Nová série CX od anglických Cambridge cílí směrem na pohodlí digitálních uživatelů. Proto se třeba D/A převodníky přestěhovaly do logického centra sestavy, do zesilovačů. Proto v katalogu nenajdete pod označením CX žádný integrovaný přehrávač disků, ale pouze transport - štíhlý, elegantní CXC, sloužící výhradně k seřazení jedniček a nul do dlouhé řady a odeslání směrem k D/A převodníku.
CXC kopíruje elegantní a stylový design nové řady, zaoblený, ale poměrně tlustý čelní panel má minimalistický design, podpořený zvláštní, přes celou šíří se táhnoucí přední "nožkou" měkkého, organického tvaru, která jednak zastiňuje průhled za přístroj a jednak prostě pěkně vypadá, o solidní stabilitě díky její šířce nemluvě.
CXC je na čele (tak jako ostatní přístroje řady) vybaven jen nejnutnějšími prvky; kromě mírně prosvětleného spínacího tlačítka je to logicky hlavně centrálně umístěná mechanika s mohutnými dvířky nad stejně rozměrným displejem s velkými, čistými a neagresivně svítícími znaky. Pak už jsou tu jen malá tlačítka - vlevo od displeje to pro vysunutí mechaniky, vpravo pak čtveřice pro nejzákladnější ovládání reprodukce.
Zadní strana je úplně stejně minimalistická - krom napájecí zásuvky je tu jen jeden koaxiální a jeden optický digitální výstup, to je po signálové stránce vše. Je tu nicméně ještě "ovládací" sekce - tedy vstup a výstup firemního kontrolního standardu Control Bus v podobě cinchů a 3,5 mm jack jako vstup pro IR signál.
Samotný přístroj je štíhlounký a lehounký - při standardní šířce 43 cm a hloubce 31,5 cm měří na výšku jen 8,5 cm a váží necelých 5 kg.
Mechanika samotná je identická s tou ve vlajkové firemní lodi 851C, jde o mechanismus a elektroniku S3 Servo. Také je tu beze změny převzatý systém korekce chyb v digitální doméně, tedy jde o účinnou eliminaci jitteru.
Nic dalšího vlastně v krabici CXC nenajdete, jde o ryze jednoúčelové zařízení, optimalizované ke svému výkonu - žádná SACD, žádné MP3 disky, žádná další zpracování signálu, jen co nejčistší a nejpřesnější načtení dat z kotoučků. Nutno říci, že mechanika spolkne kotouček velmi rychle, tiše a načte ho v podstatě okamžitě.
Cambridge CXC jsme poslouchali primárně v kombinaci s CXA80, ale také za pomoci převodníku ASUS Xonar Essence One MUSES MKII, případně digitálních vstupů v Cambridge CXN. Kromě CXA80 zesiloval i Naim Nait XS, případně Audionet PRE G2 / MAX či Rogue Audio RP-5 / M-180. Kotoučky roztáčel ještě Electrocompaniet EMC 1 MKIII a Naim CD5si. Propojeno bylo hlavně kabely TelluriumQ Silver a Black. Poslouchalo se přes Harbeth Monitor 30, Sonus Faber Chameleon B, Sonus Faber Venere 1.5, ale i GoldenEar AON 3, GoldenEar Triton Three a Xavian Perla.
CXC načítá kotoučky svižně a s lehkostí, s podobnou charakteristikou pak také zní, jakkoliv výsledek hodně ovlivňuje použitý D/A převodník. Většina dojmů v textu je tak založena zejména na (nejpravděpodobnějším) spojení s CXA80.
Kontrabas Charlieho Hadena v "Single Girl, Married Girl" ("Rambling Boy" | 2008 | Decca | 0602517791657) byl lehčí, s o něco menší váhou a trochu bez pocitu vyslovené naléhavosti, objemově ho však bylo správné množství. Na danou třídu pak byla velmi dobrá definice jednotlivých tónů, se solidní konkrétností. Tóny jsou navíc hezky houpavé a slušně hluboké, vládne tu klid a celková jemnost.
