Rotel RCD-1520

Jednoho dne za mnou přišel můj kamarád, který nemá zrovna miliony na útratu, ale přesto je hudba jedním z jeho největších koníčků a chtěl si tedy pořídit „to správné hi-fi“, které potěší uši a nepošle ho při pohledu na bankovní výpis do nervového sanatoria. A protože rozpočet na vše od A do Z byl stanoven na nějakých 100 000,-, začal jsem se rozhlížet v oblastech, které bychom mohli překřtít „dostupné“. A ať jsem pátral jak jsem pátral, dominovaly všem tipům od prodejců značky Marantz a Denon, sem tam ale nenápadně problesklo i několik jiných -mezi nimi i Rotel, který u takzvaných zarytých audiofilů má pověst diplomaticky řečeno rozporuplnou. Jsem rád „mimo hlavní proud“, pročež jsem se rozhodl dát šanci právě poslední jmenované značce.

V Eurostar Ostrava jsem poptal „něco s ideálním poměrem ceny a výkonu“, z čehož se nakonec vyklubala trojice přístrojů – CD přehrávač (který ovšem na displeji tvrdí i to, že přehrává HDCD, aniž by tuto funkci měl kdekoliv zdokumentovanou), o němž si povíme dnes a dělený zesilovač, který čeká na svou recenzi v příštích týdnech. Série 15, kterou Rotel uvedl zhruba v polovině minulého roku, se chlubí tím, že je „aplikací Konceptu vyváženého designu“, tedy ideální kombinace moderních fyzikálních, elektronických a mechanických znalostí. Tolik alespoň k reklamním sloganům výrobce, nyní je třeba se podívat na obvody předmětu dnešní recenze – jedinému přehrávači patnáctkové série RCD-1520.

Za cenu 23 000,- dostáváte příjemně hmotný a výrobně bezchybný kus technického zařízení, který od pohledu budí respekt a vysoká očekávání. Masivnímu hliníkovému čelnímu panelu dominuje střední svislý sloupec, skládající se z vyfrézovaného loga výrobce, rozměrného a přehledného dvouřádkového displeje s bílými znaky, kde se zobrazuje krom čísla skladeb a časových údajů také znaky CD-text, je-li na nosiči obsažen a úplně dole je pak úzká štěrbinová mechanika pro vkládání CD disků, opatřená i účinným čistícím systémem. Ponechám-li stranou teoretické výhody a nevýhody koncepce „šuplíku“ versus „šterbiny“, chtěl bych zdůraznit, že disk se mi při vkládání ani jednou nezasekl a mechanika navíc byla dokonce při načtení rychlejší než ta „obyčejná“ šuplíková. Zbytek čelního panelu pak zabírají ovládací prvky výhradně kruhového tvaru v čele s velkým, modře svítícím rámečkem ověnčeným spínacím tlačítkem, vzadu pak nalezneme jen velmi jednoduché vybavení v podobě páru zlacených analogových výstupů a jednoho též zlaceného koaxiálního digitálního výstupu. Celkově přístroj působí jako jednoduše elegantním dojmem. Podstatně méně elegantní je dodávané dálkové ovládání, které ovšem svůj nedostatek estetických předností vynahrazuje bezchybnou funkčností, kdy najdete tlačítko přesně pro ty funkce, které využíváte a neobtěžují vás tlačítka k milionu funkcí podružných.

Do vnitřností přístroje jsme nenahlíželi a ani výrobce příliš nehýří technickými informacemi, přesto se lze dočíst o odděleném segmentu napájecího zdroje s velkým toroidním transformátorem, kterážto koncepce má minimalizovat rušení ostatních částí přístroje a také se ze specifikací dozvíme, že pro D/A převod využívá RCD-1520 převodníkový modul známého výrobce Wolfson, který je v zásadě u všech modelů zárukou velmi slušné kvality. Přehrávač pak dokáže dekódovat kromě standardních CD disků také datové soubory ve formátu mp3 a wma, takže není problém využít přehrávač pro kulisový celodenní poslech mixu hudby třeba při práci.

Protože se mi do rukou dostal celý systém od Rotelu, celkem logicky se tak staly hlavními partnery přehrávače předzesilovač RC-1580 a koncový stereo zesilovač RB-1582 s kabeláží Monster Cable M1000i mezi řídícím a koncovým zesilovačem a KrautWire Guru S mezi přehrávačem a „předkem“. Skrz silové kabely KrautWire Awakening pak sestava rozhýbávala buď Harbeth Super HL5 nebo JBL LS80. To v redakčním prostorách, v mé poslechovce pak hrála táž sestava na Harbeth Monitor 30, v alternaci s cd přehrávačem Roksan Kandy K2 na místě zdroje, KR Audio Antares VA320 v pozici koncového zesilovače a KR Audio P-150 jakožto předzesilovač.

O produktech Rotel se všeobecně tvrdí, že jejich podání bývá zbytečně ostré až agresivní, že mají takové a makové nedostatky a vůbec se celkem vyzdvihují spíš jejich problematické stránky než cokoliv jiného. Dle mého mínění je ale vždy nejdůležitější dát na vlastní uši a nebát se svým názorem stát mimo „stádní“ přesvědčení. I proto říkám, že co se pověsti Rotelu týká, je z větší části nezasloužená a RCD-1520 to jen dokazuje.

