B.M.C.

Balanced Music Concept nebo také Bernd / Manfred / Carlos. Obé lze zkrátit do do tří písmen B.M.C., tedy názvu necelé dva roky staré německé značky, zaměřené na reprodukční techniku třídy high-end. Bernd (Hugo) je zakladatelem jiné známé firmy - RESTEK, Carlos (Candeias) založil zase firmu se svým vlastním jménem, která vyrábí značné množství OEM produktů mimo jiné pro C.E.C. a Manfred (Penning) zase jako konstruktér vytvořil slušný počet PA systémů, aby nakonec zakotvil v již zmíněném RESTEKu jako designér zesilovačů a reprosoustav. Tito tři pánové se pak rozhodli přijít s tak trošku jinými přístroji a trochu jinou cenovou politikou, tedy podle jejich slov s nepředraženým high-endem.

Do našich prostor dorazila díky aktivitě slovenského studia IRYSON trojice přístrojů s decentními znáčky B.M.C. - integrovaný zesilovač (tedy vlastně koncový, ale o tom později) Amplifier C1, CD přehrávač (tedy vlastně transport, ale o tom také později) BDCD 1 a D/A převodník (tedy vlastně taky tak trochu předzesilovač, ale o tom ještě později) DAC 1 - poslední jmenovaný se začíná v domovině B.M.C. rozšiřovat . Aby bylo na čem zkoušet, jako alternativu redakčních Harbeth Monitor 30 přivezlo téže studio také sloupky German Maestro MS F-One, místo reprokabelů KrautWire Awakening pak dráty WSS. Přehrávané disky prošly mnohokrát také přes Naim CD5i, Primare CD31, Primare I-30, Vincent SP-331MK2 / Vincent SA-T1, Lyngdorf TDAI2200, Denon PMA-A100 a Denon DCD-A100 i další komponenty.

CD přehrávač BDCD 1 zaujme již při vkládání disku - nejen, že má zcela otevřenou mechaniku na vrchu šasi, disk se „připevňuje" skutečně masivním klampem. V principu je mechanika podobná systému oceňovaném zvláště u značky C.E.C. - jedná se o pohon řemínkem, minimalizujícím spolu s pevným usazením v těle přehrávače možné nežádoucí vibrace. Bonusem je také absolutně nehlučný provoz. Malou zvláštností je nutnost stisknout tlačítko „New CD" nebo masivní ovládání předchozí / další skladby na předním panelu nebo na ovladači, kdykoliv vložíte nový disk. Uvnitř přístroje také nenajdete jen prázdný prostor, počítačovou mechaniku a pár kabelů, působí stejně důvěryhodně a hodnotně jako exteriér. Kromě elegantního a čistého vzhledu zaujme BDCD 1 též širokým spektrem připojovacích možností - jsou tu symetrické XLR i nesymetrické RCA analogové výstupy, digitální AES/EBU, toslink, coax a BNC, nejdůležitější je ale Superlink, čtveřice BNC konektorů, vyvinutá v této konkrétní podobě speciálně pro spojení s dalšími přístroji B.M.C, vycházející ale z osvědčených profesionálních standardů.

Superlink byl v poslechové sestavě využit ke spojení s D/A převodníkem DAC 1, který ve variantě s přídomkem Pre slouží také jako předzesilovač. Opět je to jen modulární řešení, takže si uživatel může vybrat dle své aktuální konfigurace a v budoucnu může buď řízení hlasitosti ubrat nebo přidat. Nikoliv jedinečné, ale stále geniálně vyřešené. Ačkoliv jak už bylo řečeno byl transport BDCD 1 připojen k DAC 1 pomocí čtveřice 75ti Ohmových BNC kabelů, nabízí na své zadní straně téměř dokonalou sestavu konektorů. Proč jen téměř? Protože by snad některé mohly být přítomny dvakrát, nic víc. Krom Superlinku tu najdeme všechny běžně přítomné způsoby spojení - BNC, koax, optiku i XLR, jako vítaný bonus je tu stále více se rozšiřující USB. Výstup pak řeší buď symetrické XLR nebo nesymetrické RCA konektory. Konverzi z digitálu na analog mají na starost dva čipy Burr Brown PCM1792, schopné pracovat až se signálem 24 bit / 192 kHz. Kritická napájecí část je pak vybavena kondenzátory s kapacitou 75 000 mikrofarad.

Z digitálně / analogového převodníku vedl signál do integrovaného zesilovače Amplifier C1. Jak už bylo řečeno, on to vlastně není integrovaný zesilovač, ale tak trošku podobně jako český Sroll se jedná o výkonový stereo zesilovač, u nějž se regulace hlasitosti realizuje pomocí změn napětí v napájecí části. Základem k výkonu každého pořádného zesilovače je pevný a dostatečně dimenzovaný napájecí zdroj. Ke stabilnímu výstupnímu výkonu 200, respektive 350 Wattů na kanál (do 8, respektive 4 Ohmové zátěže) pomáhá transformátor s kapacitou gigantické 2kW. Zadní panel zesilovače je víc než jednoduchý - symetrické XLR nebo nesymetrické RCA vstupy, masivní reproterminály a konec. Dominantním prvkem vzhledu nakonec není ani tak masivní „budík", ukazující aktuální výkon a displej uprostřed něj, ale samotné šasi s hliníkovým žebrováním po celém těle - je odlito z jediného kusu a ani při vysoké zátěži se zesilovač nezahřívá tak, aby na něm nešla udržet ruka.