Hladkost a jemnost pokračuje i ve středních tónech, hlas Shirley Horn v "The Music That Makes Me Dance" ("You Won´t Forget Me" | 1991 | Verve | 847 482-2) byl velmi klidný a nepodbízivý, ačkoliv zůstával nad nástroji a neutápěl se v jejich tónech. Reprodukce plyne pocitově hodně bez stresu a bez námahy, vokál je čistý a poměrně bohatý na informace, i když analytický rozbor nahrávky spíše nečekejte. Vzduch, lehkost a tonální vyrovnanost spolu s pocitem realistického objemu však rozhodně ano.
V nejvyšším pásmu si drží Cambridge CXC svůj realistický objem a jakousi vnitřní pevnost. Cinkot vibrafonu v "Lonely Woman" ze stejnojmenného alba Modern Jazz Quartet (1998 | Atlantic | 8122 75361 2) není nijak bujaře znělý, spíše přesný a čistý, činely jsou pak lehounké jako pírko. Celkově jsou tóny přirozené a velmi snadno čitelné, objemově tak akorát. Přednes se ale celkově drží spíše trochu při zemi, se snahou o přesnost a vyrovnanost bez excesů.
Za dané peníze nabízí Cambridge CXC až překvapivě živou dynamiku, zvláště na makroúrovni. Vivaldiho "Koncert v B moll, RV501" (1994 | Denon | CO-78921) zazněl v podání trochu měkčích a lehčích, ale dostatečně důrazných a do hloubky prokreslených, docela pevných houslí. Transport je dostatečně přesný, aby produkoval zvuk s lehkostí a již slušným klidem, byť zvuku nedává úplně plnohodnotný impakt.
CXC je precizní mechanika a nabízí již slušný vhled do dění na stříbrném kotoučku. Stingova "I Hung My Head" z "Mercury Falling" (1996 | A&M | 540 486 2) byla dobře prokreslená, velmi dobře pak dokázal transport zreprodukovat jednotlivé vrstvy a umístit do nich nástroje. Lépe, než bychom v patnáctitisícové kategorii čekali. Nástroje, zdá se, mají své slušně načrtnuté místo a je mezi nimi prostor. Cambridge CXC vám sice neukáže miniaturní detaily pohybu prstů po strunách, neukáže vám rozvíření vzduchu smyčci těsně po dohrání tónu, ani vám nezprostředkuje rezonanci těl houslí, ale to nemůžete chtít od téměř žádného stroje s pětimístnou cenovkou, takže je to úplně v pořádku. CXC zato dokáže přinést dojem spojitosti, přichází tu již pocit poměrně organického propojení všeho dění.
Mechanika vás neohromí šíří ani hloubkou vykresleného prostoru, přesto dokáže udržet dobrý přehled. Piano, kontrabas a vokál v Hobgoodově "First Song" ("When the Heart Dances" | 2008 | Naim | naimcd112) byly slušně oddělené a konkrétní, mezi nástroji je cítit vzduch, ač jím reprodukce úplně nepřekypuje. Líbilo se nám, že zvukový obraz přeci jen má svou hloubku a plasticitu a dění se tak odehrává ve všech třech dimenzích.
Zdá se, že největší silou transportu Cambridge CXC je schopnost vykreslit zvuk bez excesů, "rovný" a čistý. Zappova "Willie the Pimp" z "Hot Rats" (1995 | Rykodisc) byla čistá, pod slušnou kontrolou, dobře poskládaná a rytmicky ubíhající bez pocitu tlaku či násilí, celá reprodukce je excelentně neúnavná, byť ji nelze popsat jako strhující.
Transport Cambridge CXC je vlastně velmi dobrým řešením, byť je cítit, že jde jen o doplněk "moderně" zaměřené řady CX, které vládne integrovaný zesilovač s D/A převodníkem a streamer. Právě v kombinaci s nimi se cítí CXC nejlépe. Jeho mechanika je rychlá, tichá a spolehlivá, což je zhruba vše, co se od takového přístroje čeká. Jeho zvuk je vyrovnaný, neokázalý a jsou v něm také cítit stopy "cxkového" klidu a nadhledu. Nejlepší je, že vás mechanika nepřijde na mnoho peněz a v tomto kontextu tak vlastně nemá CXC žádné problematické stránky.
Kč 14 990,-
--- --- --- --- ---
KLADY
+ pěkný design
+ tichý a rychlý chod
+ velmi dobrá cena
+ čistý, vyrovnaný přednes
ZÁPORY
- za dané peníze nic, pokud hledáte čistý transport
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: TYKON | www.tykon.cz