Při poslechu skvěle nahraného výběru klasických skladeb z dílen CrystalCable s názvem „Arabesque“, konkrétně jemné a tiché „Pie Jesu“ z Rutterova Requiem dokázal Rotel přesvědčit o dostatečných kvalitách, jeho lehký, otevřený a jasný projev vykreslil hlasy velkého sboru s dostatečnou živostí, snad jen maličko více objemu a důrazu by zvuku prospělu, zvláště když se smíchá mužská i ženská část hlasů a zvuk má být opravdu „chrámově velký“ a...........a není. Přesný, detailní, se správnou délkou dozvuku tónů i jejich správnou barvou, to ano, ale prostě je zvuku trochu méně než má být.

Na kvalitní reprodukci velmi náročné nejnižší kmitočty obsahuje kus Mussorgského „Obrázků z výstavy“ nazvaný „The Great Gate at Kiev“ - poslouchal jsem ji ze stejného disku jako „Pie Jesu“. Minnestotský orchestr sejmutý techniky Reference Recordings odvádí při této produkci opravdu dobrou práci a RCD-1520 jim ji nekazí. Dobrý timing i cit pro detail a vzdušnost nástrojů umožňuje užít si objemově trochu ošizené, ale zato velmi přesně vykreslené nástroje, slušnou prostorovou scénu i v této kategorii ne zrovna obvyklou míru vzdušnosti, jíž se z mé zkušenosti mohou rovnat pouze Roksan Kandy K2, který v ní jde ještě o kousek dál a přidává více muzikálnosti a méně detailu, Naim Nait5i, jehož celkové zvukové vyznění je o něco temnější a dynamičtější nebo třeba Pioneer PD-D9MK2-K, který ovšem nemá tak dobrou schopnost přednést detaily. Ale to je v zásadě jediná adekvátní konkurence na českém trhu a ani v ní, mezi tolik chválenými modely, není Rotel rozhodně outsiderem.

„Paradise City“ od Guns´n´Roses je na kytarách postavená jízda z nejlepších let této kapely a protože neobsahuje nadměrné množství subbasových a basových tónů, zdá se být jeho reprodukce naprosto bezchybná. Když Axl Rose začne zpívat „Take me down to paradise city, where the grass is green and the girls are pretty“, hudba plyne se správným rockovým drajvem, baví a otevřená lehkost, již zmiňovaná jako hlavní vlastnost tohoto přehrávače, neunavuje ani při vyšších poslechových hlasitostech. Ideální zvuk ovšem dosáhnete spíše v kombinaci s firemními komponenty, třeba v kombinaci s testovacím KR Audio, ač mnohonásobně přesahuje úroveň Rotelů, nebyl výsledek tak přesvědčivý jako s tranzistory ze stejné stáje.

Kontrabas Dave Hollanda na „In Concert“, kde hraje společně s DeJohnettem, Methenym a Hancockem, je ve skutečnosti pořádně velkým nástrojem (míněno ve zvukovém smyslu) a z mnoha systémů vylézá poněkud nereálný, zkreslený a nepřesný – rozhodně z toho není cítit pohyb tlustých kovových drátů na dřevěné mase, skrývající značný objem rezonujícího vzduchu. Jen ty nejlepší přehrávače ze zcela jiných cenových kategorií nemají problém s „rozsvícením“ těchto tónů a kontrabas v jejich podání vyznívá jako reálný, velký hudební nástroj. Dobrým příkladem je Accuphase DP-800 nebo Nagra CDP z těch, které jsem měl možnost slyšet v poslední době. Srovnávat Rotel RCD-1520 s těmito přístroji samozřejmě postrádá smysl, ale o jeho kvalitách vypovídá to, že textura strun je velmi přesně podaná, stejně jako objem zvuku, který je sice v těch úplně nejnižších tónech maličko rozostřený a nedává přesně ten kýžený pocit pevného basového fundamentu, prostě „dole trochu něco chybí“. Ale i tak je cítit, že hraje kontrabas, nikoliv nějaká elektrifikovaná obdoba, zvuk je typicky „dřevěný“ a hutný.

„Tokáta a fuga d-moll“ J.S. Bacha je nejpopulárnější varhanní skladbou všech dob, nahrávka v podání Helmuta Walcha z roku 1987 (Deutsche Grammophon, 000289 419 0472 0) je pak ideálním testovacím artiklem. I zde je ale cítit, že nejnižší tóny mají jisté rezervy, ovšem i přes tento fakt zůstává reprodukce působivě přesná a tonálně vyrovnaná.

Rotel RCD-1520 je povedený CD přehrávač, který ideálně zahraje s kvalitním tranzistorovým zesilovačem, úplně nejideálněji s některým z přístrojů stejného výrobce a stejné série. Bezchybné výrobní provedení, rychlá a spolehlivá mechanika, celkově příjemné a jednoduché soužití s přístrojem i nesporné zvukové kvality, mající pouze drobné vady na kráse a ty se snadno přehlédnou vzhledem k tomu, že cena je za odvedenou práci více než příznivá. Rotel alespoň pro mne dokázal, že rozhodně není výrobcem špatných produktů a nečekáte-li, že v této cenové kategorii najdete referenční přehrávač, budete se zábavným, lehkým, otevřeným a detailním projevem RCD-1520 spokojeni.

Kč 22 990,-

--- --- --- --- ---

KLADY

+ výrobní provedení

+ dobře provedená, rychlá a spolehlivá štěrbinová mechanika

+ dokáže „vylovit“ z nahrávky i malé detaily

+ otevřený a čistý zvuk

ZÁPORY

- zvuk by mohl být plnější a údernější

- basový základ by mohl být přesnější, i když cítit je to jen u opravdu náročných skladeb

--- --- --- --- ---

VIZITKA PRODEJCE