Vezmeme-li to kolem a kolem, celý model konstrukce přístrojů a obchodní politika společnosti jsou naprosto logické. Vlastně celkový koncept působí tak normálně, že je vlastně těžké říct něco, co by bylo možno považovat za jedinečné, revoluční nebo skutečně nevídané, přesto je výsledkem skutečnost, že se jen těžko hledá slabina sestavy, která by se v dané cenové kategorii dá skutečně vytknout.

První šel pod klamp výběr vydavatelství Chesky records - „The Ultimate Demonstration Disc" a z něj skladba Rebeccy Pidgeon „Spanish Harlem". Ještě před nástupem hudby bylo z reproduktorů slyšet jen......totální, absolutní a černé prázdno. Snad ani čistě digitální zesilovače, známé vysokým odstupem signálu a rušivých napětí, nemají tak čisté ticho v pauzách mezi hudbou. Sestava B.M.C. v čele se zesilovačem je jednou z mála, na níž si lze užít skutečně výjimečné reálné podání prostoru a vzdušnost, volnost reprodukce, spojovací článek mezi všemi přehrávanými skladbami. Čistota, plnost a relaxovanost jsou skutečně fantastické, téměř nutící poslouchat jen tak dál a dál, skladbu za skladbou, disk za diskem, hodinu za hodinou.

S volností a lehkostí reprodukce, plynoucí z absolutní a dominantní rezervy zesilovače v oblasti výkonu a kontrolu, je možné setkat se v jakékoliv nahrávce. Stejně tak dokáže rozplést těžko čitelný chaos ve špatně sejmutých nahrávkách, proměnit zvukový uzel v jasně ohraničené jednotlivé instrumenty, vrstvy, separované tóny. Komplexní Mussorgsky a jeho „Velká brána Kyjevská" jsou toho zářným příkladem - noty jsou vykreslené přesně, za nimi jsou jasně čitelné dozvuky, všechno podpořena i těmi nejdrobnějšími detaily, které z Harbeth Monitor 30 ještě nikdy nedostal žádný jiný testovaný zesilovač. Velmi, velmi imponující.

Jedny z největších současných hvězd populární hudby, britští Muse, mají své nahrávky na zvukově nadprůměrné úrovni - dokud si je nepřehrajete na systému B.M.C. a nezjistíte, že i tady je spousta chyb. Krom problémů s dynamikou, které díky energii B.M.C C1 vyniknout ještě mnohem víc pustíte-li si předtím skladbu s vysokou dynamikou, jsou tu ještě místa, s jejichž zvukovým oddělením má problém i tento vynikající zesilovač. Co ale naopak nikdy a nikde u žádné skladby problém nedělá, to jsou obligátní sykavky. Ať už konkrétně u Muse, ať už u Dianny Krall nebo Patricie Barber, žádná zvukové říznutí, nic. Jen jemný, přímý a nenásilný projev.

Dalším diskem byl audiofilní výběr německého stereoplay „Die perfekte Räumlichkeit". Začíná Stingovou „Englishman in New York" z posledního alba „Symphonicities". Barvy tónů jednotlivých nástrojů jsou tak podobné realitě, jak je jenom nahrávka dokázala zachytit (a že to bylo víc než dobře), navíc prostorové rozlišení v předozadním i pravolevém směru je naprosto úchvatné.

Kytara Muddyho Waterse v „Good Morning Little Schoolgirl" také jenom jiskří, jednoduché schéma v jednoduchém nástrojovém obsazení je dokonale čitelné na absolutně tichém pozadí. Muddy jako kdyby zpíval přesně uprostřed mezi reprosoustavami, trochu napravo před bicími a kousek nalevo vedle basy. Strhující rytmus, detaily i čistota spolu s nenásilností dávají posluchači možnost uvolnění, vnoření se do zvuku.

Skutečně high-endová je také kontrola basových frekvencí - plný, hutný a přitom jasný, nedunící, takový je zvuk nejtlustší struny na kytaře Chrise Jonese v jeho „No Sanctuary Here". Působivá je také v obecném hledisku frekvenční vyrovnanost - žádné pásmo nepřehlušuje ostatní, žádné se ani neztrácí. Důraz je prostě cítit v celém slyšitelném spektru.

Má-li high-endová elektronika za vložené peníze přenést co nejvíc emocí v co nejuvěřitelnější podobě, pak lze zcela určitě vypočítat něco jako poměr ceny a výkonu, vztažený ovšem k abstraktní veličině zážitků. Nová německá značka B.M.C. má tento poměr naprosto skvělý a to je v zásadě všechno, co je potřeba o ní vědět. Nejvíce cítit je to u zesilovače, který je skutečnou zvukovou lahůdkou, kombinace transportu a převodníku mu ovšem dýchá na záda, zvláště díky tiché, rychlé a popravdě na ovládání kouzelné a návykové mechanice. Kombinace všech tří přístrojů pak dokáže z disků a reprosoustav vytáhnout i to, co jste dosud neměli šanci slyšet - pokud tedy samozřejmě nemáte některý z těch několika přístrojů na úplném vrcholu kvalitativního žebříčku. Ve své cenové kategorii ale B.M.C. kartami může pořádně zamíchat.

EUR 3 898 - Amplifier C1

EUR 2 798 - BDCD1

EUR 2 498 - DAC 1

--- --- --- --- ---

KLADY

+ německy precizní výroba a technický, ale ne sterilní design

+ modulární koncepce přístrojů = jednoduchý a ekonomický upgrade

+ absolutní kontrola nad reprosoustavami a obří odstup rušivých napětí u zesilovače

+ rychlá a přesná mechanika u cd přehrávače a mnoho možností výstupu signálu

+ celkově precizní, promyšlený a cenově velmi zajímavě nastavený systém

ZÁPORY

- dálkové ovládání je sice elegantní a hodnotná cihla, mohlo by být ale přehlednější