nějakých 10 tisíc víc.

Rozdíl mezi SACD a CD vrstvou jsme si dále vyzkoušeli na kotoučku KEF „Ultimate Resolution Demonstration Disc No. 2" (2010 | Universal | 480 3148). Aaron Neville se svou uvolněnou „Summertime" nechává znít žestě ve velmi relaxovaném rytmu. Tam, kde je na SACD dokonale vykreslený saxofon s jasnými vibracemi kovového těla, na CD (které je ale stále velmi slušně nahráno) jako kdyby detailů o znatelný kus ubylo – vede to k neutuchajícímu přání, aby vydavatelé celou vaši diskotéku vyrobili znovu právě v SACD formátu. Podání skladby je totiž znatelně komplexnější, zvuk homogennější a přitom vzdušnější, než je tomu u „obyčejné" verze. Zvláště výšky jsou hladší, přitom znatelně čitelnější a vůbec jako kdyby nahrávka měla větší švih a jiskru.

Rozhodně dobrou práci ale Pioneer PD-50 odvádí v podání barev a textur nástrojů – akustická kytara Gwyneth Herbert ve skladbě „My Mini and Me" („Clangers and mash" | 2010 | Naim Edge | naimcd137) přímo cinká kovovými strunami, sladce rezonující tělo má správnou velikost a PD-50 nám předestírá nástroj s až udivující jednoduchostí a autoritou. Když se do zvuku zapojí masivní linka elektrické baskytary, nedominuje skladbě natolik, aby výše zmíněnou čitelnost kytary potlačila. Možná je to i kvůli tomu, že díky skutečně skvělé kázni působí na první poslech basové tóny nedostatečně objemné – je to ale dobrý příklad toho, co všechno ve skladbě být nemá a co způsobuje nepřesnost při reprodukci.

Přes lehce technicistní přístup k reprodukci umí Pioneer PD-50 vykouzlit i velmi příjemnou, vřelou atmosféru. Výborným důkazem je poslech SACD „Cabasse La Collection", zvláště pak „By the Rivers Dark" od Leonarda Cohena. Plný, kulatý bas a typický Cohenův hlas tvoří koktejl strhující, podmanivý a nesmírně vtahující. Ukazuje se, že i přehrávač za šestnáct tisíc může nabídnout naprosto dostačující kvalitu reprodukce, aby si zasloužil nálepku high fidelity. Velmi příjemný je dojem celistvosti hudby, nejde o soubor náhodných zvuků a tónů, ale o plynoucí, pomalým tempem odtékající řeku muziky s nádherně živými vokály a skvěle trefenými činely – ty občas mají tendenci znít plechově, ne však v podání Pioneer PD-50.

Pioneer PD-50 je prostě a jednoduše skvělý nástupce filozofie řady G-Clef. Japonský výrobce dokázal navázat na fascinující myšlenku opravdu dobré reprodukce zvuku v zaplatitelných cenových kategoriích a za 15 990,- k vám posílá přehrávač, jemuž byste v SACD režimu museli hledat soupeře hodně vysoko. Robustní, hodnotné provedení, jednoduchý a ničím nerušící, přitom však dosti individualistický design a k tomu všemu poctivá konstrukce činí z PD-50 zlatý grál všech, kteří chtějí proniknout k Super Audio CD a přitom finančně nevykrvácet. I kdyby měl PD-50 nejprve posloužit jako testovací zařízení k tomu, zda je pro vás SACD to pravé, dost možná už zůstane i v roli přístroje „napořád". Jediná „smůla" je skutečnost, že klasickou CD vrstvu vám Pioneer PD-50 přednese s výrazně „obyčejnější" kvalitou – zde se sice stále pohybuje mezi lepšími diskovými přehrávači dané třídy, ale už není jasným leaderem s náskokem koňských délek. I tak je ale PD-50 pro milovníky SACD nutností díky skvělému poměru ceny a výkonu, pro ostatní s obyčejnými kotoučky je pak velmi slušnou možností, jak přidat do své sestavy slušný přehrávač a D/A převodník pro některé další komponenty v jednom. Tak či tak, Pioneer jde rozhodně skvělou cestou...

Kč 15 990,-

--- --- --- --- ---

KLADY

+ robustní a pohledné provedení

+ opravdu dobrý zvuk SACD formátu

+ možnost využití v roli D/A převodníku

+ pevný, objemově akurátní a relaxovaný zvuk

ZÁPORY

- v kontextu SACD hraje CD vrstva poněkud „obyčejně"

--- --- --- --- ---

VIZITKA PRODEJCE

BaSys CS